Zase to dokázal. Už potřetí na kilometru vybojoval titul světového šampiona. „Vítej, zlatý hattricku,“ radoval se třiatřicetiletý fenomén, který v součtu s olympijskými hrami v Paříži této distanci vládne čtyři vrcholná klání v řadě. Byť tentokrát se o zlato v polské Poznani musel po vyrovnaném finiši dělit s Maďarem Dánielem Fejesem. „Mistr světa jsem, ani nevím, že jsme tam stáli dva,“ zasmál se Fuksa, který se už o triumf v této sezoně jednou podělil při Světovém poháru v Szegedu s Rusem Zacharem Petrovem. „Ukázal jsem, že umím být nejlepší na světě i v podmínkách, v nichž jsem dřív nedokázal předvést maximum,“ upozorňoval už sedmnáctinásobný medailista ze světových šampionátů na prudký vítr i nevýhodnou první dráhu. „Bylo to taky hodně o hlavě, musel jsem se pořádně koncentrovat.“ Do Polska odjížděl jako největší favorit a neporažený kanoista sezony. „Jestli jsem v životní formě? V mentální určitě. A fyzické asi taky. Cítím, že se sčítají hodiny a hodiny na vodě za poslední roky,“ líčil. Nicméně upozorňoval: „Čeká mě výzva. Poprvé totiž pojedu na mistrovství světa tři disciplíny.“ On si ale hranice posouvá rád. V zimě pravidelně běhá Jizerskou padesátku, jen pět dní před úvodním Světovým pohárem sezony v Maďarsku si střihl Pražský maraton, na němž si splnil cíl a zvládl ho pod tři hodiny. „Když to nezkusím, tak nezjistím, jestli vše zvládnu skloubit,“pravil nyní. „Na tréninku taky jezdím dvoufázově, takže to musím zvládnout.“ Na vodu tak v Poznani míří den co den. Ve středu uspěl v rozjížďkách kilometru a pětistovky, ve čtvrtek úspěšně zahájil debl s bratrem Petrem a zároveň postoupil ze semifinále své nejdelší individuální distance. Byť se v něm dlouho pohyboval mimo postupová místa. „Ale bylo to kontrolované,“ mrkl. „Že jsem ztrácel, mě nijak neznervóznilo, věděl jsem, že trať je dlouhá, a věřil, že budu mít síly na finiš.“ V pátek dopoledne ještě uspěl v semifinále pětistovky, načež odpoledne už plul na start prvního finále. A i to nabídlo pořádné drama! Když se Fuksa sunul do krajní dráhy, stromy kolem kanálu cloumal silný vítr. Dřív by mu přesně takový scénář neseděl, ale teď ho bral jinak: „Říkal jsem si: Máš první dráhu, tak ukaž, že jsi jednička.“ Po úvodních záběrech však sledoval, jak mu soupeři odjíždějí. Ve čtvrtině trati byl devátý, v polovině šestý a na Petrova, který napálil začátek, dokonce ztrácel skoro čtyři sekundy. Ještě 250 metrů před cílem se Fuksa držel na pátém místě. Že by se jeho skvostná zlatá série chýlila ke konci? Martin Fuksa jako vítěz závodu kanoistů na jeden kilometr na mistrovství světa v Poznani Ale kdepak. Český kanoista znovu ukázal svou výjimečnost. Zatímco Petrov uvadal, on se mohutnými záběry dral vpřed. „Soustředil jsem se hlavně sám na sebe. Dal jsem si cíl, že finále pojedu jako trénink,“ vysvětloval. „Periferně jsem samozřejmě viděl, že jsou ostatní lodě přede mnou. Ale říkal jsem si, že zase pošetřím síly na finiš, dám do něj sto procent a uvidím, na co to bude stačit. Byť tomu, že to vyjde na zlato, jsem teda taky upřímně moc nevěřil. Doufal jsem spíš v jakoukoliv medaili.“ V sobotu odpoledne má šanci ještě na další kov na pětistovce, na níž loni v Miláně skončil stříbrný. Předtím ještě o postup do nedělních závěrečných bojů zabojuje s bratrem Petrem. „Program je náročný,“ vykládal. „Tohle byla teprve moje druhá jízda, kterou jsem tady vyhrál. Jinak jsem končil buď druhý, nebo třetí. Ještě pořád mě čekají tři starty, tak se nemůžu uchlácholit, byť srdíčko už mi může bít klidněji.“ Mistrem světa už je.