Na co zírá mašinfíra Sledovat další díly na iDNES.tv Ač není tak známá jako ostatní tratě ve vnitrozemí, tato železnice ve východních Čechách patří mezi nejstarší u nás. Trať postavila společnost Jihoseveroněmecká spojovací dráha jako odbočnou trať ze svojí hlavní trasy Pardubice–Liberec. V roce 1859 se od ní koleje odpojily v Jaroměři a zamířily do svatoňovického uhelného revíru. Právě uhlí bylo hlavním obchodním artiklem, který se po této trati vozil. Navazující a blízké tratě Trutnov hl. n. – Stará Paka Trutnov hl. n. – Svoboda nad Úpou Trutnov-Poříčí – Lubawka Královec – Žacléř Trutnov střed – Teplice nad Metují Starkoč – Václavice Týniště nad Orlicí – Teplice nad Metují Teplice nad Metují – Broumov Jaroměř – Stará Paka Jaroměř – Hradec Králové hl. n. Po prohrané prusko-rakouské válce obě země podepsaly dohodu o železničním spojení. Nová trať měla vést z dnešních Malých Svatoňovic k Trutnovu, odkud měla vystoupat do Královeckého sedla a dál pokračovat až do stanice Landeshut, dnes Kamienna Góra. Železnice Svatoňovice–Königshan (Královec) byla otevřena 1. srpna 1868, přeshraniční úsek z Královce do německého Liebau (dnes polské Lubawky) na konci prosince 1869. Teprve o rok později vznikla spojka mezi stanicemi Trutnov-Poříčí a Trutnov střed. Na trati panoval velmi čilý ruch osobních vlaků. Podle historických jízdních řádů jezdilo mezi Rakouskem-Uherskem, později Československem, a Německem šest až osm párů vlaků denně. Po druhé světové válce ale význam přeshraniční dopravy upadl, preferována pak byla především trasa Jaroměř – Trutnov hl. n. Mapa trati 032 mezi Turnovem a Jaroměří Po roce 1948 se po trati kromě pravidelných vlaků proháněly také odborářské rychlíky, které vozily rekreanty do Krkonoš. Zajímavostí je, že se jaroměřské depo stalo jedním z posledních v Československu, které vypravovalo parní lokomotivy. Tamní Štokry řady 556.0 naposledy zasáhly do pravidelného provozu až v roce 1981. Lokomotivy 556.0280 a T440.0 ve stanici Jaroměř, 15. 3. 1980 S útlumem a následným ukončení těžby ve Svatoňovickém (1990), Radvanickém (1994) a Žacléřském (1992) revíru utichla na trati 032 kdysi silná nákladní doprava. Dnes mezi Jaroměří a Trutnovem můžeme potkat především pravidelné osobní vlaky a rychlíky Českých drah, občas výletní vlaky, jako například ten společnosti Valenta Rail , který jsme před pěti lety využili pro naše natáčení. Prolétněte si trať z Trutnova do Jaroměře za 3 a půl minuty: Na co zírá mašinfíra Sledovat další díly na iDNES.tv Ke Krkonoším zády, k Jestřebím horám čelem Naši jízdu začínáme ve stanici Trutnov hlavní nádraží . V této stanici jsme už natáčeli minimálně čtyřikrát. Trutnov nemusíte nutně brát jako bránu do Krkonoš a Rýchor, prohlédněte si samotné město. Za zmínku rozhodně stojí moderní společenské centrum Uffo, pojmenované podle trutnovského rodáka Uffo Horna, který v devatenáctém století působil v kultuře a politice. Nezapomeňte ani na návštěvu Muzea Podkrkonoší nebo procházku kolem zbytků kamenných hradeb ze čtrnáctého století. Na vrchu Šibeník na jižním okraji města najdete Památník generála Gablenze s rozhlednou. Památník byl vztyčen na počest vojevůdce, který v roce 1866 vyhrál bitvu u Trutnova. Stanice Trutnov na snímku z roku 1871 První stanicí na trase je Trutnov střed , odkud vede trať kolem Adršpašských skal do Teplic na Metují. My ale stoupáme po kolejích vpravo do někdejší stanice Trutnov-Poříčí. Teprve tady se dostáváme na koleje bývalé Jihoseveroněmecké spojovací dráhy, která odsud na jednu stranu stoupala do Královeckého sedla, na stranu druhou klesala do vnitrozemí směrem do Malých Svatoňovic a dál ke Hradci Králové. Ve stanici Trutnov-Poříčí bohužel osobní vlaky od prosince 2021 nezastavují. Kdyby se ale tento stav změnil, můžete si projít pás předválečného československého opevnění, který prochází přímo nad nádražím. Kromě desítek řopíků se k návštěvě nabízí hned několik pěchotních srubů. Například objekt T-S 54 Nad dráhou, který se čas od času otevírá veřejnost, je jen pár měsíců osazen replikou pancéřového zvonu. Přejíždíme unikátní železniční soumostí , kde jsou ve dvou etážích dvě železniční tratě. Mosty sice vznikaly nezávisle na sobě, už desítky let tvoří zajímavý stavební prvek. O pár kilometrů dál projíždíme bývalou zastávkou Bohuslavice nad Úpou , která je bez pravidelného provozu už od roku 2012. Soumostí v Poříčí u Trutnova, jako první vznikl v roce 1871 vyšší viadukt, teprve v roce 1908 přibyl nižší Za Bohuslavicemi nás čeká stejnojmenný tunel , 188 metrů dlouhý a za ním zastávka Suchovršice s malebnou čekárnou. Pokud byste se chtěli podívat na technickou zajímavost, sejděte k Úpě, kde najdete krytý věšadlový most z počátku 20. století. Ve Velkých Svatoňovicích si zajděte do tamního Hasičského muzea. Po předchozí domluvě tam zjistíte, s jakou technikou kdysi hasiči bojovali s červeným kohoutem. Expozice obsahuje více než třicet velkých hasičských stříkaček, ale i spoustu dalších exponátů, jako jsou hasičské uniformy nebo přilby. Návěstidlo před Červeným Kostelcem Turistické cíle podél trati 032 Město Trutnov Turistická železnice Žacléř Dělostřelecká tvrz Stachelberg Rozhledna Eliška Pěchotní srub T-S 54 Nad dráhou Hasičské muzeum Velké Svatoňovice Muzeum Bratří Čapků Malé Svatoňovice Rozhledna Žaltman Lotrandova sluj Měděný důl Bohumír Bunkr Pod Kolčarkou Pěchotní srub T-S 27 Pěchotní srub T-S 26 Městské muzeum Rtyně v Podkrkonoší Na levé straně kolejí se už tyčí Jestřebí hory, kraj, kam Karel Čapek umístil děj nejedné ze své knihy Devatero pohádek. První stanicí jsou Malé Svatoňovice , tedy město, kde se Karel Čapek v roce 1890 narodil. V jeho rodném domě si můžete prohlédnout Muzeum bratří Čapků, navíc se zbrusu novou expozicí, která se věnuje starší sestře Heleně Čapkové. Z Malých Svatoňovic určitě vystoupejte kolem křížové cesty s Božím hrobem až k rozhledně Žaltman a k nedaleké sluji loupežníka Lotranda (po modré a zelené). Cestou po červené značce směrem na Jívku byste pak neměli vynechat návštěvu Měděného dolu Bohumír. Od nádraží je to 5 a půl kilometru. Značka opět prochází pásmem opevnění. Navštívit je možné Bunkr Pod Kolčarkou, nebo pěchotní sruby T-S 27 a T-S 26. Vydáte-li se po červené na opačnou stranu, dojdete do Úpice, odkud pocházel doktor, co vyléčil havlovického vodníka. Ani úpického doktora, ani havlovického vodníka sice nepotkáte, můžete ale navštívit tamní muzeum. Vlak společnosti Valenta Rail se proplete mezi bývalým uhelným dolem Ida a jeho haldou a pokračuje do Rtyně v Podkrkonoší . V tamním Městském muzeu si můžete připomenout dějiny dobývání uhlí na úpatí Jestřebích hor. Čapky střídá Němcová Opouštíme kraj Karla Čapka a přijíždíme do kraje Boženy Němcové. V Červeném Kostelci spisovatelka pobývala sice krátce, pouze od podzimu 1837 do jara 1838, i tak má ve městě svoji expozici, navíc se symbolickým hrobem Viktorky z knihy Babička. Pokud byste se ze stanice Červený Kostelec vypravili na opačnou stranu, najdete zříceniny několika hradů. Jako první to je Vízmburk, zmiňovaný už v roce 1279. Po vypálení Slezany a důkladném archeologickém průzkumu v 70. letech 20. století, se mu přezdívá Východočeské Pompeje. Viadukt u Řešetovy Lhoty Turistické cíle podél trati 032 Domek Boženy Němcové Červený Kostelec Zřícenina hradu Vízmburk Zřícenina hradu Červená hora Zřícenina hradu Rýzmburk Babiččino údolí Rozhledna Žernov Zámek Ratibořice Muzeum Boženy Němcové Česká Skalice Železniční muzeum Výtopna Jaroměř Pevnost Josefov Další hrad stál přímo nad řekou Úpou, Červená hora. Ten zase vypálili Husiti. Třetí zřícenina se jmenuje Rýzmburk a najdete ho jen pár kilometrů po proudu Úpy. Hrad ze 14 století byl postupně opuštěn a vypleněn, dnes se z něj dochovaly zbytky zdí, brána a historická sklepení. Ke zřícenině Červená hora to máte nejblíže ze zastávky Olešnice , k Rýzmburku z následující zastávky Řešetova Lhota . Ve stanici Starkoč už jsme také jednou byli, pamatujete? Projeli jsme tehdy takzvanou Václavickou spojku , krátkou trať, která spojovala Jihoseveroněmeckou spojovací dráhu ve Starkoči s kolejemi Rakouských státních drah ve Václavicích. Tento úsek by měl jednou zaniknout, o nové trati se ale zatím jenom mluví. Ze Starkoče vyrazte do Babiččina údolí, ke Starému Bělidlu je to pohodlnou cestu zhruba 6 kilometrů. V létě se můžete vykoupat pod Viktorčiným splavem, prohlédnete si Rudrův mlýn či Herecké muzeum, a po několika kilometrech také zámek Ratibořice. Vlevo Václavická spojka ze Starkoče do Václavi, vlevo trať do Jaroměře Následuje Česká Skalice , další město spojené s Boženou Němcovou, však tady také mají její muzeum. A kromě hlavní budovy najdete poblíž hlavního náměstí i Barunčinu školu, expozici, kde se seznámíte se školní třídou z 19. století. Jízda rychlíkem společnosti Valenta Rail po trati 032 končí ve stanici Jaroměř . Toto nádraží určitě dobře znáte díky živému streamu iDNES.cz. Železniční fandové také jistě nejednou navštívili muzeum v tamní výtopně. Kromě toho si můžete přímo ve městě prohlédnout tamní Městské muzeum nebo Muzeum magie. Nedaleká pevnost Josefov zase zve k návštěvě všechny fanoušky vojenské historie a bastionového opevnění. Areál muzea Výtopna Jaroměř Trať z Trutnova do Jaroměře nás provedla nejenom dějinami české literatury, ale také hornictví, o historických památkách ani nemluvě. A pokud byste se chtěli dopravit do Krkonoš vlakem, vězte, že nejrychlejší spojení vede právě tudy.