Během srpna se deficit rozpočtu prohloubil o 25,2 miliardy korun. Výsledek byl podle ministerstva financí ovlivněn výplatou příspěvku obcím na zmírnění dopadů poklesu daňových příjmů 13,4 miliardy korun. „Bez této mimořádné platby by výše schodku v samotném srpnu převýšila loňský deficit pouze o 6,1 miliardy korun, což potvrzuje trend zpomalování tempa propadů hospodaření v průběhu června až srpna oproti období března až května,“ uvedl úřad. Loni ke konci srpna byl schodek 15,4 miliardy korun. Příjmy rozpočtu ke konci srpna meziročně klesly o 40,4 miliardy na 929,4 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení se snížily meziročně o 55,7 miliardy na 790,5 miliardy korun. Výdaje rozpočtu meziročně stouply o 174,5 miliardy na 1,16 bilionu korun. Nejzřetelněji klesly daňové příjmy bez pojistného a to o 41,5 miliard korun. Inkaso vylepšovaly příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů s nárůstem o 17,7 miliard. Tempo růstu celkových výdajů ve výši 17,7 procent zůstalo na podobné úrovni jako na konci června a července. Objemově výraznější běžné výdaje rostly pomaleji, dynamiku celkových výdajů táhly kapitálové výdaje. Zdroj: Ministerstvo financí Nejvyšší změny dosáhly sociální dávky, vzrostly o 50,5 miliardy korun. Kromě dopadů valorizace důchodů o 22,7 miliard, navýšení rodičovského příspěvku o 9,4 miliard či příspěvku na péči, který přičetl tři miliardy, vzrostla o 13,4 miliard i výplata dávek nemocenského pojištění. Rozhodující roli hrálo o 8,7 miliard navýšené ošetřovné následované nemocenským se 4,3 miliardami korun. Dávky v nezaměstnanosti vzrostly o 1,6 miliard korun. Sněmovna kvůli dopadům šíření koronaviru 8. července zvýšila letošní schodek rozpočtu na pět set miliard korun . Nejvyšší deficit doposud měl rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun.