Dvě dekády působil Zdeněk Škromach jako vrcholný politik, dokonce i ministr za sociální demokraty . Ani po konci působení v Praze však neskončil v politice a věnoval se doma v Rohatci na Hodonínsku té komunální. Letos na podzim však devětašedesátiletý politik uzavře i tuto kapitolu. „Asi bychom ještě s kolegy kandidátku poskládali, ale nakonec jsme si řekli, že už to necháme mladším. Klidně ale poradím, když budou mít zájem,“ vysvětluje Škromach. Jiní jeho kolegové už z politiky zmizeli dříve, ať už je to exposlanec a bývalý brněnský primátor Roman Onderka , či Michal Hašek , jehož poslední pokusy o návrat na vrchol ztroskotaly, když po velkolepém spojení s hnutím PRO Jindřicha Rajchla se s ním po krátké době rozešel . Naopak dost síly na pokračování v městském zastupitelstvu má stále bývalý komunistický poslanec Ivo Pojezný . Místním politikem v Kyjově je už od roku 1990 a tuto nepřetržitou šňůru by chtěl letos opět natáhnout. „Myslím, že ještě mohu nějak pomoci, a nechci ani nechat na holičkách ty, kteří mě vždy podporovali,“ hlásí pětašedesátiletý politický bard, jenž má dnes už „jen“ běžné křeslo kyjovského zastupitele. Jiný případ je možné vidět v brněnských Řečkovicích, kde znovu kandiduje šestapadesátiletá občanská demokratka Dana Filipi. Poslankyně z let 2006 až 2013 se v místní politice našla a do Sněmovny už ani v posledních trojích volbách nekandidovala. Ve své čtvrti se hned po zvolení stala radní a dnes je už osmým rokem místostarostkou. „Někteří jsou celoživotní homo politicus,“ zmínil politolog Michal Pink označení pro člověka, pro něhož je politika náplní života, a jakmile do ní vstoupí, těžko se mu z ní odchází. Není to ale jen případ Pojezného či Filipi, do této skupiny se dá zařadit i Jiří Mihola. Někdejší celostátní místopředseda KDU-ČSL i šéf poslaneckého klubu strany však dnes žádný mandát od voličů nemá. Na politiku nezanevřel, rád by získal alespoň křeslo zastupitele v brněnské části Útěchov, kde neúspěšně kandidoval už v roce 2022. Letos chtějí jeho lidovci zvýšit šanci tím, že spojili síly s místní ODS . Větší šance na úspěch má však jeho kolegyně a bývalá lidovecká poslankyně Marie Jílková , která se vrhá do boje o lavice ve „velkém“ brněnském zastupitelstvu, teoreticky jako trojka kandidátky si může nárokovat i případný post v městské radě. „Pro některé strany může mít angažmá etablovaného politika celospolečenský dopad na voliče,“ uvedl ke známým tvářím na kandidátce politolog Michal Pink. Jinými slovy popularita konkrétního politika a podpora od něj mohou přinést straně kladné body. Do boje jde exhejtman i exministr Můžou to být ti bývalí, jako exhejtman Stanislav Juránek kandidující za lidovce v brněnských Židenicích, často jde však o řadové poslance či senátory. Po vzoru Juránka se jako podpora ze zadních míst na kandidátce ODS a TOP 09 na brněnský magistrát objevuje exministr zdravotnictví Vlastimil Válek , na čelních místech pohořelické kandidátky Přísahy je zakladatel tohoto hnutí a senátor Robert Šlachta a na úplném čele kandidátky SPD v Blansku je opět a jako dosud pokaždé poslanec Jan Hrnčíř . Politolog, jenž sám kandiduje za nestraníky ve Štěpánovicích na Brněnsku, nicméně poukazuje na to, že vrcholní politici, kteří mají vládní či další sněmovní funkce, na kandidátkách vůbec nefigurují. Jméno ministryně financí Aleny Schillerové by tak voliči na brněnské kandidátce hnutí ANO hledali marně. Není ani na té v městské části Komín. Personalizace voleb je patrná v některých případech nejen tím, že se pozornost často stáčí k lídrovi, ale i tak, že dokonce název kandidátky nese jméno lídra. Je to nejen případ bývalých sociálních demokratů Marka Viskota a Jiřího Idese , kteří jako starostové Řečkovic a Slatiny budují nově vlastní značku postavenou na sobě, ale dokonce i krajského předsedy ODS Jiřího Crhy . Jeho kandidátka v Blansku, kde je starostou, i plakáty totiž nesou název Tým Crha, o ODS se volič vůbec nedozví. „Je to popření sebe sama. Proč v té straně tedy je, když ji teď tak upozaďuje?“ diví se politolog. V mnoha městech budou lidé v pátek 9. a v sobotu 10. října vybírat z různých kandidátek, ve 153 z 672 obcí na jihu Moravy však lidé dostanou domů pouhou jednu kandidátku a vybírat si vlastně vůbec nebudou a jen de facto potvrdí stávající vedení. Například v Žernovníku na Blanensku, kde žije necelých 300 obyvatel, kandiduje do nejmenšího možného pětičlenného zastupitelstva pětice lidí, která tam už dneska zasedá. Podobné je to i v Tučapech na Vyškovsku, kde je devět zastupitelů. „Asi to děláme dobře, asi to tak občanům vyhovuje. Snažíme se samozřejmě nějak vnímat to, co lidé chtějí a potřebují, což si troufnu říct, že se nám daří zahrnout do těch akcí, které děláme,“ řekl tamní starosta Lukáš Marišler, jenž je opět lídrem.