Správný psací stůl pro prvňáčka či většího školáka není jen estetickou záležitostí. Ergonomický nábytek s vyhovujícími a ideálně nastavitelnými rozměry je zásadní pro zdraví dětí, ale i pro jejich soustředění a pohodu při učení. Obsah Proč u dětského psacího stolu nejde jen o vzhled Dětská židle k psacímu stolu: změřte nejdřív dítě, potom nábytek Jak změřit správnou výšku židle a stolu Rostoucí židle: kdy se vyplatí a kdy je to zbytečný příplatek Dětský psací stůl: pevný, nebo rostoucí? Podnožka pod psacím stolem Co ještě sledovat u psacího stolu? Osvětlení: kolik světla dítě u učení skutečně potřebuje? Kam psací koutek umístit, když je pokoj malý? Úložné řešení, které vydrží do konce roku Proč u dětského psacího stolu nejde jen o vzhled Děti sedí až moc Během 9 let stráví české děti v průměru 8 tisíc hodin sezením ve škole . Doba, kdy sedí doma nebo jinde, toto číslo navyšuje až téměř na dvojnásobek. Patří sem domácí úkoly, práce nebo hra na počítači, kreslení a další činnosti. 35 % dětí na prvním stupni má přitom vyloženě špatné držení těla, naopak pouze 9 % ho má výborné. Důvodů je více, na čelných místech jmenuje zpráva Státního zdravotního ústavu přílišné sezení a ergonomicky nevyhovující nábytek. Jak zajistit, aby školák při sezení netrpěl víc, než je nutné? Zásadní je správný výběr psacího stolu a židle. Příliš vysoká židle může dítě nutit sedět bez pevné opory chodidel, příliš hluboký sedák tlačí do podkolenní jamky a vysoký stůl zase zvedá ramena. U příliš nízkého stolu se dítě hrbí nad sešitem. Výsledkem může být nepohodlí, únava a přetěžování některých částí pohybového aparátu. Výzkumy školního nábytku opakovaně ukazují, že nesoulad mezi rozměry dítěte, židle a stolu je běžný problém. Zvlášť snadno se na to zapomíná u prvňáčka. Děti stejného věku mohou mít velmi rozdílnou výšku a během prvního stupně navíc rychle rostou. Nábytek, který dítěti perfektně seděl při nástupu do školy, proto nemusí být vhodný o dva roky později. Dětská židle k psacímu stolu: změřte nejdřív dítě, potom nábytek Při nákupu se nemusíte řídit složitými tabulkami. Základní kontrolu zvládnete přímo v obchodě. Dítě posaďte až dozadu na sedák. Pánev by měla být opřená a záda by měla mít oporu. Zkontrolujte chodidla. Mají být celou plochou na podlaze nebo na pevné podnožce. Kolena by měla být přibližně v pravém úhlu. Přední hrana židle nesmí tlačit do podkolenní jamky. Zkontrolujte hloubku sedáku. Sedák má podpírat většinu stehna, ale mezi jeho hranou a podkolenní jamkou musí zůstat prostor. Teprve potom nastavujte stůl. Při uvolněných ramenou má pracovní deska vycházet přibližně do úrovně loktů sedícího dítěte. U škol stanovuje pravidla pro nábytek dokonce vyhláška . Rodiče se jí při nákupu stolu domů samozřejmě řídit nemusejí, zásady správného výběru je však dobré znát. Výška sedáku má podle vyhlášky přibližně odpovídat délce bérce zvětšené o výšku nízkého podpatku, zhruba 1 až 2 centimetry. Přední hrana sedadla nemá zasahovat do podkolenní jamky a opěradlo má poskytovat hlavně oporu v bederní oblasti. Stejně jednoduché pravidlo platí pro výšku psacího stolu: pracovní plocha by měla být přibližně ve výšce loktů volně spuštěných paží sedícího dítěte. Ramena nemají být vytažená vzhůru ani se dítě nemá za stolem výrazně předklánět. Správná výška židle, stolu i monitoru rozhodují o tom, zda vás začnou bolet záda. Jak změřit správnou výšku židle a stolu Jako vodítko lze využít normu ČSN EN 1729-1 , která stanovuje funkční rozměry židlí a stolů pro vzdělávací instituce. Pracuje s velikostními kódy od 0 do 7 a zohledňuje mimo jiné tělesnou výšku a výšku podkolenní jamky. Jednotlivé velikosti jsou spojeny také s barevným označením. Princip vyhlášky je užitečný i pro domácí prostředí: nevybírat židli podle informace „od šesti let“, nýbrž podle skutečných proporcí dítěte. Váš prvňáček totiž může potřebovat jiný nábytek než jeho stejně starý spolužák. Víc než statické měření proto doporučujeme posadit dítě na židli ke stolu a zaměřit se na to, zda jsou splněné zásady zdravého sezení: chodidla jsou celou plochou opřená, kolena nejsou výrazně výš ani níž než boky, hrana židle netlačí do podkolenní jamky, záda mají oporu, ramena zůstávají uvolněná, předloktí lze pohodlně položit na stůl, pod stolem je dost místa pro změnu polohy nohou. TIP: Jedna věc, na kterou se zapomíná: nastavení zkontrolujte jak na začátku školního roku, tak znovu v jeho průběhu. Dítě, které během pár měsíců vyroste o několik centimetrů, může potřebovat židli i stůl přenastavit. Rostoucí židle: kdy se vyplatí a kdy je to zbytečný příplatek Právě rychlý růst dítěte vysvětluje popularitu rostoucí židle . Dobrá dětská rostoucí židle umožňuje měnit nejen výšku sedáku, ale ideálně také hloubku sedu a polohu opěradla. Smyslem není koupit co nejsložitější mechanismus, ale udržet židli přiměřenou postavě dítěte několik let. Při výběru rostoucí židle sledujte především: rozsah výškového nastavení , nikoli pouze údaj „pro děti od šesti let“; hloubku sedáku , protože příliš hluboký sedák nutí menší dítě sedět vpředu bez opory zad; oporu bederní oblasti ; stabilitu konstrukce ; možnost snadného nastavení bez nářadí; provedení koleček – u menšího dítěte může být stabilní židle praktičtější než model, který při každém zapření ujíždí. Pokud nejnižší poloha židle znamená, že prvňáčkovi visí nohy ve vzduchu, nálepka „rostoucí“ problém neřeší. Naopak u teenagera, který se už blíží dospělé výšce, nemusí být drahá dětská rostoucí židle nutná. Dobře nastavitelná kancelářská židle odpovídající jeho postavě může splnit stejný účel. Dětský psací stůl: pevný, nebo rostoucí? U stolu je princip podobný jako u židle. Pevný dětský psací stůl může být levnější a bez problémů posloužit několik let, pokud jeho výška odpovídá dítěti a rozdíl je možné kompenzovat správně nastavenou židlí, případně také podnožkou. Výškově nastavitelný neboli rostoucí psací stůl má výhodu tam, kde má nábytek vydržet od první třídy až do puberty. Ani tak však nemusí stačit. Pevný, nebo rostoucí psací stůl? Pevný psací stůl Rostoucí psací stůl Pořizovací cena obvykle nižší obvykle vyšší Přizpůsobení růstu omezené výrazně lepší Životnost pro jedno dítě závisí na výšce může vydržet řadu let Nutnost podnožky častější méně častá Nastavování žádné nutná občasná kontrola Vhodný pro prvňáčka ano, pokud rozměrově sedí ano, pokud jde nastavit dost nízko Podnožka pod psacím stolem Mnoho rodičů kupuje klasický, pevný psací stůl. Důvodem bývá nižší cena nebo i jednodušší design. Pokud je k němu zvolená židle o správné výšce a k ní podnožka, je možné dosáhnout ergonomického sezení i u prvňáčka. Chybou je, když chodidla malého dítěte na vysoké židli zůstávají ve vzduchu bez opory. Stehenní svaly se přetěžují, dítě se začne sesouvat dopředu nebo hledá oporu o konstrukci stolu, krčí nohy pod sebe nebo je „omotává“ kolem nohou židle. V tu chvíli může dobře posloužit pevná podnožka. Důležité je, aby neklouzala a byla dostatečně velká, aby poskytla oporu. Na příliš malé podložce musí dítě chodidla neustále hlídat, což odvádí jeho pozornost a ruší komfort. Co ještě sledovat u psacího stolu? Vedle výšky sledujte také hloubku pracovní desky . Na stole musí zůstat místo nejen pro sešit, ale také pro předloktí, učebnici a případně monitor. U pracovního místa s počítačem se vyplatí počítat alespoň přibližně s 60 centimetry hloubky. Důležitější než samotné číslo ale je, zda lze obrazovku umístit do pohodlné vzdálenosti a současně zůstává místo pro práci. Ergonomická doporučení pro dětské pracovní stoly běžně počítají s pracovní deskou hlubokou kolem 60 cm. Pod stolem nemají překážet zásuvkové kontejnery ani police tak, že by dítě nemohlo změnit polohu nohou. Při jejich umístění vezměte v úvahu, zda máte doma praváka nebo leváka. Zvlášť u menších dětí se vyplatí pracovní deska umožňující mírný náklon od 10 až 15 stupňů. Umožní snazší práci při psaní nebo čtení, dítě pak nemá tendenci se hrbit. Odborníci doporučují matný povrch pracovní desky. U školních lavic je to dokonce povinné. Lesklý může tvořit odlesky, zvlášť pokud je nad ním rozsvícená lampička nebo monitor. Osvětlení: kolik světla dítě u učení skutečně potřebuje? Nejdůležitější je správné umístění stolu. Ideální je, když na něj dopadá přirozené světlo, ale zároveň nestojí přímo proti oknu, kde by slunce školáka oslňovalo. Lampička na psacím stole Jak se vyznat ve veličinách pro osvětlení? Údaj v lumenech uvádí, kolik světla zdroj celkem vyzařuje. Lux naopak popisuje, kolik světla na konkrétní plochu skutečně dopadá. Závisí to i na designu lampičky. Dvě lampičky se 700 lumeny tedy mohou pracovní desku osvítit každá jinak dobře. Záleží to na konstrukci, výšce i na směru. Důležitým údajem je také CRI (Color Rendering Index), který uvádí, nakolik se umělé světlo podobá přirozenému. Uvádí se od 0 do 100, za vhodné pro pracovní prostory se považuje hodnota od 80 výš. Kromě dobrého celkového osvětlení místnosti je vhodná také lampička na psací stůl. Pro čtení, psaní a podobné zrakové úkoly je dobrým orientačním cílem zhruba 500 luxů na pracovní ploše. Evropská norma pro osvětlení pracovních míst při hodnotě 500 luxů na pracovní ploše pracuje s přibližně 300 luxy v bezprostředním okolí a nižší úrovní v pozadí. Pro domácí dětský pokoj to není právní povinnost, ale užitečné vodítko: dítě nemá pracovat v ostrém ostrůvku světla uprostřed téměř temného pokoje. Důvodem je kontrast. Oči pak neustále přecházejí mezi osvětleným sešitem, obrazovkou a okolím, což je vyčerpává a vede k brzké únavě. Stejně jako u umístění kontejnerových boxů, i při hledání místa pro lampičku myslete na to, zda má sloužit pravákovi nebo levákovi. Pravák má mít lampičku vlevo, levák vpravo. Jinak si píšící ruka bude stínit na sešit. Rostoucí, nebo pevný? Výběr psacího stolu pro školáka musí zohlednit jeho výšku. Částečně si lze pomoci nastavitelnou židlí a podnožkou. Kam psací koutek umístit, když je pokoj malý? Nejlepší je využít denní světlo ze strany. Stůl postavený přímo proti velmi světlému oknu může vytvářet nepříjemný kontrast a oslnění, při práci zády k oknu si zase dítě může stínit. V malém pokoji proto hledejte spíš kompromis než „dokonalou“ polohu. Praktické je: dostat pracovní stůl co nejblíže k dennímu světlu, nepřekážet při otevírání okna ani dveří, nechat dítěti dost prostoru pro odsunutí židle, zásuvky a často používané věci umístit na dosah, police nad psací stůl nedávat tak nízko, aby do nich dítě při vstávání naráželo, kabely od lampy a počítače vést mimo prostor pro nohy. U opravdu malého pokoje může mít rostoucí nábytek ještě jednu výhodu: místo několika stolů a židlí kupovaných během školní docházky zůstává jeden pracovní kout, který se pouze přenastavuje. Úložné řešení, které vydrží do konce roku Šuplíky, boxy a organizéry jsou nezbytnosti, bez kterých se příprava do školy neobjede. Platí tady ale jeden paradox: čím složitější systém rodiče vymyslí, tím větší je pravděpodobnost, že ho dítě přestane používat. Jak na to, aby systém přichystaný na 1. září přežil víc než měsíc? Pro školáka je nejpraktičtější rozdělit věci do tří zón podle toho, jak často je bude používat: Každý den: tužky, pero, nůžky, aktuální sešity a učebnice mají být na dosah bez vstávání. Občas: výtvarné potřeby, náhradní sešity nebo technika mohou být v zásuvce či boxu. Archiv: staré sešity, výkresy a věci používané jen několikrát do roka patří výš nebo mimo bezprostřední pracovní prostor. Pokud dítě musí při každém domácím úkolu nejprve odsunout dekorace, hledat tužku ve čtvrtém šuplíku a udělat místo pro učebnici, není problém v jeho nepořádnosti. Špatně funguje pracovní místo.