Volby do zastupitelstev měst a obcí proběhnou společně s prvním kolem senátních voleb v pátek 9. a sobotu 10. října 2026. Obsah Kde a koho občané volí Jak se volí Voličský průkaz a korespondenční volba Termíny stanovuje novela Ústavy, jež nabyla účinnosti 1. ledna 2026, v kombinaci se zákonem 88/2024, o správě voleb, se stejným datem účinnosti. Nový bod článku 102 Ústavy České republiky pro konání komunálních voleb určuje první celý týden v říjnu. Zákon o správě voleb pak stanovuje konkrétní dny, tedy pátek a sobotu, stejně jako přesné časy otevření volebních místností: v pátek od 14 do 22 hodin, v sobotu pak od 8 do 14 hodin. Kde a koho občané volí Volební období obecních zastupitelstev je čtyřleté. O novém složení budou voliči rozhodovat ve všech 6 258 obcích a městech v celé zemi. Ve velkých městech jsou navíc dvojí kandidátky. Občané volí jak ve svém obvodě, tak v celém městě. Například Pražané rozhodují o novém složení zastupitelstva v jedné z 57 městských částí a rovněž magistrátu města. Počty zastupitelů jsou stanovené zákonem a odvíjejí se od počtu obyvatel. V zastupitelstvu každé obce musí sedět nejméně pět členů, maximálně pak 55. Jedinou výjimkou je Praha, jejíž zastupitelstvo může mít až 70 členů. Kolik může být v obci zastupitelů Počet volených zastupitelů se přímo odvíjí od velikosti dané obce či městské části a stanoví ho zákon o obcích číslo 128/2000: do 500 obyvatel 5 až 15 členů nad 500 do 3 000 obyvatel 7 až 15 členů nad 3 000 do 10 000 obyvatel 11 až 25 členů nad 10 000 do 50 000 obyvatel 15 až 35 členů nad 50 000 do 150 000 obyvatel 25 až 45 členů nad 150 000 obyvatel 35 až 55 členů. Konečné rozhodnutí o počtu volených členů je na samotném zastupitelstvu. Od počtu zastupitelů volených v dané obci se odvíjí také počty kandidátů na listinách – strany, hnutí či koalice na nich mohou uvést jen tolik kandidátů, kolik jich může být maximálně zvoleno. Kandidovat mohou i nezávislí – samostatně nebo i ve sdružení. Jejich kandidaturu však musí občané dané obce nejdříve podpořit peticí. Počet podpisů se rovněž odvíjí od počtu obyvatel. Jak se volí Postup při komunálních volbách patří k těm složitějším. Volič své preference pro jednotlivce či strany označuje křížkem , jakýkoli jiný způsob není přípustný. Na rozdíl od voleb do Sněmovny se tedy nekroužkuje. Volby 2026 Senátní: Kde se volí senátor a kdo kandiduje Voličský průkaz: Jak a kdy žádat Křížky, nebo kroužky: Jak se volí v komunálních volbách Primátor, nebo starosta? A kdo o něm rozhodne? Volič může křížkovat jak jednotlivce napříč stranami, tak pouze jednu samotnou stranu, a zvolit může také libovolnou kombinaci obého – prioritu na lístku pak získávají samostatně označení kandidáti a počtem zbývajícím do celkového počtu volených mandátů se doplní kandidáti označené celé strany podle pořadí na listině. Volič může zaškrtnout maximálně tolik kandidátů, kolik je v obci mandátů. Pokud jich označí více, volební komise bude celý lístek považovat za neplatný. Křížkování napříč stranami: příklad Zastupitelstvo obce čítá deset členů a volič křížkem označí celou stranu A. Zároveň však zakřížkuje dva kandidáty strany B a jednoho ze strany C. Jeho hlas pro zvolení do zastupitelstva tak získá jen prvních sedm kandidátů strany A a k nim křížkem označení kandidáti stran B a C. Voličský průkaz a korespondenční volba Komunální volby jsou, stejně jako ty do Senátu, pevně navázány na místo bydliště. Zákon proto ani v jednom případě neumožňuje korespondenční volbu ze zahraničí. To se týká jen voleb do Poslanecké sněmovny, volby prezidenta republiky a voleb do Evropského parlamentu. Obdobná je situace u voličských průkazů – pro volby do zastupitelstev obcí se průkazy nevydávají, občané mohou hlasy odevzdat pouze v místě trvalého bydliště.