Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo návrhy dvou legislativních změn, které reagují na nové evropské předpisy o transparentním odměňování a platformové práci. „Zvolili jsme v obou případech minimalistickou transpozici, aby návrh splnil požadavky EU, ale zároveň co nejméně zatížil české zaměstnavatele a průmysl,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka. Dodal, že návrh by měl jít na vládu během dubna. Zvolený minimalistický přístup chválí prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček. „Evropská legislativa v posledních letech přinesla podnikatelům stovky nových povinností, které Brusel často přijímal s výraznou politickou ambicí, ale bez dostatečné znalosti reálných dopadů na ekonomiku,“ říká. Výše mzdy už před podpisem smlouvy Ministerstvem představený návrh novely zákoníku práce do českého právního řádu promítá směrnici Evropského parlamentu a Rady o transparentnosti odměňování. Zavádí pravidla pro rovné odměňování žen a mužů, zaměstnavatelé nově nebudou smět zjišťovat mzdovou historii uchazečů a budou také muset předem zájemcům o zaměstnání říci, jaký jim nabízejí plat či mzdu. Nejpozději před zahájením jednání o uzavření smlouvy musí zaměstnanec vědět, jaká bude jeho minimální odměna včetně benefitů. „Chci nejprve vyvrátit fámy: náš návrh neobsahuje povinné genderové audity. Bude pouze probíhat sběr dat o odměňování žen a mužů. Připravili jsme variantu, která může přispět ke zlepšení stávajícího systému, ale zároveň nepřinese výraznější negativní zátěž, která by při bezhlavé transpozici mohla přijít,“ vyzdvihl Juchelka. Novou povinností pro zaměstnavatele bude evidence platových rozdílů mezi ženami a muži, kteří pracují na stejných pozicích. „Pokud bude rozdíl více než pět procent, budou muset přijmout podniky nápravu. Ačkoliv účinnost novely plánujeme od 1. ledna 2027, reporting firmám odložíme na později,“ upozornil Juchelka. Povinnosti spojené se zpracováním zpráv o rozdílech v odměňování začnou platit od roku 2028 u zaměstnavatelů se 150 a více zaměstnanci, přičemž menších zaměstnavatelů o velikosti 100 až 149 zaměstnanců se to bude týkat až od roku 2031. Systémová diskriminace? Přední zástupci českého byznysu se k povinné evropské regulaci staví rezervovaně a tvrdí, že systémová diskriminace v Česku není zásadním problémem, přiznávají ale, že rozdíl mezi průměrným ohodnocováním žen a mužů zůstává vysoký. „Pevně věříme, že smysluplná implementace směrnice o transparentním odměňování pomůže tento problém rozkrýt, aniž by zatížila zaměstnavatele zbytečnou byrokracií a vykazováním. Proto jsme rádi, že MPSV zvolilo minimalistickou transpozici,“ uvedla Jaroslava Rezlerová, prezidentka Asociace personalistů a předsedkyně sekce zaměstnanosti a trhu práce Hospodářské komory. Ministerstvo využilo příležitosti k navržení změny, která by měla ztížit anonymům šikanovat bezdůvodně firmy. Kvůli rozšířené praxi, kdy anonymové účelově posílají na zaměstnavatele kontroly, se ministerstvo rozhodlo anonymní podání zcela zakázat. Identita oznamovatele ale zůstane skryta před zaměstnavatelem, na kterého si stěžuje. „Chceme chránit poctivé firmy před zbytečnou šikanou. Inspekce práce se dnes musí zabývat každým, i zjevně vymyšleným anonymem, což mrhá časem kontrolorů i podnikatelů. Tímto krokem vracíme do systému zdravý rozum a dáváme inspektorům volné ruce na řešení skutečných prohřešků, které ohrožují zdraví nebo bezpečnost lidí na pracovišti,“ uvedl Juchelka. Platformová práce by si měla zachovat flexibilitu Druhý návrh novely upravuje podmínky práce přes digitální aplikace. Nově budou moci pracovníci být informováni o systému přidělování práce, nebo hodnocení jejich výkonu. Platformy jim budou muset vysvětlit, jak fungují algoritmy, které jim rozdělují zakázky. Klíčovým bodem je zavedení vyvratitelné právní domněnky – pokud práce vykazuje znaky závislosti, bude se předpokládat, že jde o zaměstnanecký poměr. Pracovník, který se domnívá, že by měl být zaměstnancem, se může se sám obrátit na kontrolní orgán. Kritéria závislé práce Zaměstnanec dostává pokyny. Zaměstnavatel vykonává nad pracovníkem dohled. Zaměstnavatel organizuje pracovníkovi práci. Zaměstnanec má pevně danou pracovní dobu. „Dáme obecným floskulím konkrétní rozměr. Znaky závislé práce by měly být dva. A to je jednak práce vykonávaná jménem zaměstnavatele a druhým parametrem je nadřízenost a podřízenost. Nadřízenost a podřízenost bychom chtěli v zákoníku vymezit čtyřmi jasnými kritérii,“ říká ředitelka sekce legislativy MPSV Dana Roučková. „Odbory čekají na přesné znění, aby si posoudily dopady, ale drželi jsme se současné judikatury,“ upřesnila Roučková s tím, že by tak nemělo jít o žádné překvapení. Flexibilitu nehledají jen kurýři „Hodně se mluví o kurýrech a donášce jídla. Platformy jsou ale i v oblasti úklidu, hlídání dětí či zdravotnictví. Je tam hodně seniorů, studentů a rodičů. Platformy budou čím dál důležitější pro jejich zapojení na trh práce. Všichni se shodují, že je pro ně důležitá flexibilita a to je něco co ten návrh zákona zachovává,“ řekl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. „Důležité bude, abychom posílili transparentnost algoritmů digitálních platforem a zároveň platformám dali prostor, aby svým pracovníkům mohly nabízet vedle odměny i další výhody, jak je zvykem v zahraničí,“ uzavřel Prouza.