Užitek a digitální detox Moderní česká zahrada už dávno není jen estetickou kulisou k domu, ale místem, které má člověka aktivně propojit s přírodou a poskytnout mu dokonalý prostor pro odpočinek a digitální detox. Podle zahradního designéra Ferdinanda Lefflera se vrací chuť využít zahradu nejen k odpočinku a okrase, ale také k užitku. „Lidé o svých zahradách čím dál více přemýšlejí. Když už sázejí strom, zvažují, zda by to nemohla být jabloň, hrušeň nebo třeba třešeň. Baví je totiž, že si na plodech pochutnají sami, nebo jimi udělají radost ptactvu,“ popisuje současné nastavení klientů Ferdinand Leffler. Skleníky zažívají renesanci Nezůstává to však jen u ovocných stromů. Lidé si na pozemcích zakládají bylinkové záhony, pěstují vlastní zeleninu a ovoce. K tomu slouží také skleníky, majitelé zahrad se nebojí investovat do bytelných variant, které vydrží napříč generacemi. „Současné skleníky často doplňují celkovou podobu zahrad. Ať už mluvíme o klasických viktoriánských typech, které ozdobí jakoukoli zahradu, nebo o moderních stavbách s antracitovými konstrukcemi, které perfektně sedí k současné architektuře. Skleníky zkrátka zažívají renesanci a lidi neskutečně baví,“ vysvětluje Leffler. Právě ve sklenících jsou ideální podmínky i pro celoroční pěstování plodin. „Přes zimu lze sklízet například špenát, který si lidé mohou natrhat čerstvý k nedělní snídani,“ uvádí Leffler. Radost z vlastních výpěstků, pro které lze snadno vyběhnout do zahrady, se přesouvá i do další oblasti, která zažívá nečekaný boom. Ferdinand Leffler Český zahradní designér a architekt Ferdinand Leffler je zakladatelem ateliéru Flera. Je autorem a průvodcem televizního pořadu Ferdinandovy zahrady, ve kterém šíří osvětu o moderní architektuře zahrad. Napsal knižní bestsellery Žijte ve své zahradě či Zelené pokoje. V rámci online kurzů učí lidi vnímat zahradu jako další obytný prostor. Kolik dětí, tolik slepiček „Lidi začal bavit chov slepiček. Dnes pomalu v každé třetí zahradě najdete kurník s voliérou,“ uvádí Leffler. Chov drůbeže byl dříve výsadou spíše hospodářských stavení, v současnosti se dostává i do luxusních zahrad. „Rodiny obvykle mívají tolik slepiček, kolik mají dětí. Děti si tak ráno vyběhnou pro vejce od své slepice. To je přesně to, co je propojuje s přírodou. A co jim pomůže trávit více času offline bez telefonů a monitorů na zahradě, kde si mohou odpočinout,“ říká Leffler. Zahrada pro každého Co by podle zahradního designéra nemělo na zahradách chybět? „Klientům vždy doporučujeme, aby se každý sám za sebe zamyslel nad tím, co ho do zahrady dostane. Lidé mají často na začátku pocit, že žádná přání nemají. Postupně ale přijdou na to, že by si přeci jen přáli nějaký ten svůj kout, třeba hamaku, hrazdu nebo boxovací pytel, záhon na pěstování… V zahradě byste se měli chtít potkávat s celou rodinou, proto je důležité, aby v ní měl každý to své,“ zmiňuje Leffler. Venkovní prostor kolem domu má sloužit především k relaxaci a setkávání s blízkými, což by se mělo odrazit už při jeho prvním plánování. Podle odborníků jsou klíčem ke spokojenosti prvky, které přirozeně vybízejí ke zpomalení. „Lidem bych doporučil třeba ohniště, ke kterému si mohou společně s rodinou a přáteli sednout a popovídat si. Při koukání do ohně se často dostane na témata, na která není jindy čas, a vznikají hluboké smysluplné chvíle odpočinku od technologií,“ sděluje Leffler. Zóna klidu a rodinného setkávání Místo pro společné chvíle však nezačíná až na druhém konci pozemku. Nejdůležitější spojnicí mezi interiérem a zahradou bývá zóna bezprostředně navazující na dům. „Co dále doporučujeme, když projektujeme zahrady, je velká terasa, kam se vejde celá rodina, s jídelním stolem nebo třeba gaučem. Na terasách se totiž odehrává podstatná část času, který trávíme venku,“ doporučuje Leffler. Pro maximální pohodlí během horkých letních dnů je ale potřeba myslet také na přirozenou ochranu před sluncem, kterou plastové přístřešky ani slunečníky plnohodnotně nenahradí. „V neposlední řadě by lidé neměli zapomenout na pěkné velké stromy, jako jsou jeřáby, javory, hlohy, lísky, jasany, zelkovy nebo akáty, které přinesou zahradě příjemný stín,“ dodává Leffler. Na kolik vyjdou vajíčka od vlastních slepic? Chov vlastních slepic zažívá v českých zahradách obrovský boom, protože vedle radosti z péče o živá zvířata přináší i každodenní přísun čerstvých a kvalitních vajec. Vedle soběstačnosti a kontaktu s přírodou navíc při správném vedení představuje i velmi zajímavou finanční úsporu oproti nákupu v obchodech. Na kolik vyjde chov slepic a vlastní vejce? Hejno: 5 nosnic (ideální velikost pro rodinu). Životnost a snáška: Užitkové hybridky (např. ISA Brown, Dominant) snesou průměrně 250–340 vajec ročně na slepici v prvních dvou letech (cca 1 250 – 1 700 vajec za rok od celého hejna). Spotřeba krmiva: Slepička spotřebuje cca 120 g krmné směsi/obilí denně (tj. cca 44 kg ročně / slepice = 220 kg ročně pro 5 slepic). Případné zbytky z kuchyně a pastva tuto spotřebu mírně snižují. Tip Spotřebitele: Vyplatí se chovat slepice? Kategorie Domácí chov – Obilí + Doplňky Domácí chov – Kompletní směs Supermarket (Standardní/Klecová/Podestýlka) Supermarket (BIO vejce) Pořizovací náklady (zvířata) 1 425 Kč (5× mladá kuřice cca 285 Kč) 1 425 Kč (5× mladá kuřice cca 285 Kč) 0 Kč 0 Kč Krmivo a minerály (ročně pro 5 ks) 1 600 Kč (Pšenice ~6 Kč/kg + minerální doplňky/grit) 3 300 Kč (Kompletní směs pro nosnice ~15 Kč/kg) 0 Kč 0 Kč Veterinář, podestýlka, voda (ročně) ~600 Kč ~600 Kč 0 Kč 0 Kč Celkové náklady za 1. rok 3 625 Kč 5 325 Kč 6 500 – 9 100 Kč 11 700 – 14 300 Kč Celkové náklady za 2. rok (bez pořízení slepic) 2 200 Kč 3 900 Kč 6 500 – 9 100 Kč 11 700 – 14 300 Kč Orientační cena za 1 kus vejce 1,70 – 2,80 Kč / ks 3,00 – 4,10 Kč / ks 5,00 – 7,00 Kč / ks 9,00 – 11,00 Kč / ks