Pětatřicetiletá Jana pracuje jako back office manažerka. Když to někomu vypráví, často se setká se zvednutým obočím a otázkou: Co to je? „Když si chci udělat legraci, odpovím, že Executive Assistant. Čímž tazateli moc nepomůžu. Jinak říkám, že jsem taková moderní sekretářka,“ směje se Jana, která opravdu začínala jako klasická firemní holka pro všechno: zvedala telefony, vařila kávu, kopírovala, zapisovala korespondenci... Dnes dělá tu samou práci, ale s tím rozdílem, že se z ní stal absolutní vládce kancelářského vesmíru, bez nějž se firma neobejde. „Musela jsem se naučit ovládat různé počítačové systémy, včetně AI, která teď zastane rutinní úkoly. Mám na starosti veškerý time management, koordinuji jednotlivé projekty, připravuji podklady pro strategická jednání a už i samostatně vyjednávám s dodavateli,“ popisuje svou současnou náplň práce s tím, že ji baví mnohem více než ta dřívější, přestože se musela vyškolit v technologiích a přijmout větší zodpovědnost. Rozšiřují se kompetence A to je podle odborníků trend, který čeká i mnoho dalších povolání. Práce kvůli technologiím a AI nebude méně, bude to jen jiná práce... „V našem oboru nevidíme, že by se profese vytrácely, spíše se postupně proměňují podle toho, co se od dané role očekává – ať už vlivem technologií nebo měnících se potřeb firem. Proto se vyvíjejí i jejich názvy – často lépe odrážejí širší záběr a proměňující se náplň práce,“ souhlasí Martina Machová, HR ředitelka společnosti Pluxee ČR. Rozšiřují se kompetence, přibývají nové odpovědnosti a mnohé činnosti se automatizují. „Typickým příkladem mohou být právě administrativní nebo asistenční pozice, které dnes často zahrnují i práci s daty, koordinaci projektů a širší komunikaci napříč firmou,“ dodává Martina Machová k tomu, co popisovala Jana. Prodavačka už jen neprodává Rutinní administrativní role, část účetních agend, výrobní a logistické pozice bez odpovědnosti za kvalitu nebo rozhodování dnes dokážou obsloužit technologie, na lidi zbývají ty složitější činnosti, jež stroje neumí. A oceňovanými vlastnostmi napříč obory se stávají především ty „lidské“, takzvané soft skills: kreativita a vymýšlení nových postupů, emoční inteligence a empatie, týmová spolupráce a vedení lidí. A tak se prodavačka stala asistentkou prodeje, ale už jen neprodává zboží, pracuje s daty o zákaznících, řeší online objednávky a buduje zákaznickou zkušenost. Dělník je dnes operátor výroby, protože obsluhuje automatizované linky, kontroluje kvalitu a reaguje na potíže. „Typickým příkladem je IT. Vývojář už netráví čas psaním základního kódu, ale navrhuje architekturu a řeší komplexní problémy, protože rutinní část práce přebírá AI. Stejný princip se postupně propisuje do všech oborů,“ doplňuje Jiří Halbrštát, ředitel náboru a marketingu personální firmy ManpowerGroup. Rozděl a rekvalifikuj Nepředstavujme si však nějaký pozvolný vývoj trvající roky až dekády. Změny přicházejí rychleji, než mizí chlebíčky na firemním večírku. „Podle dat Světového ekonomického fóra se do roku 2030 promění zhruba 39 procent klíčových dovedností, které lidé potřebují pro svou práci,“ přidává čísla Jiří Halbrštát. „Firmy proto musejí začít systematicky přemýšlet, jak rozdělit práci mezi lidi a technologie a jak své zaměstnance rychle rekvalifikovat a rozvíjet jejich dovednosti. To je dnes nejdůležitější udržitelná strategie,“ myslí si odborník. Zdá se tedy, že nejčernější scénáře, kdy by umělá inteligence ovládla nějakou profesi a ta už vůbec nebyla potřeba, se zatím nenaplňují. „Stačí se podívat do nedávné historie. Před dvaceti lety jsme byli přesvědčeni, že e-mail zlikviduje poštovní doručovatele. Lidé přestali posílat dopisy a pohledy a zdálo se, že fyzická distribuce informací končí. Stal se ale opak. S nástupem e-commerce explodoval objem zásilek a dnes je doručovatelů, kurýrů a logistických pracovníků násobně více než v době před internetem. Nezmizela práce, změnil se její obsah. Místo dopisů vozíme balíky, místo třídění pošty řídíme komplexní logistické řetězce,“ vysvětluje na příkladu Jiří Halbrštát, že budoucí dopady AI na zaměstnanost si dnes vůbec nedokážeme představit. Logicky vzato, kvůli technologiím by mohlo ubývat juniorních pozic s lehčími úkoly. Některé průzkumy však naznačují, že to tak být nemusí, jak dokládá třeba studie společnosti Coface a organizace OEM, jež mapovala profese s nejvyšší pravděpodobností negativního dopadu umělé inteligence a analyzovala 923 povolání. Porovnala podíl automatizovatelných úkolů v každé oblasti s objemem zaměstnanosti a zjistila, že zhruba jedna z osmi profesí překročila 30procentní hranici automatizovatelných úkolů, která je minimem pro zásadní transformaci oboru. „Nejvíce ohrožena jsou vysoce kognitivní a informačně náročná povolání. Více než čtvrtina pracovní náplně by mohla být automatizována v architektuře a inženýrství, IT, administrativě, financích, právu a řadě kreativních či analytických oborů. Platí přitom překvapivé pravidlo: riziko nahrazení AI roste spolu s dosaženým vzděláním a ve vyspělých ekonomikách je výrazně vyšší pro lidi s vysokoškolským a vyšším odborným vzděláním,“ prezentuje výsledky studie Martin Procházka, ředitel úpisu rizika pro ČR a SR ze společnosti Coface. „Naopak řemeslná, technická a průmyslová výrobní povolání zůstávají pod 10procentní hranicí. Pracovní místa v oblasti péče, vzdělávání, prodeje a práce s lidmi zaujímají střední příčky – část úkolů je ohrožena, ale lidský rozměr nadále funguje jako přirozená ochrana,“ dodává. Nové pozice na pomezí oborů Současně se změnou některých profesí vznikají nové. A nejde jen o viditelné role typu AI specialistů nebo datových analytiků. „Největší nárůst vidíme v kombinovaných pozicích na pomezí oborů. V logistice vznikají role jako specialista prediktivní údržby, správce autonomních systémů nebo analytik toků dat. Ve výrobě roste poptávka po mechatronicích, technicích robotiky nebo procesních inženýrech, kteří redesignují práci mezi člověkem a strojem. V IT se objevují pozice jako prompt engineer či AI product manager. V oblasti energetiky, udržitelnosti a společenské odpovědnosti vznikají celé nové profesní dráhy, které ještě před pěti lety neexistovaly,“ vyjmenovává ředitel náboru ManpowerGroup. Počítač likviduje škody, zpracovává faktury... A jak vypadá v praxi taková proměna pracovního trhu, kterou odborníci bez nadsázky přirovnávají k průmyslové revoluci? Například v České podnikatelské pojišťovně díky automatu nasazenému na likvidaci škod u čelních skel aut výrazně zvýšili efektivitu a rychlost celého procesu. „Od listopadu do dubna jsme řešili o 14,5 procenta více škodních událostí na autosklech než ve stejném období loni. Automatická likvidace za tu dobu zpracovala 7 975 škod, z toho 6 173 zcela bez zásahu likvidátorů. Ti se díky tomu mohli zaměřit na složitější škody, kde bylo třeba lidské pomoci,“ říká Martin Vyskočil, manažer likvidací pojistných událostí vozidel v ČPP. První, co se zautomatizovalo v oboru integrovaného facility managementu a moderních technologií pro budovy, byla administrativa. „Zpracování faktur, evidence revizních zpráv, hlídání legislativních termínů, dispečink. AI agent přečte fakturu, zkontroluje ji proti smlouvě a předá ke schválení člověku za zlomek původní ceny,“ popisuje příklad Filip Molčan, šéf inovací firmy M2C. „Co naopak zůstává lidské, je technik na střeše, který pozná, že s požárním systémem je něco špatně, i když papír říká, že je v pořádku.“ Umělou inteligenci využívají odborníci i v marketingu. „Díky AI dnes dokážeme efektivněji odbavovat požadavky zákazníků i dodavatelů a bleskově zpracovávat data z rozhovorů nebo přípravných fází kampaní,“ říká Zbyšek Pochylý, marketingový ředitel outdoor e-shopu 4camping. A dodává, že zásadní je zůstat autentický, obsah a grafiku v jeho oddělení budou vždy vymýšlet lidé. Dříve dostal zaměstnanec úkol: Zadej těchto 50 faktur do systému. Dnes dostane zadání: Optimalizuj proces fakturace, aby trval polovinu času. Kdysi se každý držel svého oboru, nyní je zásadní spolupráce, lidé musejí rozumět i dalším odvětvím. Příklad: dřív měla uklízečka koště, mop a kbelík s vodou a uklízela vymezený prostor. Dnes jako Facility Specialist obsluhuje moderní čisticí stroje, ekologickou chemii, práci koordinuje přes aplikaci a často dohlíží třeba i na klimatizaci a chytré osvětlení budovy. Tři věci, které dnes nejvíce ovlivňují trh práce shrnuje Jiří Halbrštát, ředitel náboru a marketingu ManpowerGroup: „Zaprvé je to demografie, kdy každý rok odchází do důchodu více lidí, než kolik jich přichází ze škol, což nutí firmy nahrazovat nedostatek pracovníků rostoucí produktivitou. Zadruhé digitalizace, která rozkládá práci na jednotlivé úkoly a přiděluje je tomu, kdo je zvládne nejlépe, ať už je to člověk nebo algoritmus. A zatřetí změna očekávání zaměstnanců, kdy lidé odmítají rutinu bez smyslu a hledají práci, která má vyšší přidanou hodnotu.“