Pokutami si neléčíme komplexy. Ale víme, jak i malá chyba zaviní tragédii, líčí dopravák
K policii jste nastoupil už v roce 1996. Co vás tehdy k této profesi přivedlo a proč jste si vybral právě dopravní policii?
Přivedl mě k ní dědeček, který také sloužil u dopravní policie, a můj zájem o auta a motorky.
Začínal jste v Praze dohledem nad silničním provozem na služebním motocyklu. Jak vypadala vaše běžná směna?
Každá směna začínala instruktáží a přípravou motocyklu, což tehdy rozhodně nebyla formalita. Jezdil jsem na Jawě 634 s jednoválcovým motorem Rotax o objemu 500 ccm. Byla to svérázná kombinace staršího rámu a výkonného motoru, která uměla nabídnout dost adrenalinu. Člověk si občas nekladl jen otázku, zda se bezpečně vrátí, ale také zda se vůbec vrátí po vlastní ose.
Když člověk opakovaně vidí, jak málo někdy stačí k tomu, aby se někomu zásadně obrátil život, začne jinak vnímat vlastní problémy i každodenní starosti.
Témata:
Zpravodajství
,
dopravní policie
,
motocykl
,
havárie
,
policie
,
silnice
,
Policejní prezídium