Banská Štiavnica, Levoča, Bardejov. Tři historické perly Slovenska a současně tři slovenské zápisy na seznamu světového kulturního dědictví lidstva. Každé z měst má odlišnou historii i jiné půvaby, ale všechna stojí za vidění. I když zájem o cesty na Slovensko v posledních letech klesá, stále patří do první desítky států, kam Češi míří nejčastěji. Pokud se tedy chystáte do země, kterou část z nás stále vnímá tak trochu za svou, neměli byste návštěvu trojlístku nejkrásnějších slovenských měst vynechat. Báňská metropole Nejblíže českých hranic, v údolí Štiavnických vrchů na středním Slovensku, leží Banská Štiavnica, dnes městečko s asi devíti tisícovkami obyvatel, ale v dobách svého největšího rozkvětu nejbohatší a nejlidnatější metropole uherské části monarchie. Od třináctého století se tu těžilo zlato a stříbro – a právě bohatým nalezištím drahých kovů vděčila Banská Štiavnica za svou prosperitu. Na konci sedmnáctého století se v okolí těžilo až ke třem desítkám tun stříbra a kolem šesti metráků zlata, což bylo nejvíc na světě, a ve zdejších dolech pracovalo přes osm tisíc zaměstnanců. Jak město postupně bohatlo, přibývalo i vznosných světských a sakrálních staveb, z nichž řada patří k významným městským památkám současnosti: ať jde o morový sloup na náměstí Sv. Trojice, Starý i Nový zámek, hned několik kostelů nebo takzvaný Kammerhof, největší historický stavební komplex v Banské Štiavnici, jenž sloužil jako sídlo vysokých báňských úředníků. Nyní je Kammerhof muzeem s poutavou expozicí důlních přístrojů, hornických nástrojů a pomůcek, ale třeba i slavnostních hornických uniforem. Asi kilometr od centra města se nachází ještě Báňské muzeum v přírodě, kde lze podniknout také exkurzi do nejvyšších z mnoha pater rozsáhlých podzemních štol. Gotika a koupele Také východoslovenský region Šariš kdysi patřil k nejbohatším částem Uherska a platilo to i pro jedno z jeho přirozených center, město Bardejov, jež těžilo z výhodné geografické polohy i početných královských privilegií. Zachovaly se v něm mnohé cenné památky, například mimořádně propracovaný gotický hradební systém nebo budova radnice postavená na začátku šestnáctého století a charakterizovaná vysokými bočními štíty sedlové střechy i renesančním arkýřem na její východní fasádě. Další výjimečnou stavbou na bardejovském Radničním náměstí je gotická bazilika svatého Jiljí (ve slovenštině svätého Egídia) s jednou z největších kostelních věží na Slovensku i skvělým vnitřním vybavením, jemuž dominuje kolekce gotických křídlových oltářů. Do Bardejova však nejezdí jen milovníci architektury, pět kilometrů od města leží proslulé Bardejovské Kúpele, termální lázně, jejichž historie sahá až do roku 1247. Největšímu rozmachu se těšily v devatenáctém století, na jehož sklonku se zde léčila i věhlasná císařovna Sisi. Její pobyt Bardejov zviditelnil po celé Evropě. Na počest legendární české a uherské královny a módní ikony své doby byla v léčebném domě Alžběta zřízena stylová expozice, v níž nechybí ani koutek s cvičebním nářadím, které v Bardejově používala. A vzhledem k tomu, že si celý život udržovala váhu pod padesát kilo, určitě ani tady svou tělocvičnu nezanedbávala... Srdce spišské župy Ani východoslovenská Levoča není žádné velkoměsto, žije v ní asi čtrnáct tisíc lidí, ale význam místa pro slovenský turistický ruch je nezměrný. Někdejší středisko Spišské župy patří k nejucelenějším městským památkovým rezervacím v Evropě a dodnes si zachovalo středověký ráz. Aktuální číslo Předplatné můžete objednávat zde Hlavní náměstí lemují desítky renesančních a raně barokních domů obklopujících největší chlouby Levoče, renesanční radnici s fasádou vyzdobenou alegorickými malbami občanských ctností a především baziliku svatého Jakuba, po košickém Dómu svaté Alžběty druhou největší sakrální stavbu na Slovensku. Gotický kostel je proslulý nejcennějším artefaktem – hlavním oltářem Mistra Pavla z Levoče, s výškou bezmála devatenácti metrů nejvyšším křídlovým oltářem na světě. Spišský řezbář a sochař vytvořil své mistrovské dílo patrně v letech 1508–1517 a je pozoruhodné, že dřevěný oltář přečkal na svém místě dlouhých pět set let bez podstatnější újmy. V bazilice stojí i řada vzácných bočních oltářů, které vznikaly ještě před příchodem Mistra Pavla do Levoče, a nevyčíslitelnou hodnotu mají i nástěnné malby zachycující sedmero hlavních hříchů i sedm skutků milosrdenství. Od hradu k „Vatikánu“ Jen dvacet kilometrů východně od Levoče, na travertinovém kopci poblíž městečka Spišské Podhradie, se rýsuje dominanta Spiše, jež je zapsána na seznamu světového dědictví spolu s Levočou a dalšími souvisejícími památkami. Majestátní Spišský hrad je s rozlohou přesahující čtyři hektary jednou z nejrozsáhlejších hradních zřícenin a vůbec největším hradním komplexem ve střední Evropě. Jeho mohutné opevnění odolalo nájezdům Tatarů i mnoha pozdějším bitvám, až obrovský požár, který areál zachvátil roku 1780, proměnil hrad v neobyčejně působivou rozvalinu tvořící souvislou sídelní jednotku jak se Spišským Podhradím, tak s jeho městskou částí Spišská Kapitula, unikátním církevním městečkem, jemuž se přezdívá Slovenský Vatikán. Dříve samostatnému a opevněnému sídlu biskupů vévodí katedrála svatého Martina s dvojicí charakteristických věží, bohatě zdobenými oltáři v interiéru, mezi nimiž vyniká ten s klaněním tří králů, a skvostnou kaplí rodu Zápolských. V lapidáriu katedrály je nadto umístěna nejstarší kamenná románská plastika na území dnešního Slovenska – Leo albus, ikonická soška ležícího lva s otevřenou knihou mezi předními tlapami. Slovensko: Rady na cestu, jídlo, zajímavosti Do slovenských měst zapsaných na seznam světového dědictví snadno dojedete autem. Cesta z Prahy do Banské Štiavnice trvá pět hodin, do Levoče šest a do Bardejova sedm hodin. Život tvůrce nejvyššího dřevěného oltáře na světě Mistra Pavla z Levoče je obestřen tajemstvím. Není jisté, kdy se narodil ani odkud pocházel, zda byl levočským rodákem nebo přišel na Slovensko ze zahraničí. Řada dokumentů o jeho osobě shořela při ničivém požáru, který město zasáhl v roce 1550 a jemuž padl za oběť i městský archiv. V Banské Štiavnici založila v roce 1770 Marie Terezie báňskou akademii, v té době jedinou vysokou školu technického zaměření v celé Evropě. Zajímavostí Banské Štiavnice je takzvaná Klopačka, renesančně-barokní stavba s věží, odkud se klepáním na dřevěnou desku svolávali horníci k práci. Klopačka sloužila v osmnáctém a devatenáctém století i jako hornické vězení. Mezi ceněnými měšťanskými domy v Levoči vyniká Thurzův dům s renesanční atikou a fasádou zdobenou sgrafity. Patřil bohatému šlechtickému rodu z Uher, který však v polovině sedmnáctého století vymřel po meči. Tradiční, jednoduchá a často hodně těžká, taková je slovenská kuchyně. Národním jídlem jsou halušky či strapačky. Husté kapustnici z kysaného zelí, uzeného, klobás a hub konkuruje demikát, polévka z brynzy a brambor. Časté jsou i pirohy s brynzou, škvarkové pagáče a na Spiši vás jistě nemine parenica, pařený ovčí sýr ve tvaru stočené stuhy. Článek vznikl pro časopis Chvilka pro tebe .