Senát v čele s předsedkyní Dagmar Bordovskou nakonec po provedeném dokazování dospěl k závěru, že útok sice představoval protiprávní jednání, jeho intenzita však nebyla natolik vysoká, aby bylo namístě upřednostnit veřejný zájem na potrestání obžalovaného před zájmem poškozené na zachování současného soužití a rodinných vztahů. Trestní stíhání proto soud zastavil. Incidentu předcházela partnerská hádka a žárlivá scéna. Obžalovaný měl podezření, že ho partnerka podvádí se svým bývalým přítelem. Ještě před útokem jí proto podle obžaloby poslal vulgární SMS zprávy, v nichž jí mimo jiné přál, aby potratila, a urážel ji v souvislosti s identitou otce dítěte. Podle obžaloby následně muž přišel přes zahradu k domu partnerky a dobýval se dovnitř. Zde ji udeřil do obličeje a po pádu na zem kopal, také se jí snažil nohou vyrazit z ruky telefon. Žena byla v době incidentu ve třetím měsíci těhotenství a její partner o tom věděl, tvrdila obžaloba. Po útoku ženu záchranná služba převezla do nemocnice v Prostějově a lékaři jí zjistili zhmoždění hlavy a břicha. Byla proto sledována na gynekologii a poučena o hrozbě potratu. Ještě během noci ovšem nemocnici opustila po podpisu negativního reversu. Rozsah a intenzita útoku se u soudu staly jedním z hlavních sporných bodů. Žena uvedla, že si část incidentu nepamatuje. Vypověděla jen, že si vybavuje zhruba dvě facky a následný pád. Obžalovaný pak útok sice zcela nepopíral, nesouhlasil ale s jeho popisem v obžalobě. „Kopl jsem ji do nohy. Do břicha bych ji nikdy nekopl,“ řekl u soudu a dodal, že jí nechtěl způsobit vážné zranění. „Od té doby jsem v depresích, strašných depresích. Do dneška se jí omlouvám,“ podotkl. O život ani dítě se nebála, zato o zvířata ano Výpověď ženy však byla podle soudu v rozporu s tím, co uvedla bezprostředně po incidentu. Soudkyně ji také pokárala za to, že podle jejího názoru svou výpověď během řízení zamlžovala. Napadená mimo jiné trvala na tom, že se při útoku nebála o svůj život ani o život dítěte. „Jediné, o co jsem se bála, byly životy mých zvířat,“ řekla s tím, že partner jí v minulosti vyhrožoval, že její domácí zvířata zabije. Významnou roli při rozhodování soudu sehrál také znalec. Ten útok hodnotil jako násilí slabého až středního rázu. Upozornil rovněž na obecně stanovenou diagnózu zranění a na skutečnost, že žena nevyhledala bezprostředně po napadení gynekologickou péči. Dalším důležitým bodem byl fakt, že napadená s trestním stíháním svého partnera od počátku nesouhlasila a stížnost v tomto směru podala už před konáním hlavního líčení. Soud přihlédl také k současné situaci v rodině, dvojice spolu po narození dítěte podle výpovědi ženy žije harmonicky. Soudkyně mimo jiné podotkla, že soud nemůže nad rámec své působnosti chránit člověka, který o takovou ochranu nestojí. Vztah dvojice byl přitom před útokem podle ženiny výpovědi bouřlivý a přerušovaný. Provázely ho časté hádky a konflikty, některé i na veřejnosti. Těhotenství po útoku pokračovalo bez komplikací, žena ale nakonec porodila předčasně. Podle dostupných informací však předčasný porod s útokem nesouvisel.