Doma jsme si zasadili kousek trávníku ze hřiště, vzpomíná Sojka na první titul Plzně
Jak vzpomínáte na první titul, který jste zažil v dětských letech?
Vzpomínám na něj velice hezky. Nejen ve městě, ale vlastně v celém kraji se všechno točilo kolem fotbalu. Najednou se tady začal vnímat úplně jinak, vznikl takový fanatismus, který byl cítit na každém kroku. S rodinou na to vzpomínáme strašně rádi.
Výroční zápas Plzně
První titul se zapsal zlatým písmem do klubové kroniky i do srdcí fanoušků.
Nyní klub oslaví tento milník výročním zápasem
.
Utkání se odehraje v polovině dubna. Plzeň na svém hřišti hostit Pardubice v unikátních dresech, které skrývají celou řadu propracovaných detailů: např. embedované letopočty 1911 a 2011, mistrovský pohár nebo dnes již legendární chorál „V to památné odpoledne.“
Tehdy jste už byl v přípravce Viktorky?
Ne, to jsem ještě byl v Klatovech. Do Plzně jsem přišel až o dva roky později. Ale už předtím jsme sem jezdili a nechyběli na žádném zápase. Chodil jsem někdy i zavádět hráče na hřiště a pak jsme na tribuně fandili s celou rodinou.
Vybavujete si konkrétní momenty z oslav?
Byli jsme na stadionu a titul pak slavili s hráči přímo na ploše. Pamatuju si, jak se tehdy rozebíral skoro celý stadion. Tehdy jsme si tak trochu ukradli síť i kousek trávníku, který jsme pak doma zasadili. Byly to nezapomenutelné chvíle.
Co by pro vás znamenalo zažít něco podobného v roli hráče?
Tak můžu říct, že určitě splněný sen. Asi největší, jaký mám. Bylo by krásné v klubu, kde jsem vyrůstal, zažívat ty největší úspěchy. Evropské poháry už jsem okusil, to mi dalo obrovskou zkušenost, ale zisk titulu by bylo něco výjimečného.
Měl jste v té době nějakého oblíbeného hráče?
Z
té éry to byl Pavel Horváth. Taky střední záložník, výborná levá noha. Sice hlavně figurou jiný typ, než já, ale obdivoval jsem jeho hru a hlavně techniku.
Jak jste jako mladí kluci z akademie vnímali úspěchy té zlaté generace?
Byli pro nás takoví napůl bohové. Koukali jsme na ně s obrovským respektem. Dokázali tady něco velkého a my jsme chtěli být jednou stejně úspěšní jako oni.
HISTORICKÝ MOMENT. Pavel Horváth je prvním fotbalistou Plzně, který kdy zvedl nad hlavu pohár pro mistra ligy.
Letos na čelo tabulky ztrácíte dost bodů, bude hlavním cílem získat MOL Cup?
Tak stále je ještě dost zápasů do konce a máme o co bojovat. Je pravda, že z poháru překvapivě vypadli favorité, ale v dnešní době jsou týmy tak vyrovnané, že je těžké kohokoliv porazit. Samozřejmě MOL Cup je pro nás velice důležitá soutěž a bylo by skvělé ji vyhrát.
Vy jste v posledních zápasech nastupoval na různých postech. Bylo to pro vás hodně nové?
V mládežnických kategoriích jsem většinou držel tu jednu pozici v záloze. Ale vím, že jsem schopný nastoupit na jakémkoliv postu, kde mě trenér potřebuje a odevzdat maximum. Můžu říct, že v téhle sezoně jsem vyzkoušel snad všechny posty, kromě gólmana. V Hradci Králové jsem dokonce hrál vepředu, pravé i levé křídlo. Nejlépe se ale cítím ve středu zálohy, i když jak jsem říkal, jsem připravený hrát kdekoliv.
Myslíte, že po příchodu nového majitele, budou očekávání v příští sezoně ještě vyšší?
Máme velice kvalitní tým, což jsme prokázali v Evropské lize. Dokázali jsme držet krok s kvalitními soupeři a neprohráli v základní době žádný zápas. Příští sezonu nemůžeme mít jiné cíle, než se rvát o čelo tabulky.