Hned následujícího dne totiž lídr stáje Movistar ovládl nejtěžší zkoušku letošního ročníku a rázem s širokým úsměvem povídal: „No, teď už dokážu pochopit, jak se cítil Tadej. Červený dres vám dává křídla.“ Přitom to zpočátku vypadalo na úplně jiný příběh. Před pelotonem leželo na 187 kilometrech šest kategorizovaných stoupání a přes pět tisíc výškových metrů. Když skupina hlavních favoritů začala stoupat na cílový kopec, měla trojice uprchlíků na čele náskok přes pět minut. Do početného až čtyřiadvacetičlenného úniku se vydal i Pavel Sivakov. Dvorní Pogačarův pomocník z UAE chtěl v neděli vyhrát pro svého zraněného lídra. Ráno poslal Slovinec fanouškům vzkaz na Instagramu, kde s fixačním límcem kvůli zlomenině krčního obratle a s náplastmi na ruce dělá paroháče za doprovodu skladby „Stayin’ Alive“ od kapely Bee Gees. Francouzský cyklista Pavel Sivakov (UAE) zbyl v úniku dne s Marcelem Camprubím (Q36.5) během 9. etapy španělské Vuelty. Nakonec jim to ale na výhru nestačilo. A pokud se z nemocnice ve Valencii díval, musel být nadšený. Deset kilometrů před cílem se Sivakov zbavil i španělského národního šampiona Marcela Camprubího z Pinarella a rval se v úmorném vedru vzhůru dvaadvacetikilometrovým kolosem Alto de Aitana sám. Jenže onen pohodlný náskok se v druhé těžší části stoupání tenčil až nečekaně rychle a 4,5 kilometru před páskou byl Sivakov pohlcen letící skupinou favoritů. V tu chvíli se rozhořela bitva o etapu – a vlastně i poněkud opožděný první díl červeného dramatu. „Kluci odvedli neskutečnou práci. Zůstali jsme celou dobu v klidu a situaci velmi dobře kontrolovali,“ chválil Mas parťáky z Movistaru. Stáj Decathlon přebírá taktovku od Movistaru (v modrém) při udávání tempa v pelotonu během 9. etapy cyklistické Vuelty. Většinou nerozhozený a věrný svému tempu Felix Gall najednou hýřil největší aktivitou až na rampách se sklonem místy až sedmnáct procent. Průběžně třetí Rakušan chtěl zúročit celodenní úsilí týmu Decathlonu. Na dlouhý atak to zkoušel i úřadující král hor z Tour de France – Richard Carapaz z EF. A svým typickým frekvenčním šlapáním stíhal všechny ve 36 letech, po dalších zdravotních patáliích, také Primož Roglič (Red Bull). Nechyběl ani Oscar Onley z Ineosu, čtvrtý z loňské Tour, tentokrát v bílém dresu coby nejlepší mladý jezdec. Mas ale neplýtval silami, hlídkoval na čele a s přehledem likvidoval jeden nástup za druhým. Ty, kdo měli větší ztrátu, si v klidu nechal poodjet. A tři kilometry před cílem poprvé nastoupil. Po chvíli ho dokázal dolepit Onley i kmitající Roglič. „Jsem super šťastný, moc jsem se nenadřel. Je krásné jet venku na kole za takového počasí. Dneska to byla těžká stoupání, někteří kluci byli sice rychlejší, ale jsem spokojený,“ smál se potom Roglič v obklopení mikrofonů. Když 1800 metrů pod vrcholem vyrazil Mas podruhé, zachytit jeho útok ze sedla dokázal znovu jen Onley, ale na víc už se 23letý Brit nezmohl. Mas neustále zvyšoval tempo až do cíle, Onley mu nedokázal vykouknout z háku, a tak se ohlédl a se zaťatou pěstí radostně vykřikl. Španělský cyklista Enric Mas z Movistaru bouřivě slaví vítězství v deváté etapě Vuelty. „Je to pro mě největší vítězství, během kariéry jsem si vyslechl tolik kritiky… Tohle jsou ty nejlepší pocity, jaké jsem kdy zažil. Mít na sobě tenhle dres a takhle setřást ostatní kluky... jsem strašně šťastný. Tenhle dres je opravdu výjimečný!“ „Pro nás je to obrovská odměna, získat takové vítězství na Grand Tour – a obzvlášť pro Enrica, který si prošel těžkými chvílemi a operacemi po pádech. Je to takové zadostiučinění za všechnu tu smůlu, kterou měl,“ líčil pak sportovní ředitel Movistaru José Rojas. Sám jel v barvách španělského týmu v roce 2016 na Vueltě, kdy se naposledy končilo na Alto de Aitana. On tehdy 20. etapu nedokončil, zato jeho lídr Nairo Quintana bezpečně uhájil celkový triumf. Poslední pro Movistar na Vueltě. „První týden pro nás byl opravdu skvělý, i když ho poznamenal nešťastný pád Pogačara. Samozřejmě mu všichni přejeme, aby se co nejrychleji uzdravil, ale obléknout červený dres a vyhrát etapu před dnem volna, to je pro tým obrovská vzpruha a motivace. Vidíte sami, co to pro nás znamená,“ smál se Rojas. Mas přece vyhrál etapu na španělské Grand Tour po dlouhých osmi letech. Třikrát na Vueltě skončil celkově druhý, pokaždé narazil na silnějšího soupeře, ať už to byl v roce 2018 Simon Yates, o tři roky později Roglič, nebo v roce 2022 Remco Evenepoel. Podstoupil operaci tepen, které ho svazovaly. Kdekdo už ho odepisoval – a přitom teď v 31 letech předvádí životní představení.