Letos po mimořádně horkém létě začala sklizeň révy již na začátku srpna, o několik týdnů dříve, než bylo v plánu. V té době byli mnozí pěstitelé i sezonní pracovníci ještě na dovolené a nastala tak překotná sháňka po sběračích hroznů. Vinaři měli jen zkrácené sklizňové období na to, aby letošní úroda nepřišla vniveč. „Museli jsme na poslední chvíli zmobilizovat všechny síly,“ říká Maxime Toubart, pěstitel z kraje Champagne. Dodal, že to vinice donutilo organizovat sklizeň tak trochu na poslední chvíli, píše americký portál The New York Times . O měsíc dřív Francie po měsících horkého a suchého počasí a několika letních vlnách veder čelí mimořádně brzké sklizni hroznů. Ačkoli k předčasnému vinobraní dochází již delší dobu, pěstitelé tvrdí, že se tento trend v posledních letech zrychlil. Letos je podle nich sklizeň v oblasti Champagne, která náleží povětšinou do regionu Grand Est, asi o tři týdny až měsíc napřed proti obvyklému termínu. „V uplynulých dvaceti letech jsme zaznamenali výrazný posun v termínech sklizně,“ potvrdil Toubart, který je zároveň spolupředseda místního obchodního sdružení Comité Champagne. Sklizeň hroznů nyní podle jeho slov začíná asi o 30 dní dříve než před dvěma desítkami let. Jeho otec, který se také věnoval pěstování vína, sklízel obvykle v říjnu. Letos, jak uvedl Toubart, začala sklizeň již 6. srpna. Předčasná sklizeň znamená značnou logistickou výzvu něj, ale také pro přibližně 20 000 pěstitelů v Champagne. Během sklizně je region každoročně zaměstnává kolem 120 000 lidí, ale mnoho z nich bylo na začátku srpna ještě na dovolené. „Tato sklizeň nás trochu zaskočila, nic podobného jsme ještě nezažili,“ dodal. Vysvětlil, že vinná réva začíná růst dříve, zimy jsou mírnější než dříve a povětrnostní podmínky během jara a léta ve skutečnosti urychlují růstový cyklus révy. Klima se mění Podle francouzské meteorologické služby zažila Francie od května celkem čtyři vlny veder, které dohromady trvaly 63 dní. Letos padly denní i měsíční rekordy letních teplot a červencová vlna veder trvala déle než ta z roku 2003, při které ve Francii zahynulo 15 000 lidí. Lucas Pfister, který pěstuje hrozny v Bretani na severozápadě Francie, strávil kvůli nedostatku deště značnou část léta zavlažováním svých vinic. „Není to zrovna to, co by člověk chtěl dělat,“ říká vinař, který má více než dvacet let zkušeností s vinicemi v Argentině, Itálii a Francii. Všichni vinaři se shodují, že se klima mění. „Je to fakt,“ řekl Toubart. Horko má pro vinice jak pozitivní, tak i negativní důsledky. Nedostatek vlhkosti znamená méně plísní, což je pro hrozny výhodné. „Dalo by se říci, že globální oteplování bylo v posledních letech pro vinnou révu vlastně docela příznivé,“ uvedl Toubart. Zároveň ale platí, že čím déle hrozny rostou pod žhavým sluncem, tím dříve dozrávají a tím jsou sladší, což zase znamená vyšší obsah alkoholu. To je jeden z důvodů pro časnou sklizeň: zajistit, aby hrozny nebyly příliš sladké a víno příliš alkoholické. Příroda si najde cestu „Horko je problém,“ říká Tegwen Naveos, prodejce vína v Bretani, který v tomto odvětví působí již od roku 1993. Kromě výzev, které podmínky přinášejí pěstitelům, uvedl, že extrémní vedro snížilo zájem zákazníků o víno. „Prodej je od konce června poměrně obtížný,“ řekl a dodal, že mnoho lidí přešlo na pivo nebo nealkoholické nápoje. Extrémní počasí, které s sebou přineslo sucho a lesní požáry, je jen jednou z mnoha výzev, kterým francouzský vinařský průmysl momentálně čelí. Jsou to také měnící se návyky v konzumaci alkoholu i celní sazby amerického prezidenta Donalda Trumpa. Naveos však doufá, že se úroda těmto měnícím se podmínkám přizpůsobí. „Musíme věřit, že se vinná réva přizpůsobí všemu – těžkým časům i klimatickým změnám,“ dodal. „Příroda si vždy najde svou cestu,“ uzavírá vinař podle amerického portálu.