Podle analýzy, kterou zpracovalo letos v červnu ministerstvo práce, se velká část pracujících ve vyšším produktivním věku potýká s problémy, které vedou k odchodu z pracovního trhu. Na vině je podlomené zdraví, péče o blízké, ale především nesnáze s udržením pracovního místa. „Debata o důchodech se často soustředí jen na vymezení zákonného důchodového věku. Tento přístup však nezohledňuje faktický odchod z trhu práce. Při dosažení důchodového věku totiž na trhu práce již není aktivních 50 % osob,“ uvádějí autoři analýzy. Největší počet lidí, kteří zamíří na Úřad práce v posledních pěti letech před penzí, se objevuje 11 až 12 měsíců před začátkem důchodu. Odpovídá to maximální podpůrčí době v nezaměstnanosti, která je 11 měsíců. Analýza ministerstva práce z června 2026 se zaměřila na pracovní dráhu lidí 5 let před důchodem. Ukázala, že počet evidovaných na Úřadě práce strmě stoupá 11 až 12 měsíců před penzí, což koresponduje s maximální délkou podpůrčí doby. Strávit poslední rok před důchodem v evidenci nezaměstnaných je pro mnohé lidi nezbytnost. Jde ale také o „institucionálně ukotvený most mezi zaměstnáním a důchodem“, jak uvádí analýza MPSV. Necelý rok bez práce přitom snižuje důchod, a to docela výrazně. Kdy klesne důchod při 11 měsících bez práce? Penze se může výrazně změnit, ale nemusí. Vše záleží na tom, kolik let má člověk odpracováno. Při výpočtu výše důchodu rozhodují celé roky, k půlroku navíc se nepřihlíží. „Celým rokem doby pojištění se pro účely tohoto zákona rozumí 365 kalendářních dnů,“ uvádí přesně zákon o důchodovém pojištění . Kdo tedy má odpracováno například 30,5 roku, bude na tom stejně jako ten, kdo odpracoval rovných 30. Když srovnáme 11 měsíců „na pracáku“ s 11 měsíci práce, z níž se odvádí důchodové pojištění, může toto období rozhodnout o tom, zda se odpracovaná doba díky němu přehoupne do dalšího roku nebo ne. Doba strávená pobíráním podpory v nezaměstnanosti se totiž do nároku na důchod započítává jen jako tzv. náhradní doba a krátí se na 80 procent. Pokud by navíc tento člověk strávil v evidenci Úřadu práce delší dobu, než kdy má nárok na podporu (tedy v tomto věku přes 11 měsíců), doba bez podpory by se mu do nároku na důchod nemusela započíst vůbec. Za celý život jí lze „nasbírat“ celkem pouze tři roky (z toho do 55 let jen rok), co je navíc, se do důchodu nezapočte, ani jako náhradní doba. O výši důchodu může rozhodnout pár dní Při výpočtu výše důchodu může hrát roli i pouhých pár dní . Výše totiž závisí na počtu let pojištění, případně náhradních dob, započítávají se však jen celé roky. Při odpracování např. 35 let a 11 měsíců tak bude výše důchodu stejná (při stejném výdělku), jako při odpracování 35 let. O tomto důsledku ví málokdo. Lidé se pro odchod do důchodu (řádného či předčasného) rozhodují spíše podle toho, kdy přesně dosáhnou důchodového věku, nebo podle očekávaného období: před Vánoci, aby měli už klidný konec roku, před prázdninami, aby si užili léto nebo pohlídali vnoučata, nebo před jinými významnými událostmi. Pro maximalizaci důchodu je lepší si předem zjistit počet započtených odpracovaných let a náhradních dob , a pokud by se blížil dalšímu celému roku, zvážit odložení odchodu do penze o měsíce či týdny, které do něj zbývají. Zjistit, kolik let se započítá do důchodu, lze předem v online službě Moje konto na portálu ČSSZ . Uvádí jak období práce, tak vyměřovací základy a vyloučené doby. Zkontrolovat si konto, případně požádat o konsolidaci, by měl každý člověk, který jednou bude žádat o důchod. O konsolidaci konta lze požádat jednou ročně. O kolik se důchod sníží? Výše důchodu závisí nejen na výdělku, ale také na odpracovaných letech. Z výdělku se vypočítá základ, který se pak násobí počtem odpracovaných let a procentní sazbou 1,495 %. Ta platí pro důchody přiznané v roce 2026, v dalších letech se bude snižovat až na 1,45 %. ( Určuje to zákon o důchodovém pojištění v § 34 .) Výsledek mezi rokem práce navíc u průměrné mzdy (49 215 Kč v roce 2025) činí v důchodu přiznaném v roce 2026 celkem 426 korun měsíčně, tedy 5 112 Kč za rok. U vyšších výdělků bude rozdíl vyšší, u nižších zase nižší. Neplatí ale přímá úměra, protože do hry vstupují ještě tzv. redukční hranice, kvůli kterým se části výdělku nad určitou mez započítávají do důchodu jen částečně nebo vůbec. Navíc pro lidi, kteří mají odpracováno například přesně 30 let, by ani 11 měsíců práce navíc důchod nezvedlo, protože by se „nepřehoupli“ přes hranici roku. Proč je to 426 korun? V našem příkladu jsme vycházeli z průměrné mzdy z toho, jaká byla průměrná mzda v roce 2025. Dále jsme uvažovali 30 a 31 let pojištění, přičemž 30 let pojištění (nebo 35 včetně náhradních dob) je minimální doba nutná k tomu, aby vůbec vznikl nárok na starobní důchod. Příklad Pan Václav pracoval 31 let, tedy nasbíral 31 let důchodového pojištění . Jeho příjem činil 49 215 Kč, resp. v roce 2025 činil 49 215 korun měsíčně a v předchozích letech bral pan Václav částku, která odpovídá při přepočtu na současnou mzdovou úroveň také tomuto výdělku. Jeho osobní vyměřovací základ činí 49 215 Kč. Z tohoto základu se částka do 21 546 (první redukční hranice) započítá 99 procenty, částka nad tuto hranici 26 procenty. Celkem je tedy výpočtový základ pana Václava 28 525 Kč. (0,99 × 21 546 + 0,26 × 27 669 = 21 330,54 + 7 193,94 = 28 524,48. Výsledek se zaokrouhlí na celé Kč nahoru.) Výpočtový základ pro důchod pana Václava bude 28 525 Kč . Částka se násobí počtem let (v našem příkladu 31) a procentní sazbou 1,495 %. Výsledkem je procentní výměra důchodu 13 220 Kč . ( 28 525 × 31 × 0,01495) K procentní výměře (zásluhové penzi) se připočítá ještě základní výměra. Činí 4 900 Kč (je stanovená zákonem a je pro všechny stejná). Výchovné (cca 500 Kč za každé dítě, většinou se započítává u žen) v našem příkladě neuvažujeme. Pan Václav tedy bude mít důchod 18 120 korun . Pan Jiří pracoval 30 let a jeho příjem byl stejný jako u pana Václava. Výpočtový základ mu vyjde stejně, částka se ale násobí pouze 30 lety a koeficientem 1,495 %. Výsledkem bude procentní výměra 12 794 Kč, tedy o 426 Kč nižší. Další kroky už jsou stejné, připočítá se základní výměra a důchod vyjde 17 694 Kč .