„Asi bych lhala, kdybych řekla, že jsem věřila. Na druhou stranu tam je vždy nějaká naděje a já vím, že v koncovkách a obratech jsem byla vždy docela dobrá,“ komentovala Plíšková nedělní zápas v rozhovoru s českými novináři v New Yorku. „Bylo to jednou nohou ztracené, ale zároveň jsem měla pocit, že jsem měla ve spoustě her gameboly a šance. Výsledek 2:6, 2:5 byl sice přísný, ale měla jsem pocit, že když se to sejde a zahraju trochu lépe, tak to dokážu zdramatizovat.“ A dokázala víc než jen to. Vymáčkla se především v závěru druhého setu, kdy na returnu za stavu 4:5 čelila mečbolu. Hrozbu konce utkání však finalistka US Open z roku 2016 dokázala odvrátit. „Tam jsem se vydala zázračně na síť a poté už jsem věřila, že to zvládnu. Přišlo mi, že soupeřka pak byla trošku dole a já se zlepšila,“ podotkla Plíšková. Během zápasu slyšela hodně podpory z trenérského boxu, především její manžel Michal Hrdlička byl podle ní dost hlasitý. „On je vždycky hodně slyšet,“ smála se. „Trošku jsem ho i brzdila, ale on se moc nenechá. Někdy to pomáhá, ale někdy jsem ráda, když mám svůj klid.“ Úspěšného vstupu do posledního grandslamu sezony si vážila o to více, neboť zde předloni utrpěla vážné zranění kotníku. Tehdy ve druhém kole proti Jasmine Paoliniové po pouhých třech výměnách špatně došlápla a kvůli komplikacím vynechala takřka celou minulou sezonu. Zobrazit příspěvek na Instagramu Příspěvek sdílený Karolina Pliskova (@karolinapliskova) „Určitě mě to těší. Loni jsem tu nebyla, takže si člověk pak víc váží, že se může pořád dostat na stejná místa, kde byl předchozích patnáct let. Zranění vám přehodnotí celý život a priority,“ líčila. „Loni jsem touto dobou začala teprve hrát a říkala si, že už se třeba ani na ten level nedostanu. Ale podařilo se to a beru to jako velký úspěch. To, že jsem se sem vůbec dostala a můžu si tu zahrát, beru jako bonus.“ Sezonu, do níž v lednu vstupovala s nejistými vyhlídkami, zatím hodnotí pozitivně. Během roku se dostala do semifinále turnaje v Nottinghamu či do čtvrtfinále v Madridu, ve světovém žebříčku se vrátila do první stovky, nyní jí patří už 57. místo. „Je těžké být spokojený s něčím, když víte, že jste byla v úplné špičce, ale vzhledem k situaci se sezona vyvíjí nad očekávání,“ přemítala. „Nechci si dávat nějaké obří cíle, které momentálně nejsou na místě. Před Austrálií jsem si říkala, že bych se chtěla dostat na nějaké turnaje a pár zápasů uhrát. A teď jsem zpátky v širší špičce.“ I proto bývalá světová jednička stále řeší otázku – ukončit po letošní sezoně kariéru, či u tenisu ještě zůstat? „Je to těžké. Nějaké plány byly a samozřejmě se to mění s tím, jak hraju a jak se cítím. Zatím těžko říct. Plán byl odehrát tento rok a pak si sednout a říct, jak se budu cítit,“ prozradila 34letá Češka. „Motivace tam pořád je a je o to větší, že jsem v té širší špičce. Zároveň se tu ale nechci v žádném případě táhnout do čtyřiceti let. Jestli tohle není poslední sezona, tak ta příští poslední určitě bude.“