Sprostá slova představují cca jedno procento každodenní komunikace. Nejsou tu ale jen proto, aby urážela, často spíš fungují jako rychlá úleva v tíživých a stresových situacích. „Já nejvíc nadávám při řízení auta. Hrozně mě vytáčí chování řidičů na ulicích. A když mi do toho ještě začne manžel říkat, co mám dělat, je oheň na střeše,“ přiznává padesátiletá čtenářka Jana. Během jedné jízdy je podle svých slov schopná říct až dvacet peprnějších výrazů. Zažíváte podobné situace také? Nadávky jako reflex Podle psychologů nejsou sprostá slova důkazem nevrlosti nebo špatného vychování. Mozek je používá jako rychlou obrannou reakci při stresu, šoku, fyzické bolesti nebo frustraci. Často z vás „vyletí“ spontánně, aniž byste nad nimi stačili přemýšlet. Jak se nadávalo dřív? Naši předkové používali výrazy, které dnes už jako nadávky nevnímáme. Tady je deset z nich. ŠELMA – podlý a nebezpečný člověk CHUDÁK – slaboch, který se nedokáže bránit LUMP – darebák, zloděj a podvodník KREJZLÍK – podivín, nešika nebo směšný člověk HARAPANNA – lehkovážná žena ŠMEJD – mizera, kterému se nedá věřit FUTRÁL – bezvýznamný a prázdný člověk KANÁL – nemorální sprosťák LUDAŘKO – podvodník nebo falešný člověk BÁRYNĚ – označení ženy lehčích mravů Důležitější než konkrétní slovo je nicméně jeho intenzita a emoční náboj, se kterým ho vysíláte do světa. A právě v tom je síla nadávek: Jsou úderné, nic nevysvětlují, ale okamžitě dávají okolí varovný signál, že se s vámi „něco děje“. Úleva při bolesti Víte o tom, že občasná nadávka může prospět i vašemu zdraví? Pomáhá totiž uvolnit emoce a odbourávat stres, což krátkodobě uleví i tělu. Při stresu se mění držení těla – stahují se svaly, které mají tendenci tuhnout a způsobovat bolesti šíje, krku či zad. Takové ostřejší slovo uvolní napětí a vy se budete cítit zase jako rybička. A nejen to! Nadávky působí také jako přírodní „tlumič“ bolesti. Když se třeba říznete a vykřiknete „au!“ plus další peprnější větu, překonáte snáze prvotní šok ze zranění, a vaše bolest se tak trochu zmenší. Něco jako doping Nadávky můžou svým způsobem fungovat i jako rychlá dávka energie. Jakmile se dostanete do krize a začnete nadávat, tělo vyplaví stresový hormon adrenalin. Ten vás nabudí, dodá vám energii a zároveň utlumí vše nepříjemné, co vám doteď „pilo krev“, ať už jde o úzkost, stres nebo fyzickou bolest. Tenhle efekt je ale jen krátkodobý, trvá v řádu minut. Poté se zase váš organismus přepne do „normálu“ a cítíte se stejně jako předtím. Podle psychologů nadávky fungují podobně jako čokoláda, jen po nich nepřiberete. Tmel kolektivu Zajímavá je skutečnost, že sprostá slova můžou působit jako magnet – přitahují. Pokud jste například ve společnosti kolegů z práce a bavíte se o něčem, co vás všechny velmi rozčiluje, může peprnější výraz uvolnit atmosféru a podpořit pocit, že jste všichni na jedné lodi. „To je pravda,“ přitakává paní Jaroslava z Kolína, která společně s kolegy v práci zažívá příkoří: „Máme nového šéfa, je to takový mladý kariérista, který dělá ramena, ale vůbec nic neumí. S kolegy si z něho utahujeme a občas na jeho účet vypustíme i nějakou sprostou nadávku. Stmeluje nás to a pomáhá přežít těžké chvíle, jinak bychom se z toho zbláznili.“ Jako bodnutí nožem Stejně jako můžou sprostá slova sbližovat, můžou ale i odpuzovat. Obzvlášť když míří přímo na vás. Aktuální číslo Předplatné můžete objednávat zde „Jasně, že když se nadává na někoho, kdo není přítomen, může to být zábavné. Jakmile se to ale přehoupne do agresivního útoku, je to vždycky problém,“ přiznává Martina z Karviné a dodává, že jí vadí hlavně chvíle, kdy se nadávky promění v osobní útok. V takové situaci už nepůsobí jako ventil napětí, ale spíš jako bodnutí nožem. Jsou zraňující a mnohdy vyvolají úzkost, pocity ponížení a slzy. V té správné dávce… Mezi tím, jestli sprostá slova zapůsobí jako léčivý ventil, nebo naopak zničí psychiku a vztahy, bývá velmi tenká hranice, hodně záleží na tom, kolik nadávek a s jakou emoční intenzitou použijete. Nejlepší je zacházet s nimi podobně jako s kořením. Použít je málo, cíleně a hlavně s rozumem. Samozřejmě, stejně jako u vaření se i u nadávání občas stane, že to nevyjde a použijete víc (slovního) koření, než byste chtěli. Pak je ale na místě rychlá omluva, která vyčistí atmosféru i vztahy. O lidi, kteří neustále nadávají nebo urážejí ostatní, není ve společnosti moc zájem. Pokud tedy nechcete zůstat stranou, držte raději sprostá slova pěkně na uzdě. Co jste možná nevěděli… Podle vědců nadávky znějí v mnoha jazycích podobně, protože slovo obsahuje tvrdé souhlásky, které zdůrazňují jeho sílu a razanci. Lidé, kteří dokážou nadávat kreativně, mívají podle výzkumů často bohatší slovní zásobu. Některé dnešní nadávky bývaly kdysi úplně běžná slova, například výraz „děvka“ byl kdysi označením pro mladou ženu nebo dívku. Nadávky se mění podle toho, co daná společnost shledává jako důležité. Dřív bývaly časté hlavně nadávky mířící na náboženství, původ nebo společenské postavení. Dnes mají sprostá slova zejména sexuální podtext. Slovo grázl vzniklo z příjmení Johanna Georga Grasela, loupežníka a vraha, který byl v roce 1818 odsouzen ke smrti oběšením. Mezi nejstarší české nadávky, které se používají i dnes, patří výraz „k...a“. Pochází z 16. století a označuje prostitutku nebo lehkovážnou dívku. V podobné době se používalo také označení „h...o“. Původně šlo o trus dobytka, postupně se slovo stalo jednou z nejfrekventovanějších nadávek v češtině. Podle statistik většina lidí nenadává z konkrétní zloby, ale spíš ze stresu. Článek vznikl pro časopis Tina .