Průměrná splátka hypotéky rozložené na dobu 30 let tak v Česku nyní činí necelých 24 tisíc korun měsíčně. Je to hodně, nebo málo? „Jedná se o čísla vztahující se pouze k nově poskytnutým úvěrům. A jsou to průměry. To znamená, že skutečné obchody se pohybují v určitém intervalu kolem těchto hodnot. Například existují velké regionální rozdíly v cenách nemovitostí,“ říká k cenám hypoték ředitel Partners Banky Marek Ditz. V Praze je například zcela běžná dvojnásobná výše hypotéky, a tedy i splátky oproti průměru celé republiky. Rozdíly v cenách hypoték už tak velké ale nejsou. Přesto se liší podle bonity klienta, výše zadlužení a dalších parametrů, a to až o několik desetin procenta. „Ceny hypoték bych tak po výrazných poklesech v minulých letech nyní nazval zcela normálními. Marže bank se pohybují kolem 1 % nad dlouhodobými tržními sazbami. A ty se zase pohybují do 1 % nad inflací,“ říká Ditz s tím, že jednoznačně převažuje růst cen rezidenčních nemovitostí. Jaká je situace na trhu s hypotékami Situaci na trhu ovlivňuje i to, že se postupně blíží konec fixací hypoték z rekordních let 2020 a 2021. Což domácnostem přinese vyšší náklady na hypotéky, protože tehdejší i jen procentní úroky u hypoték jsou minulostí. To potvrzuje i hlavní ekonom České bankovní asociace (ČBA) Jaromír Šindel. „Přísnější měnová politika (ČNB) se promítá do realističtějšího očekávání menšího poklesu hypoteční sazby k refixaci než před rokem,“ říká. Podle nedávného průzkumu ČBA v příštích dvou letech plánuje refixaci 49 procent Čechů, kteří mají hypotéku. Přičemž většina (62 %) očekává, že se jim výrazně zvýší úroková sazba pro nové fixační období. I proto plánují poptat nabídku refixace u více bank. Stále přitom platí, že téměř pětina Čechů má v současnosti hypoteční úvěr a stejný počet si ho plánuje do budoucna sjednat. Průměrná velikost hypotéky u lidí, kteří ji splácejí, je nyní 2 290 000 korun. „Plány ohledně budoucích hypoték ovlivňují tři fenomény patrné na českém trhu s bydlením: vysoká míra úspor, vysoké tempo růstu cen nemovitostí, ale i stárnutí populace,“ říká Šindel z ČBA. Co se týče současných úroků a fixací, Marek Ditz upozorňuje, že dosud volila většina klientů tříletou fixaci, protože se čekal další pokles dlouhodobých sazeb. To především v důsledku očekávaného slabšího hospodářského růstu v Evropě. Doba delších fixací? Tato situace se ale postupně mění a zásadní pokles úrokových sazeb se ani v Česku moc neočekává. Důvodem jsou dlouhodobě rostoucí ceny služeb, propad ekonomiky a zdražování potravin stejně jako růst mezd. Dalším proinflačním faktorem je fiskální politika státu. „Delší fixace může být výhodou, zvlášť pokud máte možnost hypotéku bez sankce předčasně splatit, což některé banky poskytují,“ vysvětluje Ditz. Situaci na mezibankovním trhu považuje za stabilní. Podle něj tomu nahrávají i plánované veřejné výdaje na obranu a infrastrukturu, které povedou k oživení evropské ekonomiky a poptávce po dlouhodobých úvěrových zdrojích ze strany států. „Nyní to vypadá, že jsme dosáhli nové rovnováhy, která se udrží delší dobu. Krátké peníze – spořicí účty – stojí 3 až 4 procenta a dlouhé peníze formou hypoték se půjčují za 4 až 5 procent. Rozdíl, ze kterého banky žijí, tedy marže, pak kryje zejména náklady na riziko, na kapitál a procesní náklady,“ říká. V srpnu 2025 poskytly banky a stavební spořitelny nové hypotéky za téměř 26 miliard korun. Oproti rekordnímu červenci aktivita objemově sice zeslábla o 13 procent, ale stále zůstává na silnějších úrovních než ve druhém čtvrtletí. „Hranice tří set miliard korun nově poskytnutých hypoték se tak pro letošní rok přibližuje,“ uzavírá Šindel.