Ruské varování se týkalo Mezinárodní komise pro odškodnění Ukrajiny, jejíž vznik – vedle zvláštního tribunálu pro ruské válečné zločiny – loni v prosinci oznámili zástupci Evropské unie spolu s nizozemským ministrem zahraničí Davidem van Weelem. Komise bude potvrzovat ukrajinské nároky na odškodné, které by Rusko mělo v budoucnu zaplatit. K Radě Evropy, která vznik komise zprostředkovala, se okamžitě připojily desítky států, a to nejen v rámci Evropské unie. Svůj podpis přidali kromě Ukrajinců i Kanaďané, Britové, Němci, Finové, Francouzi, Chorvaté, Dánové, Řekové, Italové, Černohorci, Rumuni, Poláci nebo Češi. Slováci však v seznamu signatářů dodnes zcela chybí. A s možným důvodem, proč tomu tak je, v úterý přišly Denník N a slovenská opoziční strana Svoboda a Solidarita (SaS). „Toto je skutečný příběh o tom, jak Kreml zasáhl do jednání slovenské vlády. Desátého července 2026 zazvonil telefon na naší ambasádě v Moskvě. Volal představitel ruského ministerstva zahraničních věcí,“ popsal člen SaS Ivan Novotný. „Slovenskému zástupci velvyslanec vzkázal, že si v Moskvě všimli, že Slovensko dělá kroky k podpisu úmluvy, kterou se zřizuje komise pro škody spáchané Ruskem na Ukrajině. A důrazně varoval,“ pokračuje politik. Novináři pak mají k dispozici e-mail, který téhož červencového dne odeslal slovenský velvyslanec v Moskvě Peter Priputen na slovenské ministerstvo zahraničí. Informuje v něm o telefonátu zástupce 3. evropského odboru ruské diplomacie Andrej Šaraškina. „Tlumočil stanovisko, že v případě, že Slovenská republika předmětnou úmluvu podepíše, Ruská federace to bude považovat za ne přátelský krok (недружественный шаг), který je v rozporu s aktuálním duchem slovensko-ruských vztahů,“ napsal list. Termín „ne přátelský“ používá Kreml běžně, na seznam takových států se „přednostně“ dostala i Česká republika. Na Slovensku pak pojem proslavil poslanec Ficova Směru-SD Richard Glück, když se v televizním rozhovoru snažil vysvětlit, že mezi „nepřátelským“ a „ne přátelským“ je rozdíl a že Slovensko tedy pro Moskvu není nepřítel. Jen ne přítel. Ale zpět k odeslanému mailu. „A. Šaraškin dodal, že uvedené téma RU pozorně sleduje a registruje, že příslušný materiál je v SR zařazený na meziresortní připomínkové řízení,“ doplnil Priputen s tím, že „forma kontaktu (telefonicky) i stručný komentář ruského partnera naznačují, že RU strana zřejmě v tomto stádiu nepřikládá této otázce zásadní význam“. „V případě podpisu úmluvu Slovenskem však nelze vyloučit z ruské strany ráznější reakci,“ varoval. „Žádná sebevědomá reakce. (...) Jen telegram do Bratislavy,“ komentuje to expert SaS na zahraniční témata Novotný a připomněl, že se Slováci kromě této komise nepřipojili ani ke zvláštnímu tribunálu, který se bude zabývat ruskými válečnými zločiny na Ukrajině. Kromě Slovenska už se takto zachovalo jen Orbánovo Maďarsko. Schválíme to, tvrdí Fico Když přitom šéf slovenské diplomacie Juraj Blanár tento materiál předkládal, hovořil o tom, že vznik komise odráží „široký konsenzus mezinárodního společenství na vytvoření adekvátního institucionálního rámce zaměřeného na uznání nesmírných lidských a materiálních ztrát“. Komise prý měla být „základem budoucích kompenzačních uspořádání“. Podle strany SaS však Ficova vláda chtěla úmluvu schválit jen na oko, ale nikdy neměla v plánu ji ratifikovat, a tedy se jí ani nehodlala řídit. Materiál se kvůli tomu ovšem objevil v připomínkovém řízení, kde si ho prý všimlo Rusko – a v onom telefonátu zvedlo varovný prst. Proces nicméně ještě nějakou dobu pokračoval a dokumenty se dostaly až na jednání vlády. Na samotné projednání úmluvy už však nedošlo, premiér jakoukoliv diskusi přeskočil a přešel na další bod programu. U tohoto bodu tak podle Novotného dodnes „svítí nezvyklá formulace ‚jednání přerušeno‘“. „Nikdo neví proč ani dokdy. (...) Spojili se s Robertem Ficem před jednáním vlády přímo Rusové? Volal mu ruský velvyslanec v Bratislavě Sergej Andrejev? Anebo mu volal přímo Sergej Lavrov, tak jako volával Péteru Szijjártóvi?“ ptá se opoziční politik. Slovenský premiér v minulosti opakovaně řekl, že se penězi z ruských zdrojů nemají financovat vojenské potřeby Ukrajiny. Loni na podzim například placení těchto potřeb ze zmrazených ruských aktiv považoval za nešťastné. „Nejen proto, že může vést k vážným právním sporům a k ruské odvetě, ale i proto, že by bylo jasným signálem, že EU dál podporuje válku,“ domníval se Fico. Dodal tehdy, že se aktiva mají raději použít na obnovu poválečné Ukrajiny. Nyní Fico tvrdí, že se jednání o komisi přerušilo pouze do příštího zasedání vlády. „Bylo potřeba získat další informace o reálnosti vykonání této úmluvy v praxi,“ řekl. „Vláda rozhodne v nejbližších dnech a nevidí žádné překážky, proč by se Slovenská republika neměla stát smluvní stranou této úmluvy Rady Evropy,“ dodává.