RECENZE: Příběh zpěvačky Céline Dion? Spíše romantická limonáda
Kanadskou zpěvačku ztvárnila francouzská herečka Valérie Lemercierová, která film také sama režírovala podle vlastního scénáře.
Pěvecké party převzala Victoria Sio, již se Céline Dion spojují dětské začátky kariéry, ovšem ne ke všem hitům skutečné hvězdy získali producenti práva. Ostatně také hrdinku přejmenovali na Aline Dieu, takže mají právní krytí, třebaže inspiraci osudem Céline Dion hrdě vystavují.
Samozřejmě základní fakta Hlas lásky ctí, počínaje původem přes vztah hrdinky s jejím manažerem až po narození potomků. Vlastně právě lehce vidlácká, ale pospolitá a dojemně zábavná rodinka v čele s energickou matkou - „V plném počtu i s vnoučaty je nás 57“ - poskytuje snímku milou nadsázku, jíž však s dospíváním dívky bohužel ubývá.
Vyprávění se drží klasického modelu historek o zázračném dítěti, které odmala veřejně vystupuje (a ve škole pak usíná), ve dvanácti letech už má agenta, následuje první deska, první autogramiáda, první cesta do Paříže, první profesní dril od tance přes angličtinu po úpravu zubů i účesu.
A samozřejmě první láska - k vlastnímu postaršímu manažerovi, kterého bdělá maminka varuje: „Klidně vás zaškrtím, zabila jsem už spoustu slepic i prasat!“ Jenže pak se tklivý titul filmu naplní doslova, počínaje výlevy „zpívám jen pro něj“ a konče zásnubním prstenem v italské zmrzlině.
Hlas lásky
50
%
režie: Valérie Lemercierová
scénář: Valérie Lemercierová
hrají: Valérie Lemercierová, Sylvain Marcel, Martine Fontaine, Danielle Fichaud
Kinobox:
60 %
IMDb:
6.3
V druhé půli si romantický kýč ještě přibere jiné obehrané téma, totiž těžký úděl žádané umělkyně, která s výčitkami dělí svůj čas mezi publikum a vlastní ratolesti. Zkrátka Hlas lásky mohl být klidně naprostou fikcí, aniž by se přiživoval na konkrétním slavném jménu.
Mimochodem režisérka vyjádřila naději, že se film bude Céline Dion líbit, a nepřímá odpověď dorazila ještě před jeho premiérou. Zpěvačka potvrdila, že se hodlá osobně podílet na celovečerním dokumentu o svém životě, který natočí Irene Taylorová, autorka Měsíční sonáty. Tady snad už půjde i o hudbu.