Největší česká města, včetně všech krajských, mají místo starosty ve svém čele primátora. Ti jsou jejich nejvyššími volenými představiteli a zastupují celé město navenek. Označení pochází z latinského slova primus, tedy první. Na „svém“ území jsou totiž nadřazeni starostům dílčích městských částí. Sídlem primátora je magistrát, na rozdíl od starostů sídlících na radnicích. Jde o specifickou českou úpravu, v dalších zemích se názvy funkcí i hierarchie liší. Kolik měst má primátora? Ve svém čele mají primátora takzvaná statutární města, kterých je v České republice celkem 26. K nim se, díky statutu hlavního města, jako zvláštní případ řadí také Praha, která je zároveň krajem. Statutární jsou města, která se dále mohou dělit na části či obvody a každý z takových menších celků má vlastního starostu. Ne všechna nicméně tuto možnost využívají. Statutární města ČR Statutárními jsou všechna krajská i „velká“ města. Nyní jsou jimi všechna města s více než 40 000 obyvateli. Jedinou výjimkou je Třinec, kde žije necelých 34 tisíc obyvatel. Brno České Budějovice Děčín Frýdek-Místek Havířov Hradec Králové Chomutov Jablonec nad Nisou Jihlava Karlovy Vary Karviná Kladno Liberec Mladá Boleslav Most Olomouc Opava Ostrava Pardubice Plzeň Prostějov Přerov Teplice Třinec Ústí nad Labem Zlín Praha má specifické postavení – je statutárním městem a zároveň samostatným krajem, v čele má primátora, nikoliv hejtmana. Dělení i organizace celé obce – tedy pravomoci jednotlivých částí, stejně jako jejich vztahy se samotným městem – se řídí zvláštní vyhláškou. Vydává ji zastupitelstvo obce a nese označení statut města . Status města mimo jiné popisuje jeho vnitřní chod či jeho symboly. Zjednodušeně by se dal přirovnat k jakési městské „ústavě.“ Jaké má primátor pravomoci? Pravomoci primátora statutárního města se v podstatě nijak neliší od pravomocí starosty libovolné obce. Zodpovědný je zastupitelstvu, jež jej do funkce zvolilo a plní několik rolí: Zastupuje město navenek Svolává a řídí schůze zastupitelstva Podepisuje nařízení a vyhlášky (po schválení zastupitelstvem či radou obce) Rozdíl nicméně může být v náplni práce. Magistrát je zpravidla větší institucí než radnice a primátorovi je tak často podřízena řada náměstků věnujících se jednotlivým agendám – například dopravě či školství. Některá statutární města jsou navíc rozdělena na městské části či obvody, které mají vlastní radnici a ve svém čele starostu. Primátor je takovým „velkým starostou,“ zaštiťuje město jako celek a starostové dílčích částí jsou mu proto svým způsobem podřízení. Jaká je hierarchie starosta/primátor/hejtman? Přímá hierarchie mezi těmito třemi funkcemi neexistuje, jelikož samospráva v Česku je postavená na principu autonomie. Kraje a obce proto o svém rozvoji, majetku i nakládání s financemi rozhodují samostatně. Jedinou výjimkou jsou nicméně právě statutární města. Dílčí městské části, ač řízené samostatně, musí respektovat vyhlášky schválené zastupitelstvem celého města. Hejtmani do vedení měst nijak nezasahují, nicméně opět s jednou výjimkou – tou jsou krizové situace. Po vyhlášení stavu nebezpečí mohou například přebrat koordinaci záchranných prací nebo přímo úkolovat starosty. V tomto případě je specifikem opět Praha, kde má primátor zároveň roli hejtmana a plní tak jeho pracovní povinnosti. Hierarchie úřadů Podřízenost starostů (a potažmo primátorů) vůči hejtmanům je výjimečná a konkrétní situace jsou jasně stanovené zákonem. Samotné městské úřady (tedy radnice a magistráty) už těm krajským v takzvané přenesené působnosti podřízené jsou. Městské úřady totiž fungují jako prostředník mezi občanem a státem a vyřizují tak například doklady či stavební povolení, ale vedou i řízení o přestupcích. Nad touto činností dozorují krajské úřady, na něž se mohou občané obracet například při nespokojenosti s postupem obecního úřadu.