Po jednání vlády ministryně financí řekla, že do kapitoly obrana mají jít podle jejího návrhu dvě procenta HDP, tedy 191 miliard korun. „Každá desetinka znamená deset miliard,“ řekla Schillerová. Ministryně financí pochybuje o finančním závazku, na který kývla v NATO bývalá vláda Na dotaz iDNES.cz, s jakými výdaji na obranu počítá vláda v dalších letech vzhledem k bezpečnostní situaci v Evropě a vzhledem k závazku, který udělala jménem České republiky předchozí vláda Petra Fialy v NATO, odvětila Schillerová, že dávat až pět procent HDP na obranu je nereálné. NATO se dohodlo, že do roku 2035 se navýší výdaje na obranu na 3,5 procenta HDP a další 1,5 procenta půjdou na výdaje související s obranou, například na ochranu kritické infrastruktury, odolnost, civilní připravenost či posilování obranného průmyslu. Prorůstové investice budou 290 miliard, říká ministryně financí Za klíčové ve svém návrhu označila Schillerová po jednání vlády prorůstové investice. „Dosáhnou výše 290 miliard korun,“ řekla po jednání vlády ministryně financí. Druhou velkou prioritou vlády Andreje Babiše je zdravotnictví. „Do zdravotní péče zamíří plus 50 miliard navíc,“ řekla Schillerová. Nadále bude stát namísto spotřebitelů hradit poplatek za obnovitelné zdroje energií, náklady na to dosáhnou 18 miliard korun. Zaměstnanci placení z rozpočtu si polepší o 5 až 9 procent Na platy půjde podle ní navíc o 36 miliard korun a mají růst o 5 až 9 procent. Kvůli tomu se změní od ledna platové tabulky ve veřejné sféře. Žádný z tarifů by neměl být pod minimální mzdou či zaručeným platem. Ve veřejných a státních službách pracuje 857 tisíc lidí. „Zaměstnanci placení z rozpočtů si polepší – mluvím o ozbrojených složkách, pedagozích, nepedagozích či úřednících – v rozmezí mezi pěti až devíti procenty,“ uvedla Schillerová. Podle ní suma na platy je nejen na změnu tabulek a navýšení platů, ale i na přijetí nových vojáků, policistů či na školní psychology. Druhý nejvyšší schodek v historii Česka Navržený schodek 389 miliard korun by znamenal druhý nejvyšší rozpočtový deficit v historii Česka po roce 2021, kdy hospodaření státu v době pandemie covidu-19 skončilo schodkem 419,7 miliardy korun. Výše schodku překvapila ekonomy. Povede podle nich k růstu úrokových sazeb a lidem tak počínání vlády ANO, SPD a Motoristů sobě zdraží i úroky u hypoték. Návrh rozpočtu na příští rok počítá s růstem příjmů o 3,3 procenta na 2,189 bilionu korun. Výdaje by měly vzrůst o 6,2 procenta na 2,578 bilionu korun, uvedlo ministerstvo financí. Předložit návrh s tak vysokým schodkem vládě umožní i to, že minulý týden koalice ANO, SPD a Motoristů sobě přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla a prosadila rozvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti. Pavel ale dopředu avizuje, že s rozpočtem nebude dělat vládě problémy, pokud nebudou výrazně podseknuty výdaje na obranu. „Zatím jsem žádný rozpočet nevetoval a nepředpokládám, že by to bylo jinak,“ řekl v neděli prezident Petr Pavel na CNN Prima News. Návrh státního rozpočtu na příští rok musí vláda do konce září poslat do Sněmovny, do té doby o něm bude jednat a návrh tak ještě může doznat změn. S tím, že by opozice podpořila tak vysoký schodek nemůže koalice počítat. „Není prostě možné, aby v době ekonomického růstu, kdy Česko nesužuje žádná krize, schodek státního rozpočtu atakoval 400 miliard,“ kritizoval vládu šéf ODS Martin Kupka. Martin Kupka @makupka Tady je to černé na bílém! Hnutí ANO pálí peníze, vytváří rekordní schodky a zadlužuje zemi na generace dopředu. Není prostě možné, aby v době ekonomického růstu, kdy Česko nesužuje žádná krize, schodek státního rozpočtu atakoval 400 miliard. A o to větší chucpe to je ve https://t.co/u70iiFJJQe 31. srpna 2026 v 20:10, příspěvek archivován: 31. srpna 2026 v 19:49 oblíbit retweet odpovědět „V době ekonomického růstu, nízké inflace a nízké nezaměstnanosti je takový schodek ostudný a nebezpečný,“ je přesvědčen i šéf nejsilnějšího opozičního hnutí STAN Vít Rakušan. V dalších třech letech vláda počítá se snižováním deficitu Zatímco v příštím roce má vzrůst schodek veřejných financí na 2,8 procenta HDP, v dalších třech letech ministerstvo financí počítá se snižováním schodku. V roce 2028 má klesnout schodek na 2 procenta HDP, v roce 2029 na 1,6 procenta HDP a v letech 2030 na 1,2 procenta HDP. „Důvod, proč nemůžeme schodky snižovat okamžitě, je jednoduchý. Museli jsme se vypořádat se zdravotnictvím na hraně kolapsu, druhými nejdražšími energiemi v EU, třicetiprocentním poklesem reálných platů nebo účetními podvody za více než 50 miliard korun,“ vysvětluje přechodný nárůst deficitu Schillerová s tím, že napravit veškeré škody po minulé vládě nebylo v rámci rozpočtu 2026 časově ani technicky možné. „Jen rozpočtový výhled Státního fondu dopravní infrastruktury, který jsme zdědili, znamenal jeho podfinancování o neuvěřitelných 100 miliard korun, což by znamenalo úplný kolaps dopravy v Česku,“ uvedla Schillerová. Přehled výdajů kapitol: K A P I T O L A Státní rozpočet 2026 Státní rozpočet 2027 Kancelář prezidenta republiky 421 406 445 425 440 084 Poslanecká sněmovna Parlamentu 1 698 357 260 1 649 730 185 Senát Parlamentu 733 997 708 783 264 326 Úřad vlády České republiky 1 432 903 086 661 047 446 Bezpečnostní informační služba 2 597 829 858 2 587 829 858 Ministerstvo zahraničních věcí 10 021 443 496 10 432 628 841 Ministerstvo obrany 154 790 825 531 190 956 884 624 Národní bezpečnostní úřad 453 833 719 477 008 044 Kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí 220 401 984 228 075 860 Ministerstvo financí 28 402 617 271 27 749 616 221 Ministerstvo práce a sociálních věcí 1 009 849 853 107 1 025 950 551 567 Ministerstvo vnitra 122 112 220 414 123 204 967 503 Ministerstvo životního prostředí 20 429 817 596 19 739 125 244 Ministerstvo pro místní rozvoj 31 658 340 469 21 005 083 594 Grantová agentura České republiky 4 849 394 262 5 356 956 054 Ministerstvo průmyslu a obchodu 54 476 705 244 67 883 984 281 Ministerstvo dopravy 145 874 558 710 162 398 480 650 Český telekomunikační úřad 3 430 617 679 1 016 386 564 Ministerstvo zemědělství 63 374 071 663 64 203 569 328 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 283 994 173 717 287 861 783 515 Ministerstvo kultury 17 603 295 470 18 587 977 986 Ministerstvo zdravotnictví 12 681 846 408 12 680 998 832 Ministerstvo spravedlnosti 40 560 206 925 41 863 818 227 Úřad pro ochranu osobních údajů 205 393 032 202 679 838 Úřad průmyslového vlastnictví 254 364 567 252 063 868 Český statistický úřad 1 128 571 871 1 231 556 674 Český úřad zeměměřický a katastrální 4 509 835 005 4 689 432 798 Český báňský úřad 216 800 646 251 690 807 Energetický regulační úřad 343 255 522 417 563 259 Úřad rozvoje území České republiky 1 709 051 517 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže 325 409 500 342 287 049 Ústav pro studium totalitních režimů 235 228 793 244 103 538 Ústavní soud 247 229 923 256 818 337 Úřad Národní rozpočtové rady 26 202 475 26 684 755 Akademie věd České republiky 8 048 404 302 8 510 364 751 Národní sportovní agentura 8 236 661 682 8 428 641 360 Digitální a informační agentura 1 848 295 846 1 941 043 620 Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí 41 409 835 44 448 038 Rada pro rozhlasové a televizní vysílání 82 137 533 82 028 745 Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře Správa státních hmotných rezerv 5 282 769 714 5 589 945 093 Státní úřad pro jadernou bezpečnost 601 314 593 624 716 357 Generální inspekce bezpečnostních sborů 607 575 933 610 031 126 Technologická agentura České republiky 6 051 653 704 4 852 031 912 Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost 880 059 518 963 779 138 Nejvyšší kontrolní úřad 669 478 718 718 482 998 Státní dluh 109 966 880 286 129 966 880 286 Operace státních finančních aktiv 10 000 000 10 000 000 Všeobecná pokladní správa 266 349 495 567 318 502 256 757 C E L K E M 2 427 837 146 587 2 578 173 791 455 zdroj: Ministerstvo financí ČR