I když se o novince mluví jako o sdíleném důchodu, ve skutečnosti se sdílí pouze vyměřovací základ, z něhož se důchod počítá. Co to znamená v praxi? Když člověk pracuje a odvádí důchodové pojištění, „střádá“ si tím na důchod. Výše výdělků má vliv na budoucí výpočet penze. Kdo má nižší příjmy, bude mít nižší důchod než ten, kdo si vydělá víc. Legislativní novinka umožní manželům nebo registrovaným partnerům, aby se jim část důchodu za dobu, kdy oba pracovali, vyměřovala tak, jako by vydělávali stejně: jeden víc než ve skutečnosti a druhý míň. Obsah Co je sdílení vyměřovacích základů pro důchod? Komu se vyplatí sdílený vyměřovací základ? Komu se sdílený vyměřovací základ nevyplatí? Kdo může sdílet vyměřovací základ pro výpočet důchodu? Od kdy lze sdílet vyměřovací základ pro výpočet důchodu? Kdy lze uzavřít dohodu o sdílení? Kdy končí sdílení vyměřovacích základů? Jak je to s důchodem při práci v cizině? Co je sdílení vyměřovacích základů pro důchod? Sdílení základů je dobrovolné a aby k němu došlo, musí manželé uzavřít dohodu ještě před tím, než kterýkoli z nich odejde do důchodu. Úředníci se následně podívají na jejich pracovní historii a za období, kdy oba pracovali (a odváděli důchodové pojištění), budou jejich vyměřovací základy posuzovat společně. Zjednodušeně řečeno, více vydělávajícímu partnerovi se za toto období vyměřovací základ sníží, méně vydělávajícímu se o stejnou částku zvýší - o své vyměřovací základy se tedy „podělí“ rovným dílem. Výsledné důchody manželů se sice zcela nesrovnají, ale budou se lišit méně než bez dohody o sdílení. Vyměřovací základy za dobu, kdy pracoval jen jeden z manželů, se vyrovnávat nebudou. Takže například za dobu, kterou žena strávila na rodičovské, se jí důchod při dohodě o sdílení nijak nezvýší. Podobně to platí i pro ty druhy práce, ze kterých nebylo odváděné důchodové pojištění, což jsou například podlimitní dohody. A také pro dobu studia. „Typickým vyměřovacím základem pojištěnce je příjem ze zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti, který podléhá odvodu pojistného. Ale například rodičovský příspěvek se za vyměřovací základ pojištěnce nepovažuje,“ vysvětluje mluvčí ČSSZ Jitka Drmlová. Komu se vyplatí sdílený vyměřovací základ? Sdílení vyměřovacích základů posiluje finanční rovnováhu a samostatnost mezi partnery. Vždy se vyplatí tomu z manželů či partnerů, kdo vydělával méně. Naopak druhý z partnerů (s vyššími příjmy, resp. vyššími odvody na důchodové pojištění), na dohodě o sdílení bude finančně tratit. Z pohledu páru jako celku může dojít k různým scénářům podle toho, zda bude či nebude dosaženo některé z tzv. redukčních hranic. Důvodová zpráva k zákonu uvedla , že ve zhruba 12 procentech případů budou součty důchodů při sdílení o pětistovku nebo víc vyšší, než kdyby pár pobíral dvě penze počítané samostatně. Proč se sdílený důchod zavádí? „Záměrem je orientovat koncept především na situace, kdy soužití sdílejících osob bylo dlouhodobé, přičemž v rámci tohoto soužití se jedna z nich zaměřila na péči o potomky, zatímco druhá na budování kariéry,“ vysvětluje Ministerstvo práce a sociálních věcí v důvodové zprávě. Přeloženo do srozumitelného jazyka, cílem je jistá gendrová rovnost v důchodech, když už nebyla v příjmech během manželství. Novinka nemá přinášet manželským párům v důchodu dohromady více peněz. Komu se sdílený vyměřovací základ nevyplatí? Z hlediska jednotlivce si pohorší ten z manželů či partnerů, který vydělává víc a samostatně byl měl vyšší důchod. Co by vás mohlo zajímat o důchodech Zájem o předčasný důchod rapidně roste. Proč? Důchodci dostanou přidáno víc a častěji Jaký byste mohli brát předčasný důchod? Kdo letos může jít do penze Kdo má nárok na menší krácení předčasného důchodu Páru jako celku se sdílení také nemusí vyplatit. „Nerovnoměrná distribuce efektů sdílení se projeví i v úhrnné výši důchodů po sdílení, kdy ve zhruba 55 % případů bude úhrnný příjem z důchodu po sdílení nižší než bez sdílení. Naprostá většina těchto případů bude snížení celkového příjmu z důchodu do 100 Kč,“ uvádí důvodová zpráva k zákonu. Další nevýhodou, s níž je třeba počítat, je delší doba vyřizování penze. „Vazba na nároky druhého partnera je spojena s rizikem prodloužení doby řízení při přiznávání důchodu i při jeho následných úpravách,“ píše se dále v důvodové zprávě. Kdo může sdílet vyměřovací základ pro výpočet důchodu? Tuto možnost mají jak manželé, tak registrovaní partneři, a to za dobu trvání manželství nebo partnerství. Naopak druh a družka vyměřovací základy sdílet nemohou, ani kdyby žili ve stejné domácnosti. Od kdy lze sdílet vyměřovací základ pro výpočet důchodu? Zákon tuto možnost dává manželům a registrovaným partnerům od 1. 1. 2027. Sdílení má ale zpětnou platnost, a to od začátku manželství (či partnerství), resp. od roku následujícího po sňatku. Manželé (partneři) si nemohou zvolit, že by chtěli sdílet základy například až za posledních 10 let společného života nebo naopak jen za první roky. Kdy lze uzavřít dohodu o sdílení? Jen během trvání manželství (či registrovaného partnerství) a jen do doby, než první z manželů zažádá o důchod. Kdy končí sdílení vyměřovacích základů? Počítání společného vyměřovacího základu končí k poslednímu dni roku, který předchází některé z těchto událostí: společné prohlášení o zrušení sdílení vyměřovacích základů jednostranné prohlášení jednoho z manželů/partnerů o zrušení sdílení zánik manželství nebo registrovaného partnerství přiznání starobního důchodu jednomu z manželů/partnerů. Jak je to s důchodem při práci v cizině? Roky odpracované v zahraničí jsou výjimkou, do sdíleného základu se nepočítají. „Dosahuje-li v kalendářním roce jedna z osob vyměřovacího základu pouze v cizině (tj. nikoliv souběžně v ČR) a druhá z osob v ČR, sdílení vyměřovacích základů se na tento kalendářní rok neaplikuje,“ upřesňuje Drmlová.