Byla to z pohledu jezdců na celkové pořadí klasická transferní etapa před vyhlíženou nedělní horskou show v pohoří Sierra de Aitana. Peloton v poklidu odpočíval podél španělského pobřeží, před ním osamoceně šlapal jen Sinuhé Fernandez z druhodivizního Burgosu. Když se pak vrátil do hlavního pole, rázem zhoustla nervozita před blížící se rychlostní prémií. Wout van Aert si dojel pro body. A když do cíle zbývalo 33 kilometrů, tak to přišlo. „Byl jsem hned vedle něj, když jsem viděl, jak ztrácí nad kolem kontrolu. Ještě se mi podařilo ho objet. Jel na levé straně, předjížděl jezdce, a myslím, že trefil nějakou nerovnost a obě ruce mu sklouzly z řídítek. Už jsem jen sledoval, jak dělá kotrmelec,“ popisoval v cíli Van Aert. Jak se pak z opakovaných záběrů ukázalo, onou nerovností byl kámen pohozený u krajnice. Smutní závodníci z týmu UAE Emirates dojíždějí do cíle 8. etapy Vuelty po odstoupení svého lídra Tadeje Pogačara. „Začínáme být unavení a možná míň koncentrovaní. I to k tomu mohlo přispět, Tadej je pořád ve stresu, pořád připravený závodit. Ale podle mě koncentraci neztratil, jen to prostě byla smůla. Já byl na téhle straně už hodněkrát. Až doteď se všem těmhle pádům vyhýbal,“ dodal. Pogačar se zvedl a ještě se pokusil nasednout na kolo. Vždyť loni na Strade Bianche vyletěl v zatáčce a pak dodřený s roztrhaným dresem dojel Pidcocka a vyhrál. Stejně jako letos na Milán–San Remo. „V prvním okamžiku jsem si myslel, že bude pokračovat. Ale jakmile se objevila ta hrozná bolest v rameni, pochopil jsem,“ líčil sportovní ředitel UAE Matxin Fernández. Tentokrát to bylo i na něho příliš, což se později v nemocnici potvrdilo. Cycling on TNT Sports @cyclingontnt Battered and bruised but still got his spirit 🤘 Wishing Tadej Pogacar a speedy recovery ❤️‍🩹 https://t.co/KMObaJA8eJ 30. srpna 2026 v 11:25, příspěvek archivován: 30. srpna 2026 v 9:30 oblíbit retweet odpovědět „Po důkladném vyšetření byl Tadejovi diagnostikován otřes mozku, zlomenina klíční kosti s dislokací, stabilní zlomenina sedmého krčního obratle a četné odřeniny. Naštěstí žádná další vážná zranění ani neurologické následky. Zlomenina klíční kosti si vyžádá operaci, kterou ale kvůli otřesu mozku a preventivním opatřením musíme odložit. Tadej dál zůstává v péči našeho lékařského týmu a po zákroku přineseme další informace,“ sdělil hlavní doktor UAE Adrian Rotunno. Vyhrál hned úvodní časovku v Monaku, oblékl se do červeného trikotu a v něm ve čtvrtém dějství padesátikilometrovým sólem, nejdelším v kariéře na Grand Tour, deklasoval všechny o téměř dvě a tři čtvrtě minuty. Pak ovládl i šestou etapu. Dělal si zkrátka, co chtěl. Kolik by jich nakonec vyhrál? Jaký náskok by měl? Navázal by na trojnásobného vítěze Tonyho Romingera a jel v červené od začátku až do konce? To už se nikdy nedozvíme. Tadej Pogačar se po první etapě Vuelty oblékl do červeného dresu. Poprvé na své desáté Grand Tour odstupuje. A není sám, koho potkal stejný osud. V roce 2023 – jen několik hodin po triumfu v časovce – musel v růžovém dresu lídra Gira kvůli pozitivnímu testu na covid odstoupit Remco Evenepoel. Bernard Hinault zase na Tour de France 1980 naprosto dominoval, přesto musel vinou sílících bolestí v koleni vzdát. A Luis Ocaňa měl v roce 1971 Eddyho Merckxe na kolenou, než při bouřce v Pyrenejích spadl a v slzách ve žlutém opouštěl Tour. Před měsícem musel nečekaně po pádu na kruháči v patnáctém pokračování Staré Dámy ze žluté hry ven Pogačarův největší rival Jonas Vingegaard. Teď to potkalo i jeho. A tak je v červeném najednou Enric Mas. Nebyl z toho, jakým způsobem dres získal, ale vůbec nadšený. Když jméno jednatřicetiletého Španěla při slavnostním ceremoniálu ohlásili, odmítl si dres na pódiu obléknout a pouze ho bez výrazu držel oběma rukama před sebou. „Jasně, vím, že takhle funguje sport a cyklistika, ale Tadej měl dneska pád. Získat takhle červený dres prostě nechcete.“ Slovinec Tadej Pogačar (vepředu) a Španěl Enric Mas bojují o vítězství v šesté etapě Vuelty Po operaci kyčelní tepny, po velkém výkonnostním útlumu zase na své domácí Grand Tour pookřál. Už třikrát tady dojel druhý. Malý Contador, jak se mu na začátku kariéry říkalo, nikdy na slávu svého mentora nenavázal. Teď může být po El Pistolerovi nečekaně po dvanácti letech dalším domácím vítězem. Jen minutu má však na Primože Rogliče. Tomu sice roky přibývají, ve Vismě ho převýšil Vingegaard a i v Red Bullu už v týmové hierarchii spadl za Evenepoela a Lipowitze. Loni ohlásil, že jako jeden z mála pojede první Grand Tour až Vueltu, smířený s tím, že na současné titány nemá, že ve 36 letech chce zkusit vstoupit do historie a jako první v dějinách dojet v červené popáté do cíle. Jenže ho v červenci srazilo při tréninku auto a on byl vůbec rád, že na Vueltě může startovat. Přijel tak jen pro etapy. V celkovém pořadí ale stoupal, a přestože ani jeho v sobotu neminul jeden z mnoha karambolů, teď dostal zřejmě svou poslední příležitost. „Začíná nový závod a já doufám, že jsme na něj připraveni,“ hlásí Mas.