Třídění odpadu se stalo pro většinu českých domácností přirozenou součástí každodenního života. Podle aktuálních dat pravidelně třídí odpad celých 75 procent obyvatel České republiky. Devět z deseti lidí navíc vynáší odpad průběžně, aby se jim doma nehromadil, a dvě třetiny se aktivně snaží vytřídit maximum možného. Výsledkem je, že český systém dlouhodobě patří k těm nejúspěšnějším v celé Evropě. Množství vytříděného odpadu na obyvatele stále roste Zodpovědný přístup k životnímu prostředí potvrzují auditovaná data Autorizované obalové společnosti EKO-KOM. Množství vytříděného odpadu na obyvatele v roce 2025 dosáhlo v průměru 90,5 kilogramu, což je o 2,3 kila více než v předchozím roce. Když se podíváme na konkrétní komodity, průměrný Čech za uplynulý rok vytřídil: Kovy: 32,6 kg Papír: 24,3 kg Plasty: 18,7 kg Sklo: 14,5 kg Nápojové kartony: 0,4 kg Za těmito skvělými výsledky stojí mimo jiné skvělá dostupnost a neustále rostoucí počet barevných kontejnerů a menších nádob. V celé České republice jich je k dispozici již více než 1 218 000. Průměrná docházková vzdálenost k nim činí pouhých 92 metrů. V obcích se navíc rozšiřují komfortní systémy „door to door“ (třídění do nádob přímo u domů) a multikomoditní sběry, kdy lze do jedné nádoby vhazovat více druhů odpadu, které se od sebe oddělí později. Pokud si občas nejste jistí, kam jaký obal správně vhodit, skvěle vám pomůže přehledný online průvodce kampatri.cz . Možná vás překvapí, že průměrný Čech vytřídí na váhu nejvíce kovů. Jak je to možné, když šedé nádoby na kovy nejsou v ulicích měst tak viditelné jako ty na plast či papír? Tajemství úspěchu tkví v tom, že kovy jsou těžký materiál a Češi je poctivě odevzdávají ve sběrných dvorech či výkupnách druhotných surovin. Stále větší roli navíc hraje multikomoditní sběr – plechovky nebo kovová víčka dnes v mnoha obcích házíme do společných nádob s plasty (případně nápojovými kartony) a o jejich přesné oddělení se postarají až zaměstnanci na třídicí lince. Mýtus o jednom autě: Co se děje po vysypání kontejneru? Jeden z nejčastějších mýtů, který mezi lidmi koluje, zní: „Proč bychom to třídili, když to popeláři stejně sesypou do auta na jednu hromadu.“ To je ale velký omyl. Svozové společnosti často používají moderní vozy s oddělenými vnitřními komorami. U některých komodit (například u plastů a nápojových kartonů) se sice společné svážení záměrně využívá, ale je to z logistických důvodů. Tento odpad totiž bezprostředně po svozu míří na třídicí linky, kde probíhá druhé, mechanické a mnohem přesnější dotřiďování. Skutečná recyklace v ČR: Jaká je cesta plastu, papíru a skla? Česká republika se může pochlubit tím, že z více než 1,32 milionu tun vysloužilých obalů se celých 89 procent daří předat k recyklaci nebo energetickému využití. Samotná celková míra recyklace odpadu z obalů činí úctyhodných 78 procent (přes 1,03 milionu tun). Jaký další osud čeká jednotlivé materiály? Cesta plastu (žlutý kontejner) Ve žlutém kontejneru končí pestrá směs polymerů. Na dotřiďovací lince se rozdělí na PET lahve, fólie, kelímky či tvrdé plasty od drogerie. Materiál se následně podrtí na takzvané vločky, důkladně propere, usuší a roztaví na plastový granulát. Z recyklovaných plastů pak vznikají nejen nové lahve a potravinářské obaly, ale také textilní vlákna pro fleecové oblečení, výplně do spacáků nebo vázací pásky. Pokud se plasty kvůli silnému znečištění nedají mechanicky recyklovat, poslouží k výrobě tepla a elektřiny v zařízeních pro energetické využití odpadu. Míra recyklace plastových obalů dosáhla loni 55 %. Dalších 36 % pak bylo využito energeticky. Cesta papíru (modrý kontejner) Papírové obaly dosahují v tuzemsku dlouhodobě vůbec nejvyšší míry využití, které v systému EKO-KOM dlouhodobě překračuje 99% hranici. V roce 2025 dosáhla podle jeho statistik míra recyklace 97 % a celková míra využití dosáhla rekordních 103 %. To je dáno mimo jiné tím, že se u nás třídí a předávají k recyklaci i papírové obaly ze zahraničních e-shopů. Tyto e-shopy obaly na českém trhu nenahlásily, ani za ně nezaplatily recyklační poplatek. V papírnách se vytříděný papír namočí do vody a rozvlákní. Odstraní se z něj tiskařské barvy, zbytky lepidel či kancelářské sponky a ze vzniklé papírové kaše se lisují nové kartony, lepenky, noviny, sešity nebo toaletní papír. Papírové vlákno je možné takto úspěšně recyklovat pětkrát až sedmkrát, než se definitivně zkrátí a oslabí. Cesta skla (zelený a bílý kontejner) Sklo je z pohledu cirkulární ekonomiky dokonalý materiál, protože je udržitelné a lze ho recyklovat donekonečna bez jakékoli ztráty kvality. Po svozu se sklo mechanicky vyčistí od kovových víček, roztřídí se podle barev a rozdrtí na takzvaný sklářský střep. Ten putuje přímo do sklářských pecí, kde se taví při vysokých teplotách. Používání střepů šetří obrovské množství energie i primárních surovin (sklářského písku). V České republice dosahuje recyklace skleněných obalů skvělých 87 procent. Kde máme rezervy? Udržte si návyk i v práci a na výletech I když nám třídění doma jde skvěle, mimo domov občas polevujeme. Na pracovištích pravidelně třídí jen 62 procent lidí a na výletech či při sportu klesá toto číslo na 54 procent. Často je to způsobeno absencí košů na separovaný odpad ve veřejném prostoru. Právě na tato místa se proto zaměřuje společnosti EKO-KOM s několika svými projekty. V minulém roce například odstartoval program podpory třídění na sportovištích, s tříděním pomohl také v lyžařských střediscích i na sportovních akcích, jako je seriál Běhej lesy nebo Jizerská 50. Pokud vyrážíte do přírody a nejste si jisti, kde najdete nejbližší barevné koše, můžete využít chytrou mapu kamtridit.cz . Chovat se zodpovědně k našemu okolí a předcházet takzvanému litteringu (volně poházenému odpadu) je totiž důležité kdekoli, což potvrzují i osvětové programy na webu littering.cz . Jak třídění odpadu pomáhá české přírodě? Každý vhozený obal do správného kontejneru má okamžitý pozitivní dopad na ekologii. Díky našemu společnému úsilí v ČR ročně: 437 mil. m 3 vody šetříme díky třídění a recyklaci odpadů z obalů. 30 km 2 přírody zachráníme ročně díky náhradě primárních surovin za druhotné suroviny. 7 887 GWh energie šetříme tím, že při výrobě nových produktů využíváme energeticky méně náročné druhotné suroviny místo primárních zdrojů. 1,1 mil. tun CO 2 ekv. nevypustíme do ovzduší díky třídění a využití obalových odpadů. Tříděním dáváme věcem nový život, šetříme miliardy za energie a zanecháváme za sebou čistší planetu. Pokračujme v tom, má to smysl! Obsah vznikl ve spolupráci se společností EKO-KOM.