Podle dat portálu JenPráce.cz vzrostly v únoru nástupní mzdy u pozice architekta z průměrných 40 923 Kč nabízených v lednu na únorových 52 724 korun. Firmy tak byly kandidátům ochotny nabídnout v průměru o téměř 12 tisíc korun více, což je navýšení o 28,8 procenta. Právě v tomto období totiž dochází k silnějšímu náboru. „V zimě je často řada staveb pozastavena či omezována. S příchodem jara se procesy ve firmách, které potřebují architekty, postupně rozbíhají na plno,“ říká Michal Španěl, datový analytik portálu JenPráce.cz. Navíc dochází k oživení investic do staveb a developerských projektů a k tlaku na udržitelné a energeticky úsporné stavby. V důsledku toho firmy často soupeří o omezený počet zkušených specialistů, protože profese architekta není masovou záležitostí. A snaha přeplatit konkurenci se pak může ve statistikách projevit. Uvedený průměrný plat proto obzvlášť ve velkých městech může být ještě malou částkou. „V Praze například se jeho mzda pohybuje v rozmezí 70–100 tisíc, v Brně 67–73 tisíc, v Moravskoslezském kraji 60–70 tisíc, stejně pak i v Ústeckém kraji či na Českobudějovicku,“ říká Jitka Kouba, marketingová ředitelka Grafton Recruitment a GiGroup. Kromě architektů ale rostly mzdy i v jiných profesích. Polepšili si například i pracovníci v péči a sociálních službách, a to konkrétně ošetřovatelé a ošetřovatelky. Jejich nástupní mzdy vzrostly mezi lednem a únorem o téměř čtyři tisíce korun, což představuje nárůst o 12,8 procenta. „Stárnutí populace, přetížená zařízení a dlouhodobý nedostatek lidí v těchto profesích nutí poskytovatele péče zvyšovat nástupní odměny, aby zmírnili odchody personálu do jiných oborů,“ říká ředitelka portálu JenPráce.cz Anna Kevorkyan. Vysokoškoláci vždycky nevítězí Mezi jedenácti a třiadvaceti procenty rostly nástupní mzdy i u specialistů nákupu, dispečerů, HR specialistů či kontrolorů kvality. Nejvíce firmy poptávaly středoškolsky vzdělané, a to ve 38,3 procenta případů. Další třetina pracovních pozic byla určena pro vyučené kandidáty bez maturity a zhruba ve dvaadvaceti procentech případů firmám stačilo pouze základní vzdělání. Jen 5,5 procenta pracovních míst cílilo na kandidáty s vyšším odborným vzděláním, případně s vysokoškolským diplomem. To je určitý paradox. V české společnosti totiž často bývá zažitá představa, že právě pro vysokoškolsky vzdělané kandidáty je na trhu práce nejvíce nabídek k uplatnění. I vysokoškolsky vzdělaný člověk se pochopitelně může hlásit na pozici, kde vysoká škola vůbec není potřeba. Paradoxně ho ale diplom může z výběrového řízení automaticky vyřadit. „V některých případech se může stát, že zaměstnavatel vnímá kandidáta jako překvalifikovaného. Firmy totiž mohou mít obavy, zda bude takový uchazeč dlouhodobě spokojený nebo si bude po krátké době hledat náročnější práci,“ říká šéf společnosti Synergie CZ&SK Branislav Jančuška. Je tedy na kandidátovi, aby dokázal na výběrovém řízení vysvětlit důvod zájmu o konkrétní pozici. Může jít například o změnu oboru, regionu, o změnu pracovního tempa a podobně. Pak vyšší vzdělání překážkou být nemusí. Případně je potřeba se orientovat na obory a firmy, kde hraje větší roli praxe. „Z našich průzkumů vyplývá, že výše nástupní mzdy absolventů i rychlost jejich uplatnění dnes závisí především na praktických zkušenostech získaných během studia, ať už formou stáží, trainee programů nebo relevantních brigád,“ poukazuje Kouba. U náboru na pozici, kde stačí maturita, by tak vysokoškolsky vzdělaný kandidát mít problém neměl. Záleží ale i na tom, jak zkušeného pracovníka firma hledá. „Problém může nastat v situaci, kdy se zkušený seniorní člověk s dlouhou praxí hlásí na pozici pro juniora,“ dodává Kouba. Výrazně větší šanci najít pozici odpovídající vzdělání mají vysokoškoláci ve velkých městech. Tam je poměr poptávky po vysokoškolských kandidátech proti poptávce po kandidátovi s nižším vzděláním výrazně vyšší. „Města jako Praha či Brno koncentrují větší množství technologických společností, projektových kanceláří, konzultačních firem anebo centrál mezinárodních společností, které hledají specializované profese,“ vysvětluje Jančuška. Naproti tomu v regionech je pracovní trh více orientovaný na výrobu. A u té často stačí středoškolské vzdělání. Deset profesí, kterým se za únor zvýšila průměrná nástupní odměna Profese Průměrná nástupní odměna v lednu 2026 Průměrná nástupní odměna v únoru 2026 Změna v % Změna absolutně Architekt / Architektka 40 923 Kč 52 724 Kč 28,8 % 11 801 Kč Specialista / specialistka nákupu 44 300 Kč 54 427 Kč 22,9 % 11 127 Kč Kontrolor / kontrolorka kvality 48 676 Kč 57 783 Kč 18,7 % 9 107 Kč Dispečer / Dispečerka 39 474 Kč 45 350 Kč 14,9 % 5 876 Kč Ošetřovatel / Ošetřovatelka 30 821 Kč 34 739 Kč 12,7 % 3 918 Kč Sociální pracovník / pracovnice 33 572 Kč 37 565 Kč 11,9 % 3 993 Kč HR specialista / specialistka 43 263 Kč 48 273 Kč 11,6 % 5 010 Kč Přípravář / Přípravářka 44 781 Kč 49 918 Kč 11,5 % 5 137 Kč Přípravář / Přípravářka gastro 32 507 Kč 36 227 Kč 11,4 % 3 720 Kč Rozpočtář / Rozpočtářka 47 570Kč 52 744Kč 10,9 % 5 174 Kč Zdroj: Data JenPráce.cz k 28. 2. 2026