„Z hlediska ekonomů, kteří se dlouhodobě zabývají veřejnými financemi, považujeme krok prezidenta za opodstatněný a vyzýváme Poslaneckou sněmovnu, aby se důvody vrácení zabývala. Plně respektujeme roli vlády v nastavování rozpočtových priorit. Zde se ale jedná o úpravu pravidel, která mají všem vládám – té minulé, současné i budoucím – stanovovat limity, které jsou v souladu s odpovědným hospodařením a tedy jsou v zájmu nás všech i budoucích generací,“ je uvedeno v otevřeném dopise, který má iDNES.cz k dispozici. „Odpovědností vlády je sestavovat státní rozpočty tak, aby co nejlépe naplňovaly společenské potřeby, a to dle priorit, které vláda deklaruje a s nimiž získala důvěru veřejnosti, ale zároveň při dodržení pravidel rozpočtové odpovědnosti. Řešením nemůže být zpochybnit tato pravidla,“ píší poslancům Tůma, Rusnok, Hampl a sedmnáct dalších předních českých ekonomů. „Vyzýváme poslance a poslankyně, aby při opětovném projednávání zákona zohlednili zásadní výhrady prezidenta republiky i doporučení, která zaznívají ze strany odborné veřejnosti, a omezili prvky směřující k rozvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti,“ postavili se ve sporu prezidenta Pavla s vládou na stranu hlavy státu. Pavel minulý týden vetoval spornou novelu rozpočtových zákonů. Důvodem je podle prezidenta dlouhodobá udržitelnost veřejných financí, protože zákon, který prosadila vláda Andreje Babiše přes veto Senátu, umožňuje vládě zvyšovat zadlužení České republiky. „Mě velice mrzí rozhodnutí pana prezidenta, je velice nezodpovědné, nezodpovědné vůči občanům,“ reagoval Babiš. Prezident podle Babiše jen potvrdil, že je lídrem opozice, Pavlův krok označil za aktivistické veto. Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů sobě svolá schůzi Sněmovny, aby přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla. Schůze se uskuteční 25. srpna. Předložená novela nemá alternativu, míní Schillerová. Dopis kritizoval i Babiš „Vláda respektuje rozpočtová pravidla, a právě proto přistoupila k jejich dílčím úpravám zaměřeným na investice a bezpečnost. Stávající podoba rozpočtových mantinelů totiž nepředstavovala přiměřenou pojistku, ale drtící lis na českou ekonomiku. Vláda opakovaně deklarovala, že bude usilovat o udržení deficitu veřejných financí pod hranicí tří procent a Česká republika tak po celou dobu jejího mandátu zůstane mezi rozpočtově odpovědnými zeměmi EU,“ reagovala ministryně financí Alena Schillerová na dopis ekonomů poslancům. „Jsme připraveni Poslanecké sněmovně znovu vysvětlit, že předložená novela absolutně nemá alternativu,“ uvedla. Babiš výzvu označil za politické prohlášení. Autoři dopisu podle něj jsou poradci opozice nebo ekonomové spříznění s opozicí. Je přitom mezi nimi Rusnok, kterého prezident Miloš Zeman jmenoval premiérem v roce 2013 po pádu vlády Petra Nečase. Odmítal totiž, aby pokračovala vláda s nejsilnější stranou ODS. Rusnok byl také dříve ministrem za sociální demokracii a Vladimír Špidla ho z vlády odvolal, když Rusnok přiznal, že pomohl ke zvolení Václava Klause na Hrad v roce 2003. Už o víkendu Babiš prohlásil, že Pavlovo veto nemá žádný ekonomický smysl. „Pan prezident vlastně říká, že deficit má být maximálně 150 miliard. A to je ta vlastně past a nášlapná mina, kterou připravila Fialova vláda,“ prohlásil Babiš. „Jak máme snížit deficit z jednoho roku na druhý z 310 na 150 miliard? Samozřejmě to nejde. Nejde, je to vyloučeno a je to samozřejmě ohrožení všeho,“ uvedl předseda vlády. Společné prohlášení ekonomů k návrhům změn rozpočtových zákonů, 28. 7. 2026 Vláda svou poslaneckou většinou prosadila změny rozpočtových zákonů navzdory odborné kritice a přes vrácení ze strany Senátu, a to bez jakékoli úpravy či zohlednění argumentů upozorňujících na rizika těchto změn. Dne 22. července 2026 zákon vetoval prezident republiky. Z hlediska ekonomů, kteří se dlouhodobě zabývají veřejnými financemi, považujeme krok prezidenta za opodstatněný a vyzýváme Poslaneckou sněmovnu, aby se důvody vrácení zabývala. Plně respektujeme roli vlády v nastavování rozpočtových priorit. Zde se ale jedná o úpravu pravidel, která mají všem vládám – té minulé, současné i budoucím – stanovovat limity, které jsou v souladu s odpovědným hospodařením a tedy jsou v zájmu nás všech i budoucích generací. Rozpočtová pravidla jsou standardním a důležitým prvkem legislativy vyspělých zemí. Neohrožují ekonomický rozvoj, nezpochybňují důležitost obranyschopnosti, vzdělávání, veřejného zdravotnictví ani sociálního zabezpečení. Naopak napomáhají tomu, aby všechny tyto společenské potřeby mohly být zajišťovány stabilně a dlouhodobě, tedy aby současné neodpovědné hospodaření neohrožovalo budoucí generace. Na ty budou dopadat naše dluhy. Odpovědností vlády je sestavovat státní rozpočty tak, aby co nejlépe naplňovaly společenské potřeby, a to dle priorit, které vláda deklaruje a s nimiž získala důvěru veřejnosti, ale zároveň při dodržení pravidel rozpočtové odpovědnosti. Řešením nemůže být zpochybnit tato pravidla. Vládní představitelé v médiích deklarují, že udrží deficity vládního sektoru pod 3 % HDP, ale zároveň trvají na tom, že má zákon umožňovat tuto hranici výrazně překračovat, a to hned několika různými způsoby. Především se jedná o únikovou doložku na infrastrukturní investice a platby za dostupnost v rámci PPP projektů a o možnost navýšení výdajů o 10 % na základě rozhodnutí Bezpečnostní rady státu. Vyzýváme poslance a poslankyně, aby při opětovném projednávání zákona zohlednili zásadní výhrady prezidenta republiky i doporučení, která zaznívají ze strany odborné veřejnosti, a omezili prvky směřující k rozvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti. Signatáři: Daniel Bárta Aleš Bělohradský Jaroslav Borovička Tomáš Dvořák Mojmír Hampl Tomáš Holub Helena Horská Vít Hradil Štěpán Jurajda Petr Král Jana Matesová Daniel Münich Petr Musil Luděk Niedermayer Jan Pavel Jiří Rusnok Michal Skořepa Dominik Stroukal Zdeněk Tůma Petr Zahradník