Na ruce se čtyřiadvacetileté hráčce leskne nový snubní prsten. Jediné volno, které v Americe měla, využila k velkému životnímu kroku. „Náročných pět dní,“ vybaví si rychlou svatební otočku doma, po které se okamžitě připravovala na první mač WNBA s novou jmenovkou. Nahromaděnou únavu však přebíjí vše, co Joklovou v Německu čeká. Vždyť na světové scéně se basketbalové reprezentantky představí poprvé od roku 2014. České basketbalistky během týmového focení na MS v Berlíně. „Bolístek mám víc než v předchozích letech. I psychicky bylo poslední období hodně náročné,“ přizná, obratem však doplní: „Taková příležitost se nemusí opakovat. Udělám všechno, abych týmu pomohla odehrát dobré zápasy.“ Co pro ni tato fráze znamená? Postačí příklad z úterního přípravného zápasu s Koreou (79:64), do kterého ji mimochodem po náročné cestě trenérka Romana Ptáčková vůbec netlačila. Brněnská rodačka naskočila a po chvilce už se nebojácně vrhala na palubovku za míčem. „Chtěla jsem se pořádně rozehrát,“ mrkne s úsměvem. „A momenty, při kterých jsem si ve hře připadala trošku ztracená, už jsem si odbyla.“ V zámoří se totiž vypořádává se složitější rolí. Jako nováček a k tomu evropská hráčka musí vyčkávat na každou příležitost. Jednou může odehrát několik minut, jindy jen pár sekund. „Nedávno jsem četla rozhovor s Víťou Krejčím, kde právě na toto téma mluví. Dřív bych mu nerozuměla, teď naprosto chápu, co má na mysli, když zmiňuje trpělivost,“ popisuje. „Sice jste stále plně zapojeni do tréninkového procesu, musíte být neustále připraveni, ale zároveň nikdy nevíte, jakou porci času na palubovce vám přidělí.“ V národním týmu má jistotu: dostane mnohem větší prostor a také výraznější zodpovědnost. Bude chtít ukázat, jaký pokrok v aktuálně nejlepším celku zámořské soutěže udělala. Eliška Joklová (v bílém) z Minnesota Lynx se tlačí ke koši Golden State Valkyries, brání ji Italka Cecilia Zandalasiniová. „Cítím, že i za těch pár měsíců jsem se posunula. Herně, lidsky. Dostanete se do spousty nekomfortních situací. Zkušenost je to těžká, ale věřím, že v budoucnu si jí budu hodně vážit,“ přesvědčuje. Nejdříve ji otestují Italky, tradiční české soupeřky. Za poslední tři roky se oba výběry střetnou už popáté, bilanci mají 2:2. Punc světového šampionátu pak dodají mače s Čínou, která se pyšní vysokou podkošovou sestavou, a především s hvězdným výběrem USA v čele s Caitlin Clarkovou či Napheesou Collierovou – výraznou tváří Lynx. „Bohužel vím, do čeho jdeme,“ zavtipkuje Joklová. „Odehrajeme prestižní zápasy. I když bych možná byla raději, aby si tyto speciální pocity vychutnal ve skupině někdo jiný.“ Její evropské parťačky z Minnesoty měly štěstí na příjemnější rozlosování. Dorka Juhászová s Maďarskem vyzve Jižní Koreu či Nigérii, Belgičanka Antonia Delaereová si v roli favoritky zahraje proti Turecku a Portoriku. „Popřály jsme si před odjezdem hodně štěstí. Všechny doufáme, že dokážeme uspět. A co se týče mých ambicí, chtěla bych, abychom turnaj jako tým odehrály se ctí a ukázaly, že umíme hrát basket.“ V sestavě budou chybět zraněné pivotky Emma Čechová a Julia Reisingerová, které přispěly k úspěchu na kvalifikačním turnaji v čínském Wu-chanu. „Jsem ráda, že nám přijedou aspoň fandit a trochu si vychutnají atmosféru mistrovství. Ale bude to pro ně hodně těžké, budou je určitě svrbět ruce,“ tuší Joklová.