„S hlubokým zármutkem oznamujeme, že Jeho Veličenstvo král Harald dnes zemřel. Král Harald pokojně zesnul v Univerzitní nemocnici v Oslu v pátek 28. srpna v 6:35 ráno,“ stojí v prohlášení paláce. Po oznámení jeho úmrtí byla vlajka vlající nad palácem stažena na půl žerdi. Záběry norských televizí ukazují stovky lidí, kteří na náměstí před královským palácem pokládají květiny ve vzpomínce na oblíbeného monarchu. „Král byl neuvěřitelně milý člověk. Bylo vidět, že byl tak upřímný,“ řekla norskému listu VG jedna z účastnic piety. Podle médií lze podobné spontánní akce od rána spatřit po celé zemi. Před královským palácem a v centrech dalších měst se začali shromažďovat lidé už od čtvrtka po oznámení královského paláce o vážném stavu Haralda. Ve všech radnicích a katedrálách po celé zemi jsou nyní k dispozici kondolenční knihy. Knihy jsou také na všech norských ambasádách v zahraničí. Veřejnoprávní stanice NRK uvádí, že královský palác zřídí na svých webových stránkách také digitální kondolenční knihu, do které se bude moci každý zapsat. Na stránkách listu VG je už teď možné zapálit virtuální svíčku za zesnulého krále. Zatím tak učinilo přes 15 000 lidí. Harald V. trpěl hemolytickou anémií, stavem způsobeným abnormálně rychlým rozpadem červených krvinek, který se projevuje mimo jiné únavou, bledostí a dušností. V nemocnici byl od minulého pondělí. V uplynulých letech se však potýkal se zdravotními problémy opakovaně. Letos v únoru byl kvůli infekci dva dny hospitalizován na Tenerife, před dvěma lety ho zase potíže zastihly při pobytu v Malajsii. Již od čtvrtka, kdy královský palác oznámil, že zdravotní stav monarchy je velmi vážný, se do nemocnice v Oslu sjeli členové královské rodiny, včetně jeho syna a jeho manželky, královny Sonji. Před královským palácem v norské metropoli a v centrech dalších měst se zároveň začaly shromažďovat stovky lidí s květinami. Kvůli oznámení o špatném zdravotním stavu krále zrušila řada představitelů Norska svůj program, včetně premiéra Jonase Gahra Störea, který ve čtvrtek neodcestoval na setkání s kancléřem Friedrichem Merzem. Celý národ truchlí a obyvatelé Norska cítí hlubokou vděčnost za dlouhý život ve službách Norska, uvedl po úmrtí krále Störe. Panovník podle něj projevoval neochvějnou víru v norský lid. „Po více než tři desetiletí jako panovník Harald V. projevoval neochvějnou víru v norský lid. Pomohl nám vidět to nejlepší v sobě – a jeden v druhém,“ uvedl také v prohlášení norský premiér. „V této těžké době jsem v myšlenkách a s hlubokou soustrastí s královnou a celou královskou rodinou,“ dodal Störe. Novým norským králem se stává Haraldův třiapadesátiletý syn, který bude vládnout jako Haakon VIII. Nový král převezme také osobní heslo „Vše pro Norsko“ (norsky Alt for Norge), které používali jeho otec, dědeček a pradědeček. Norsko mělo od středověku šest králů se jménem Haakon. Po vzniku moderní norské monarchie v roce 1905 se byl nositelem tohoto jména hned první novodobý král Haakon VII., pradědeček Haakona VIII. Kondolence evropských panovníků Lítost nad úmrtím Haralda V. vyjádřili panovníci Británie, Švédska, Dánska či Nizozemska. Podle britského krále Karla III. provedl Harald svou zemi obdobím velkých změn s vlídností a pokorou. Švédský panovník Carl XVI. Gustaf uvedl, že zesnulý monarcha byl jeho přítelem, za něhož truchlí mnoho Švédů. Podle dánského krále Frederika X. v sobě skloubil lidskost se smyslem pro povinnost. „Ve chvíli, kdy Norsko truchlí nad ztrátou tak významné osobnosti, celá moje rodina se připojuje ke vzpomínce na tolik milovaného příbuzného a přítele, jehož laskavost, soucit a hluboký smysl pro povinnost k nám doléhaly přes moře a napříč desetiletími,“ napsal Karel v prohlášení. „Británie sdílí s Norskem žal a my s královnou Camilou vyjadřujeme soustrast královně Sonje nad tak těžkou ztrátou,“ uvedl dále Karel, který byl Haraldovým bratrancem. „Po celá ta léta byl král Harald dobrým přítelem mým, mé rodiny a Švédska. Za krále Haralda nyní truchlí mnoho lidí v mé zemi,“ uvedl švédský monarcha. Harald byl podle švédského panovníka výjimečným představitelem své země, které dával vše. „Přeji svému drahému kmotřenci Haakonovi, který nyní nahradí svého otce v roli hlavy státu, úspěch a štěstí v důležité roli, která je před ním, ve službě našemu bratrskému národu a jeho lidem,“ dodal Carl XVI. Gustaf, který je na trůně své země již 52 let. Dánský král uvedl, že Harald byl pro Nory jednotící postavou. „Ve společnosti strýce Haralda se díky jeho vřelé povaze a skálopevnému klidu mohl kdokoli cítit uvolněně,“ napsal Frederik X. ve společném prohlášení se svou chotí Mary. Nizozemský král Willem-Alexander s královnou Máximou uvedli, že si navždy v srdcích ponesou zvláštní přátelství, které je k Haraldovi pojilo. „Sloužil své zemi s láskou, hrdostí a oddaností,“ napsali. Belgický král Philippe a královna Mathilde ve svém prohlášení uvedli, že cítí „velký zármutek“ po úmrtí norského krále. Vyzdvihli „jeho humor, lidskost a přirozenost“, které z něj podle nich dělaly jedinečnou osobnost. „Po celá desetiletí byl důvěrně známou a vůdčí osobností pro norský lid,“ zdůraznil belgický král. Španělská královská rodina v čele s králem Felipem VI. dnes Haralda V. označila za „příklad zodpovědnosti, důstojnosti, prostoty a neúnavné oddanosti službě Norsku a jeho lidu“. Vyjádřila norské královské rodině úctu, obdiv a také soustrast „s bratrskou náklonností“. Harald V., romantický jachtař Norský král Harald V., který zemřel ve věku devětaosmdesáti let, byl nejstarším vládnoucím panovníkem v Evropě a také prvním, který se po šesti staletích narodil v Norsku. Populární a oblíbený král si příliš neliboval v oficiálních projevech, zato se celý život vášnivě věnoval jachtaření, Norsko dokonce reprezentoval na třech olympijských hrách. Oženil se z lásky a o povolení vzít si svou vyvolenou, která nebyla z urozeného rodu, musel dlouho bojovat. V posledních letech Haralda sužovaly zdravotní potíže, na trůnu však setrvával, svůj závazek sloužit vlasti vnímal jako celoživotní. Harald V. byl teprve třetím norským králem moderní historie – a navíc prvním panovníkem od roku 1370, který se v zemi narodil. Norsko totiž ve svrchované samostatnosti existuje až od srpna 1905, předtím bylo dlouhá léta spojeno s Dánskem a Švédskem, a Haraldovi předchůdci se tak narodili v zahraničí. Po osamostatnění vybral v listopadu 1905 norský parlament za krále dánského prince Haakona VII., v roce 1957 převzal žezlo jeho syn Olav V., který setrval na trůnu až do své náhlé smrti v roce 1991. Harald V. přišel na svět 21. února 1937 v královské rezidenci Skaugum nedaleko Osla, jeho matkou byla královna Martha Švédská. Studoval školu pro jízdní důstojníky v Oslu a vojenskou akademii, kterou před ním navštěvoval i jeho otec Olav V. Dobu nacistické okupace prožil s rodiči a dvěma sestrami v USA, po návratu pokračoval ve studiích. O dívku svého srdce musel dlouho bojovat. Dceru majitele obchodního domu v Oslu Sonju Haraldsenovou potkal v době studií na vojenské akademii. Ale celých devět let trvalo, než se král Olav smířil s tím, že se jeho jediný syn v roce 1959 zahleděl do obyčejné švadleny. Dost na tom, že si už obě královy dcery vzaly neurozené muže. Nakonec ale následník trůnu otce přesvědčil a veselka Haralda a Sonji v srpnu 1968 se stala první královskou „civilní“ svatbou ve Skandinávii. Sonju, které již předtím zemřeli rodiče, vedl k oltáři osobně král Olav V. Nevěsta, jež si sama navrhla svatební šaty, stihla později vedle reprezentačních povinností studovat na univerzitě v Oslu francouzštinu, angličtinu a dějiny umění. Dva roky po svatbě se narodila dcera Märtha Louise a za další dva roky dědic trůnu Haakon Magnus. A protože se historie opakuje, vzal si Haakon v roce 2001 také neurozenou dceru novináře Mette-Marit, se kterou se seznámil na rockovém festivalu. Energická a sportovně založená královna Sonja si stejně jako její muž získala sympatie veřejnosti pro své příjemné a neformální vystupování. Mnohem lépe než při oficiálních povinnostech se Harald V. cítil ve venkovském jachtařském klubu. Volný čas trávil ve fjordech a na venkově mimo Oslo. Hodně cestoval po Norsku, byl vášnivým rybářem a lovcem. Pod barevnými kruhy reprezentoval svoji zemi třikrát v jachtingu, a to na letních olympiádách v Tokiu v roce 1964, v Mexico City o čtyři roky později a ještě v Mnichově v roce 1972. V Tokiu se mu také dostalo cti být jedním z norských vlajkonošů. Ještě v 79 letech král dokonce vyhrál druhou cenu na mistrovství světa v jachtingu v kanadském Torontu. A na oslavu svých osmdesátin vzal rodinu na výlet na jachtě do Jihoafrické republiky. Jeho oblíbenost u norského lidu dokládá rčení, že kdyby v Norsku měla monarchii vystřídat republika, zvolili by občané prvním prezidentem právě Haralda V. Nebyl králem na evropské poměry nikterak bohatým – jeho majetek se odhadoval na 30 až 40 milionů dolarů. Harald V. s chotí hodně cestovali i po světě a svými návštěvami otevřeli mnoho dveří norskému exportu. V březnu 1997 byli na třídenní oficiální státní návštěvě i v Praze. „Zdá se mi, že to jsou milí, bezprostřední lidé,“ řekl tehdejší český prezident Václav Havel novinářům po prvním setkání s královským párem. V posledních letech Harald V. čelil několika vlnám zdravotních problémů. V lednu 2021 podstoupil operaci kolena, půl roku předtím mu při operaci srdce lékaři vyměnili umělou chlopeň, kterou mu poprvé voperovali roku 2005. Letos v únoru byl kvůli infekci na dva dny hospitalizován na Tenerife, před dvěma roky ho zase potíže zastihly při pobytu v Malajsii. Mimo jiné trpěl hemolytickou anémií, stavem způsobeným abnormálně rychlým rozpadem červených krvinek, který se projevuje mimo jiné únavou, bledostí a dušností. Opakovaně však kategoricky odmítal možnost, že by abdikoval, a plánoval své povinnosti plnit až do smrti.