Sick days se v českých firmách zabydlely jako jeden z nejoblíbenějších zaměstnaneckých benefitů. Jejich podoba se ale výrazně liší. Někde jde o dva dny určené výhradně na krátkodobou zdravotní indispozici. K firmám s takovýmto střídmějším nastavením patří například CBRE, kde mají zaměstnanci dva plně placené dny zdravotního volna ročně. Přístup přitom tato firma pojímá s nadhledem. „Sick day je primárně určen pro krátkodobou zdravotní indispozici, která nevyžaduje návštěvu lékaře, zkrátka pro dny, kdy tělo hlásí technickou přestávku. A budeme upřímní: někteří kolegové si sick day prozíravě plánují i dopředu, třeba na den po teambuildingu nebo vánočním večírku, když tuší, že regenerace zabere trochu času,“ říká Juraj Vrabko, personální ředitel CBRE pro střední a východní Evropu. Dva plně hrazené dny nabízí také CRESCO REAL ESTATE. Zaměstnanci je mohou využít při jakékoli náhlé zdravotní indispozici, tedy nejen při běžném onemocnění, ale například i při migréně nebo psychickém vyčerpání. Konkrétní důvod přitom dokládat nemusejí, také tady firma staví na vzájemné důvěře. Tři dny jako střední cesta Tři plně hrazené dny nabízí například ManpowerGroup. Slouží ke krátkodobé zdravotní indispozici a zaměstnanci při jejich čerpání nemusejí sdělovat konkrétní důvod. Firma zároveň uvádí, že se s jejich zneužíváním prakticky nesetkává. Už samotná povaha benefitu totiž příliš nenahrává tomu, aby si ho lidé plánovali jako další dovolenou. „Zaměstnanci dobře vědí, že například nahlásit sick day týden dopředu je velké faux pas. Naše zkušenost je taková, že dlouhodobě vyčerpají výrazně méně dnů, než na kolik mají nárok,“ uvádí Lenka Vokáčová, HR manažerka ManpowerGroup. Také MetLife poskytuje tři plně placené dny, jejich využití však pojímá podstatně šířeji. Zaměstnanci po nich mohou sáhnout nejen při nemoci, migréně či potřebě krátkého odpočinku, ale také při nenadálé rodinné situaci, havárii v domácnosti nebo neodkladném jednání na úřadě. K tomu firma přidává ještě poměrně netypický benefit Cultural Heritage Day, tedy jeden placený den volna na kulturní či náboženskou tradici nebo jinou osobně významnou událost. „V praxi jej rodiče často využívají například při doprovodu dítěte první školní den,“ upřesňuje Alžběta Vlasáková, HR Business Partner MetLife. Čtyři dny, starší zaměstnanci dostali jeden navíc Schneider Electric nabízí čtyři plně placené dny zdravotního volna ročně. Vědí však, že u zaměstnanců v předdůchodovém věku se náhlé zdravotní potíže mohou objevovat častěji, a benefit proto přizpůsobila jejich potřebám. „Letos jsme proto zavedli jeden dodatečný sick day pro zaměstnance ve věku 57+, čímž jsme reagovali na jejich specifické potřeby,“ říká Pavla Frindtová, ředitelka HR Schneider Electric. Zdravotní volno lze využít při fyzických i psychických obtížích, například při akutním onemocnění, migréně nebo vyčerpání. Vyšší počet dnů zdravotní volna přitom nepředstavuje zásadní komplikaci pro fungování týmů. Krátkodobé absence pomáhá zvládnout zastupitelnost a část práce může jednoduše počkat. „Většina úkolů snese krátkodobý odklad. Jak ráda říkám, neoperujeme mozky, takže den či dva většina agendy bez problémů počká,“ potvrzuje Pavla Frindtová. Pět dnů už patří k velkorysejším variantám Pět plně placených dnů ročně už patří k těm štědřejším nabídkám. Buřinka je zaměstnancům poskytuje nejen pro případ krátkodobé indispozice, ale také na návštěvu lékaře či lázeňský pobyt. Důvod čerpání přitom nemusí nikdo dokládat. Podle Jany Přenosilové, HR Expert ze Stavební spořitelny České spořitelny, se tento přístup spolu s dalšími volnočasovými benefity promítá i do dlouhodobě nízké pracovní neschopnosti. Stejný počet dnů nabízí Passerinvest Group, využít je lze například při viróze, migréně nebo psychickém vyčerpání. Pravidla však mají jeden neobvyklý háček. „Zaměstnanec může sick days čerpat maximálně ve třech případech během kalendářního roku. Pokud by například vyčerpal sick day třikrát po jednom dni, zbývající nevyužitý nárok by propadl. Naopak nemáme stanovenu maximální délku jednoho čerpání, takže v rámci dostupného ročního nároku může zaměstnanec při jedné události využít i více dní po sobě,“ vysvětluje Vladimír Klouda, Deputy CEO Passerinvest Group. Ještě volněji k benefitu přistupuje Generali Česká pojišťovna, která ho nazývá Osobní a zdravotní volno. Pět placených dnů tak nemusí padnout jen na virózu, migrénu, bolest zubů či zotavení po ambulantním zákroku. Zaměstnanci je mohou využít také na jednání s úřady nebo jiné osobní záležitosti. Z klasického zdravotního volna se tak stává spíše flexibilní rezerva pro chvíle, kdy člověk potřebuje na den vypnout pracovní režim a vyřešit to, co právě hoří. Od sick days k flexi a relax dnům Stále více firem opouští úzce vymezené zdravotní volno a dává zaměstnancům možnost rozhodnout se, na co placené dny využijí. YIT nabízí pět Flexi Days, které mohou padnout nejen na nemoc, ale také na péči o děti, návštěvu úřadu nebo jinou osobní záležitost. Podobně široce jsou nastavené i free days v ČPP. Zaměstnanci mají po skončení zkušební doby k dispozici pět plně placených dnů a jejich účel nemusejí nikomu vysvětlovat. „Mohou je tedy využít v případě nemoci, když si potřebují něco zařídit nebo v jakémkoliv jiném případě,“ říká Romana Hartlová, HR ředitelka ČPP. Klasické sick days zrušil také Home Credit a nahradil je pěti dny pracovního volna, s nimiž může každý naložit podle svého. Tím ale zdejší nabídka placeného volna nekončí. „Vedle benefitu pracovního volna máme také například benefit Recharge, kdy naši zaměstnanci mohou čerpat čtyři týdny placeného volna nad rámec řádné dovolené po každých pěti odpracovaných letech,“ uvádí Miloš Nejezchleb, ředitel divize Péče o zaměstnance a marketing společnosti Home Credit. V Provident Financial se rozhodli změnit nejen pravidla, ale i samotnou filozofii benefitu. Původní dva sick days nahradilo pět relax days. „Zaměstnanci dnes mají k dispozici pět plně hrazených relax days ročně, které mohou využít na regeneraci, odpočinek, vyřízení osobních záležitostí nebo péči o své fyzické i psychické zdraví. Nevyžadujeme přitom sdělování konkrétního důvodu čerpání, protože respektujeme soukromí zaměstnanců a stavíme na vzájemné důvěře,“ říká Barbora Pencová, HR ředitelka společnosti Provident Financial. Někde sick days nejsou, volna je přesto dost A pak jsou zde firmy, které jsou na to ještě jinak. Například Lidl samostatné sick days nenabízí. „Místo toho ale nabízíme všem našim zaměstnancům bez rozdílu nadstandardních 30 dnů dovolené ročně, tedy šest pracovních týdnů, a je čistě na jejich rozhodnutí, jak tyto dny využijí,“ říká Veronika Nová, vedoucí firemní komunikace Lidl ČR. Zaměstnanci během roku průměrně vyčerpají asi 95 procent dovolené. Případný zbytek jim navíc na rozdíl od běžných sick days nepropadne, ale převádí se do dalšího roku. Méně obvyklý model funguje ve společnosti Wilo. Firma nechce ze zdravotního volna vytvářet pevně nárokový balíček dnů, který by zaměstnanci měli potřebu za každou cenu vyčerpat. Mohou ho využít, když se necítí dobře po fyzické nebo psychické stránce, a zpravidla nemusejí nic dokládat. V průměru si podle firmy vezmou přibližně dva dny ročně. Celý systém stojí na tom, že zaměstnanec dostane důvěru, ale zároveň zůstává odpovědný za předání práce, zastupitelnost a výsledky svého týmu. Do dalšího roku se sick days většinou nepřevádějí Ať už se benefit jmenuje sick day, flexi day, free day nebo relax day, u většiny firem platí stejné pravidlo: nevyčerpané dny na konci roku propadají a neproplácejí se. Firmy je nevnímají jako další dovolenou, ale jako možnost rychle reagovat na zdravotní či osobní situaci. Když člověk není natolik nemocný, aby potřeboval volno, ale mohl by nakazit kolegy, nabízejí často zaměstnavatelé práci z domova. K takovým patří třeba Generali Česká pojišťovna, Home Credit či ManpowerGroup. Sick day tak není jedinou cestou, jak udržet nachlazené zaměstnance mimo kancelář.