Milan Ondrík, jenž hraje záchranáře týraného výčitkami svědomí kvůli vraždě manželky, s níž se těsně předtím rozešel, má prostě charisma jako hrom. Neublíží mu ani nejnovější klišé, které si vychutnává detailní svlékání hrdinů při jejich vstupu do světa za mřížemi, ani poměrně vyčerpané téma, jak bezmocný jedinec bere spravedlnost do vlastních rukou. A Hynek Čermák v roli jeho kamaráda z místního boxerského klubu prokazuje střídmost výrazu i poté, co je jeho postava odkázána na invalidní vozík. Dohromady tvoří typický tandem „posledních správných chlapů“, což poněkud účelově demonstrují právě v prostředí, odkud čerpají moudré průpovídky hodné Rockyho jako „celý život je boxerský ring“. Výchozí situace: právě se rozešli, on si balí kufry a nebere její telefony, neboť netuší, že ona právě potřebuje pomoc. Při večerním běhání se stala nepohodlnou svědkyní zločinu, jehož pachatel ji musí umlčet, což režisér Peter Bebjak až rituálně prodlužuje ve štvanici v temném tunelu a v drastických detailech. Mimochodem podobně nastavovanou manýrou se následně vyznačují jak manželovo zhroucení, tak jeho neodbytné vzpomínky. Jako roznětka klíčových událostí nicméně působí zjištění, že vyšetřovatel, kterému Vladimír Javorský vtiskl smutek, únavu a hoře z rozumu starosvětsky poctivého strážce zákona, sice vraždícího narkomana brzy dopadl, jenže na spravedlivý trest to nevypadá. Jde totiž o chráněnce neboli informátora policistky z protidrogové centrály. A když vdovec ztratí víru v justici, začne plánovat vlastní odvetu, i kdyby se kvůli zatčenému objektu své msty musel sám dostat do vězení. Zní to poněkud krkolomně, ale psychologicky po autorské stránce vcelku podloženě; horší je přestylizovaný, takříkajíc „přepálený“ způsob, jímž Bebjak historku vypráví. Stínohra 50 % Režie Peter Bebjak, hrají Milan Ondrík, Hynek Čermák, Leona Skleničková, Vladimír Javorský, Kristýna Frejová, Jan Jankovský Streamovací služby: Max (CZ zvuk), Netflix (CZ zvuk, titulky) Kinobox: 56 % Všechno a všechny podřizuje módní náladě sociálního zmaru maloměstské periferie, počínaje ošuntělým prostředím a konče postavou dívky z boxerského útočiště, obdobou hrdinky Million Dolar Baby, která trpí nedostatkem citových vazeb z dětského domova. Paradoxně v takovém obklíčení účelovou bezvýchodností se i paprsek naděje jeví jen jako hra symbolů. Naštěstí má Stínohra několik silných stránek, Ondríkovi hraje do karet, že mu ponechali mateřskou slovenštinu a že jeho postavu vystavili situaci, kdy své zamýšlené oběti zachrání život – třeba jen dočasně. Ovšem úporně modelovaná osudovost spolu s vydatnými sekvencemi hysterie a násilí zase účinek oslabuje. Až se chce navrhnout, ať příští thriller zkusmo natočí specialista na komedie a naopak. Třeba by se žánrová uniformita alespoň trochu zajímavěji rozbila.