1 Astrodesmus Trvalé základny na Měsíci a později i na Marsu budou zpočátku závislé na přísunu potravin ze Země, ale velmi rychle budou muset dosáhnout vysoké míry soběstačnosti. Vědci už dnes vyvíjejí systémy pro produkci biomasy v podmínkách vládnoucích na Měsíci či Marsu. K těmto experimentům se přiřadí i projekt Astrodesmus . Pro českého astronauta Aleše Svobodu ho připravili vědci z Mendelovy univerzity v Brně a z firem Extremo Technologies a ICE Cubes Services . Český astronaut bude pracovat s mikroskopickou řasou druhu Desmodesmus armatus , která se přirozeně vyskytuje v rybnících a jezerech. Zvláště hojná bývá, pokud dojde k eutrofizaci těchto sladkovodních nádrží. Desmodesmus armatus tak patří k nejběžnějším organismům sladkovodního planktonu. Žije ale i v půdě. Dokáže se vypořádat s velmi různorodými podmínkami a vysoká odolnost k nepříznivým vlivům činí z této řasy oblíbený laboratorní organismus. 19. listopadu 2025 V rámci projektu Astrodesmus bude Aleš Svoboda v podmínkách Mezinárodní vesmírné stanice testovat odolnost řasy vůči chloristanům (někdy označovaným také jako perchloráty). Volba na tyto soli kyseliny chloristé obsahující skupinu ClO 4 padla proto, že se vyskytují v poměrně hojné míře v půdách Marsu. Jejich koncentrace se tam pohybuje kolem 0,5 % , což je toxické množství. Chloristany proto budou představovat vážnou překážku při osídlování „rudé planety“. Pokud by se v rámci projektu Astrodesmus podařilo prokázat, že řasa vzdoruje martským koncentracím chloristanů, posunulo by to tento fotosyntetický mikroorganismus do role vážného kandidáta na produkci živin v podmínkách stálých martských stanic. K pozoruhodným vlastnostem řasy Desmodesmus armatus patří rovněž vychytávání iontů těžkých kovů z okolního prostředí. Dokáže tak v sobě hromadit například měď, nikl nebo kadmium. Aleš Svoboda proto bude testovat i to, jak řasa „hltá“ tyto kovy v podmínkách mikrogravitace. Pokud se řasa osvědčí i v tomto ohledu, otevírá se cesta k jejímu využití i pro biomining , tedy získávání kovů z prostředí, kde se klasická těžba nevyplatí. Protože jsou těžké kovy toxické, nabízí se využití řasy také pro bioremediaci čili k čištění vod a půdy od polutantů. Je zřejmé, že produkci řasy pro výživu lidí a její využití pro případné bioremediace bude nutné přísně oddělovat. Martské půdy obsahují kromě toxických chloristanů také těžké kovy , jako je chrom, beryllium, arzén či kadmium, a jejich akumulace v řase by vyprodukovanou biomasu znehodnotila. Vědci ale předpokládají, že výsledky projektu Astrodesmus by mohly najít uplatnění i v pozemských podmínkách, například při čištění kontaminovaných odpadních vod. Aleš Svoboda nepřijde při experimentech s řasou do přímého kontaktu. Pokud by se ale měla používat ve větším měřítku, je třeba mít na paměti ještě jednu její zvláštní schopnost. Jedná se o jediný známý fotosyntetický mikroorganismus schopný infikovat člověka s plně funkčním imunitním systémem. Byly popsány případy, kdy Desmodesmus armatus infikoval poranění utrpěná ve vodě s řasou. Ačkoli jde o fotosyntetický organismus, dokáže se zdárně množit i v hlubokých ranách, kam neproniká světlo. Vděčí za to mixotrofii – i když řasa získává živiny autotrofně fotosyntézou, je schopna i heterotrofie , tedy čerpání organických živin pocházejících z jiných organismů.