Krátce po návratu z Francie se měl začít připravovat na Czech Tour, ale trénink zkomplikovala horečka. S minimální přípravou nakonec po roční pauze nastoupil do závodu, v němž v roce 2023 dojel celkově třetí. Letos i kvůli náročnému programu a nemoci skončil až 74. Těžkou hlavu si však nedělá ani z výkonu, ani z nové struktury závodu, který byl povýšen do druhé nejvyšší světové kategorie. „Organizátoři chtějí závod posunout a s názvem Czech Tour ho nemůžou tahat po dvou krajích. Myslím si, že třeba start v Praze závodu taky přidal prestiž, takže je to krok správným směrem,“ povídá Otruba v rozhovoru pro iDNES.cz. Jaká byla letošní Czech Tour z vašeho pohledu? Moc jsem si ji užil, přišla spousta lidí. Bylo vidět, že po dvou letech, co jsem se vrátil, se zase o kus zvedla úroveň závodu. Po Tour de France jsem byl rozbitý a nějak jsem se nemohl srovnat, proto byla moje forma průměrná, ale nedělám si z toho těžkou hlavu. Čím to bylo? Myslím, že to byla čistě jenom únava. Na Tour de France jsem poslední tři etapy šel hodně za hranu, a to se teď trošku projevilo. Ještě chvíli bude trvat, než se mi nohy vrátí do lepší formy. Jak se na Czech Tour nahlíží ve světě? Tím, že letos povýšila do skupiny Pro, je mezi týmy o závod mnohem větší zájem. Je k mání více bodů, takže to týmy více láká. Doufám, že si Czech Tour udrží místo mezi největšími závody v ProSeries, jako třeba závody okolo Valencie nebo Maďarska, které už jsou zajeté a každý o nich ví. Je pro vás speciální závodit doma ve vašem kraji? Dřív se všechny etapy jely hlavně v Olomouci, Jeseníkách nebo Šternberku. Takže teď je spíš odklon od mého kraje, ale na druhou stranu to chápu. Organizátoři chtějí závod posunout a s názvem Czech Tour ho nemůžou tahat po dvou krajích. Myslím si, že třeba start v Praze závodu taky přidal prestiž, takže je to krok správným směrem. Byly náročné přesuny mezi etapami? Během 4 dnů se jelo přes celou republiku z Karlových Varů přes Ještěd až na Moravu. Na to, že závod procházel celým Českem, tak byl velice dobře zvládnutý logisticky. Přesuny mezi hotelem a startem nebo cílem byly docela krátké. Kolem hodiny, maximálně hodinu a půl, což není úplně standard. Na Tour de France jsme jednou jeli z cíle na hotel tři hodiny. Týmy to určitě ocení, protože jsme až do poslední etapy nemuseli měnit hotel. V sobotu ráno jsme odjížděli z Prahy do Pardubic, ale do té doby byl tým od úterý na stejném hotelu. V tomto ohledu je Czech Tour jeden z lepších závodů. Ve druhé etapě byla těsně před koncem přímo před vámi kolize. Co probleskne hlavou, když se to stane? Hlavně jsem to vůbec nečekal. Bylo to už v mírnějším stoupání na široké hezké cestě a ve skupině nebylo tolik lidí. V ten moment se snažíte jenom brzdit. Vzápětí ale přichází druhé riziko zezadu, když někdo za vámi nekouká před sebe nebo má pomalejší reakce a napere to do vás. Má to dvě fáze. (smích) Čtvrtou etapu asi hodnotíte pozitivně. Byl jste v úniku… V předchozích etapách jsem nic moc neukázal a věděl jsem, že nemám nohy na to, abych se pokoušel o lepší výsledek, takže jsem si aspoň naskočil do úniku. Ten den nebyl žádný jiný cíl, takže to bylo asi to nejlepší, co jsem mohl udělat. Potom vás ale zastavil vlak. V úniku trávíte hodně času ve složitější pozici na kole. Když se chcete napít a najíst, musíte čekat na sjezd, takže jste rád, že závory padnou a můžete se zastavit, odskočit si do pole, protáhnout se, v klidu si zajít do auta pro pití nebo led. Je to vlastně podobné, jako když teď na mistrovství světa ve fotbale měli hydratační přestávky. (směje se) Takže pro jezdce vepředu je to vlastně pozitivum? Ještě lepší je, když únik stihne projet před závorami, které spadnou až před balíkem. Nevím, jak jsou pravidla nastavená teď, ale párkrát se mi stalo, že v takové situaci měl únik právo jet dál, ale balík musel čekat až projede vlak. Bylo to kolem roku 2019 v Maďarsku, kdy jsme na krátké rovinaté etapě byli v úniku ve čtyřech lidech. Stihli jsme projet a dojeli až do cíle. Stává se často, že vlak přeruší závod? V Česku je to časté, protože máme hodně vlakových přejezdů a vlaky nejezdí přesně na čas, takže je těžké něco organizovat. Ale organizátoři se tomu snaží vyhnout. Vraťme se o měsíc zpátky. Užil jste si Tour de France? Užil jsem si ji moc a budu na to dlouho vzpomínat. Je to pro mě splněný dětský sen. Co pro vás Tour de France znamená? Ten závod znají úplně všichni. I lidé, kteří o sportu nemají moc ponětí. Je největší na světě a má obrovský dosah. Pociťuji to i v tom, že na Czech Tour po mně mnohem víc lidí chtělo fotku nebo podpis. Startovat na Tour de France je skvělá vizitka pro sportovce. Jakub Otruba se občerstvuje v úniku v 8. etapě Tour. Co vám zůstalo v hlavě jako nejsilnější vzpomínka? Asi předposlední etapa před Paříží. Byla extrémně náročná a závodilo se od úplného startu. Fyzicky už jsem si sahal na dno. Celý den jsem měl mlhu a snažil se udržet v hlavní skupině. To je asi nejsilnější vzpomínka, ale v tu chvíli už jsem si neužíval závod, lidi kolem ani hory. Ale Tour jako celek pro mě přebíjí jednotlivé vzpomínky. Zjistil jste po Tour de France něco nového o sobě? V čem se třeba zlepšit nebo v čem se elitě dokážete vyrovnat? Kdybych jel další Tour, tak bych první týden buď závodil úplně naplno, nebo dojížděl v poslední skupině a co nejvíc šetřil síly, když se o nic nezávodí. V prvním týdnu jsem se zbytečně dlouho držel ve vysokém tempu v balíku a ve finále jsem dojel do cíle pět minut před sprinterským grupetem, ale nechal jsem v tom mnohem víc sil. Druhá věc je, že jsem se naučil během závodu více jíst na kole v každém volném momentu. V posledním týdnu už jsem neměl hlad ani chuť a musel jsem to lépe plánovat. Když během závodu ani v autobuse nejíte, všechno vám zbude na večeři a jdete spát plný. Dá se říct, že jste Tour de France upřednostnil před Czech Tour? Tour de France byla letos větším cílem i vrcholem než Czech Tour. Mezi oběma závody bylo docela málo času. V pondělí jsem se vrátil z Francie a v pátek jsem měl vysoké horečky. Dostával jsem se z toho celý další týden. Na kole jsem byl maximálně dvě hodiny za den a za tři dny už začínala Czech Tour. Ani jsem nevěděl, jakou mám formu a co od Czech Tour čekat, jestli budu schopný dokončit závod. Upozadit Czech Tour jsem nechtěl, ale ve finále to ani nešlo jinak. Na Tour de France byl i další olomoucký závodník Pavel Bittner, který nedávno změnil tým. Co na jeho přestup říkáte? Určitě je to pro něj krok správným směrem. Pavel může využít potenciál, který má. Bylo vidět, že v týmu Picnic-PostNL není situace úplně ideální. Přestoupil do týmu Pinarello-Q36.5, který se může rovnat nejlepším týmům z World Tour. Věřím, že tam Pavel najde poslední procento a v následujících letech od něj ještě hodně uvidíme. Jak vlastně v cyklistice funguje cesta do World Tour? Je to stejné jako v ostatních sportech. Jezdíte v českém týmu, který může dostat pozvánku na dobrý závod. Dám příklad, třeba tým Kasper crypto4me jel v květnu závod okolo Řecka, kde vyhrál jejich Václav Ježek. Když jste mladý a vyhrajete docela velký závod, tak si vás hned někdo všimne. Buď vás kontaktuje manažer, nebo si vás vyloženě vyhlédne nějaký skaut konkrétního týmu. Vyžádá si přístup do vašich tréninkových dat a vyhodnotí vás. Když se jim budete líbit, nabídnou vám smlouvu. Je to celkem krátký proces.