V článku najdete: Kalendář astronomických jevů 2026 Informace o zatmění Slunce 2026 Informace o zatmění Měsíce 2026 Informace o meteorických rojích 2026 Informace o kometách 2026 Informace o pohybech planet 2026 Informace o úplňcích a novoluních 2026 Informace o rovnodennostech a slunovratech 2026 Kalendář astronomických jevů 2026 Kalendář astronomických jevů 2026 Leden 3. ledna – úplněk a vrchol Kvadrantid 10. ledna – Jupiter v opozici se Sluncem 18. ledna – novoluní Únor 1. února – úplněk 17. února – novoluní a planetární zarovnání Merkuru, Venuše, Jupiteru, Saturnu, Uranu a Neptunu Březen 3. března – úplněk 19. března – novoluní 20. března – jarní rovnodennost Duben 2. dubna – úplněk 17. dubna – novoluní 22. dubna – vrchol Lyrid 27. dubna – kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) proletí nejblíže k Zemi Květen 1. května – úplněk 5. května – vrchol Eta Aquarid 16. května – novoluní 31. května – úplněk Červen 8. června – konjunkce Venuše a Jupiteru 15. června – novoluní 21. června – letní slunovrat 30. června – úplněk Červenec 14. července – novoluní 29. července – úplněk Srpen 12. srpna – novoluní, částečné zatmění Slunce a vrchol Perseid 28. srpna – úplněk a částečné zatmění Měsíce Září 11. září – novoluní 23. září – podzimní rovnodennost 26. září – úplněk a Neptun v opozici ke Slunci Říjen 2. října – Saturn v opozici ke Slunci 10. října – novoluní 21. října – vrchol Orionid 26. října – úplněk Listopad 9. listopadu – novoluní 17. listopadu – vrchol Leonid 24. listopadu – úplněk 25. listopadu – Uran v opozici ke Slunci Prosinec 9. prosince – novoluní 13. prosince – vrchol Geminid 21. prosince – zimní slunovrat 24. prosince – úplněk Zatmění Slunce 2026 Možná největší nebeskou podívanou roku 2026 bude v Česku částečné zatmění Slunce. K tomu dojde ve středu 12. srpna. Na rozdíl od loňského zatmění bude mnohem výraznější. Měsíc zakryje takřka 90 procent slunečního kotouče. Navíc k zatmění dojde chvíli před západem Slunce, což dojem ještě posílí. Těm, kteří se nebojí za pozorováním zajímavých nebeských úkazů vycestovat, se nabízí unikátní příležitost sledovat úplné zatmění Slunce. To bude pozorovatelné v úzkém pásu ve Španělsku a Portugalsku. Zatmění Měsíce 2026 Krátce po zatmění Slunce bude pozorovatelné i zatmění Měsíce. To ovšem nepřinese takovou podívanou, jako dvě loňská úplná zatmění. 28. srpna bude možné pozorovat částečné zatmění Měsíce. Přesto půjde o působivou podívanou. Měsíc se do zemského stínu schová z více než 90 procent. Půjde tak o nejvýraznější zatmění Měsíce až do konce roku 2028, kdy nastane jeho úplné zatmění. Meteorické roje 2026 Tradičně nabídnou skvělou podívanou i pravidelné meteorické roje. První podívanou předvedly už na začátku roku Kvadrantidy, které dosáhly svého maxima už třetího ledna. Jejich pozorování ovšem překazil první letošní úplněk. Úplněk letos pravděpodobně naruší i pozorování říjnových Orionid. Naopak skvěle viditelné by měly být letos Perseidy, které dosáhnou svého vrcholu v době novu. Jen minimálně pak Měsíc zasáhne i do pozorování prosincových Geminid. Komety 2026 Zdánlivá magnituda Zdánlivá magnituda říká, jak jasný je vesmírný objekt. Její hodnota záleží na množství světla, které objekt sám vyzařuje, množství odraženého světla a vzdálenosti objektu k místu pozorování. Je definována jako převrácená logaritmická škála. Čím nižší číslo, tím je objekt jasnější. Lidské oko je schopné zachytit objekty, které mají zdánlivou magnitudu alespoň 6. Na méně jasné objekty je potřeba pořídit si dalekohled nebo teleskop. Zatímco loni jsme mohli pozorovat hned dvě komety pouhým okem, rok 2026 bude na vlasatice skoupý. Šance ovšem zatím existuje. V dubnu by se měla přiblížit ke Slunci a následně proletět kolem Země kometa C/2025 R3 (PanSTARRS). Odhady její magnitudy (maximální jasnosti) se zatím rozcházejí. Ty nejoptimističtější hovoří o zdánlivé magnitudě 2,5, kdy už by kometa byla pozorovatelná pouhým okem. Jiné odhady ovšem hovoří o tom, že by maximální zdánlivá magnituda komety mohla být pouze 8. Planety Několik skvělých představení si připraví i planety Sluneční soustavy. Na konci února bude možné pozorovat planetární zarovnání hned šesti planet. V těsném sousedství na obloze nebude jen Venuše a Mars. Opozice Do opozice ke Slunci se mohou dostat všechny planety, jejichž oběžné dráhy jsou dál než Země, tedy Mars, Jupiter, Saturn, Uran a Neptun. Jde o moment, kdy Země prochází mezi Sluncem a danou planetou. Jde většinou o nejlepší dobu pro pozorování dané planety. Zatímco vnější planety Sluneční soustavy se do opozice dostanou prakticky každý rok, Mars se do opozice dostane jen jednou za 26 měsíců. Důvodem je, že vnější planety obíhají kolem Slunce mnohem pomaleji, takže je Země rychleji dožene. Kromě toho se můžeme během roku těšit na chvíle, kdy se postupně dostanou do opozice ke Slunci všechny vnější planety Sluneční soustavy. První byl Jupiter 10. ledna, následovat bude Neptun ve stejný den jako zářijový úplněk, 2. října se dostane do opozice Saturn a 25. listopadu vše zakončí Uran. Úplňky a novoluní 2026 Rok 2026 bude bohatší na úplňky než jiné roky. Díky tomu, že Měsíc Zemi obíhá maličko rychleji, než odpovídá kalendářním měsícům, zažijeme letos hned třináct úplňků. Příští rok pak bude mít třináct novoluní. Rovnodennosti a slunovraty 2026 Jarní rovnodennost roku 2026 nastane 20. března 2026 a podzimní rovnodennost nastane 23. září 2026. Letního slunovratu se dočkáme 21. června 2026 a zimní slunovrat přijde 21. prosince 2026.