Japonský parlament právě schválil zákon, který vznik takzvaného druhého hlavního města umožňuje. Jeho úkolem by bylo zajistit fungování vlády ve chvíli, kdy by Tokio přestalo být kvůli přírodní katastrofě nebo jiné mimořádné události provozuschopné, píše The New York Times . Zájem ze strany dalších japonských měst a prefektur je podle zahraničních médií velký. Ve hře totiž není jen prestiž. Vítěz může získat nové investice, úřady, pracovní místa či daňové úlevy. O status druhého hlavního města se kromě Ósaky, Fukuoky, Sappora či Nagoji uchází také hornatá prefektura Gunma s přibližně 1,9 milionu obyvatel. Ósaka má dokonce i vlastního maskota Politici napříč Japonskem proto začali otevřeně bojovat o to, aby se druhým hlavním městem stalo právě jejich město. Ósaka si pro svou kandidaturu vytvořila dokonce vlastního maskota, a to mluvící kočku Nyaniwa Fukumaru. Starosta Nagoje Ičiró Hirosawa zase minulý měsíc vynechal taneční festival, aby mohl na tiskové konferenci vysvětlovat, proč by mělo uspět právě jeho město. „Je patrné, že v Japonsku u toho nikdo nechce chybět,“ popsal současnou atmosféru Masaši Kawai z think-tanku Tokyo Foundation. Důvod, proč se země vůbec zabývá přesunem části státní správy mimo Tokio, je prostý. Japonsko patří mezi státy nejvíce ohrožené zemětřeseními a leží v oblasti takzvaného Tichomořského ohnivého kruhu. Jak ničivé mohou být jejich následky, ukázal březen 2011. Zemětřesení o síle 9,1 stupně a následná tsunami tehdy na severovýchodě země zabily více než 19 tisíc lidí a způsobily také havárii jaderné elektrárny Fukušima. Část odborníků proto upozorňuje, že soustředění vlády, velkých firem i desítek milionů obyvatel do jediné metropolitní oblasti představuje velké riziko. Širší Tokio má zhruba 37 milionů obyvatel a jeho populace loni ještě mírně vzrostla. Řada menších regionů se naopak dál vylidňuje. Ve hře je i Hokkaidó Právě druhé hlavní město by podle zastánců projektu mohlo část tohoto trendu zmírnit. Hokkaidó například zdůrazňuje svou vzdálenost od Nankaiského příkopu, kde vědci počítají s možností mimořádně silného zemětřesení. Nejčastěji se v souvislosti s novým statusem mluví o Ósace. Ta patří mezi největší hospodářská centra země a myšlenku alternativního hlavního města prosazuje už řadu let. Její kandidatura má ale také politický rozměr. Ve městě má silnou pozici Japan Innovation Party, která úzce spolupracuje se současnou japonskou premiérkou Sanae Takaičiovou a její vládou. Opozice proto japonskou vládu podezírá, že nový zákon může být způsobem, jak této straně vyjít vstříc. Kritici zároveň upozorňují, že ani Ósaka není vůči zemětřesením bezpečná. Nejasné podle nich zůstává i to, které úřady by se skutečně přesouvaly. „Stále není vůbec jasné, co přesně má druhé hlavní město znamenat ani jak by se mělo vybudovat,“ tvrdí profesor tokijské Chuo University Nobuo Sasaki. Konečné slovo bude mít až vláda premiérky Takaičiové. Přesný harmonogram zatím neexistuje, kabinet ale má během příštích měsíců připravit podmínky, podle nichž se bude vítěz vybírat, uzavírá The New York Times.