Cílem nové legislativy o obalech a obalových odpadech (Packaging and Packaging Waste Regulation – PPWR) je podpořit oběhové hospodářství, omezit vznik obalových odpadů a zajistit, aby obaly splňovaly přísnější požadavky na udržitelnost, recyklovatelnost a bezpečnost. Současně má nařízení sjednotit pravidla napříč členskými státy Evropské unie, odstranit rozdíly mezi jejich národními úpravami a vytvořit jednotné podmínky pro všechny účastníky trhu. Jednou z praktických změn, které PPWR přináší, je nové označování obalů. Obaly budou muset být označeny jednotnými evropskými symboly, které spotřebitelům usnadní jejich správné třídění. U opakovaně použitelných obalů budou navíc muset být uvedeny informace o jejich opětovném použití, například prostřednictvím QR kódu. Pro výrobce to znamená, že budou muset upravit vzhled obalů, jejich označení a přizpůsobit tomu i výrobu. „V nejbližším období firmy čeká především větší důraz na technickou dokumentaci, získávání dat od dodavatelů a prokazování splnění požadavků na jednotlivé typy obalů,“ uvedl pro iDNES.cz David Kopecký, tiskový mluvčí iniciativy Změna k lepšímu. Doplnil, že každá taková změna na firmy dopadne a bude je něco stát. V případě tlaků na odložení regulace či pomalejší implementace prý dojde k další vlně nákladů, nejen pro firmy, ale i pro spotřebitele. Výtky pak v posledních dnech míří na to, jak bylo k nařízení o obalech přistupováno. Viceprezident Hospodářské komory ČR Jan Mraček se podle kritiků se soustředil na vyjednávání o odkladu pravidel namísto poskytování kvalitních informací o implementaci nových pravidel. Sám Mraček pro portál iRozhlas.cz uvedl, že odklad se nevydařil. „Neuspěli jsme v celku, nicméně na červnovém jednání Rady Evropské unie pro životní prostředí se alespoň ozvalo osm států, že jim chybí jasný výklad povinností vyplývajících z nařízení. Přesto k odkladu bohužel nedošlo.,“ popsal v rozhovoru. Podle některých organizací však bylo více než rok zjevné, že odložení zákona je bez šance a viceprezident Mraček měl soustředit své síly na informování českých podnikatelů o složitých změnách. „Za selhání nepovažuji samotnou snahu legislativu ovlivňovat. To je legitimní a potřebná součást zastupování podnikatelských zájmů. Za selhání považuji neschopnost rozlišit mezi časem pro vyjednávání a časem pro implementaci.,“ uvedla pro iDNES.cz Soňa Jonášová, zakladatelka Institutu cirkulární ekonomiky a členka správní rady organizace Změna k lepšímu s tím, že systematická příprava firem měla začít nejpozději po formálním přijetí nařízení v prosinci 2024. Od té chvíle prý nebylo pochyb, že PPWR vyjde. Nejasné metodické pokyny Podnikatelé upozorňují, že příprava na PPWR byla složitá především kvůli absenci jasných metodických pokynů. Firmy tak údajně dlouhou dobu nevěděly, jaké konkrétní kroky mají podniknout a jaké povinnosti budou muset od srpna plnit. Až 28. července byl rozeslán rozeslal e-mail, v němž Komora žádala firmy o vyplnění dotazníku, jehož cílem bylo slovy Mračka „rychle zmapovat, co už firmy vědí, co připravují a kde naráží na největší nejistoty,“ aby mohla lépe zacílit další podporu. Pro iRozhlas.cz pak Mraček uvedl, že na základě jejich průzkumu jsou pouze tři procenta podnikatelů připravených na nová pravidla. Kritici tvrdí, že tento krok přišel příliš pozdě a podobné mapování potřeb podnikatelů mělo proběhnout již před několika měsíci a na jeho základě měly být připraveny metodické materiály, školení a praktické návody. „Mělo být jasně vysvětleno: Tady je nové nařízení. Tady jsou firmy, kterých se týká. Tady jsou data, dokumentace, lidé, dodavatelé, investice a změny nákupních rozhodnutí, bez kterých nebude fungovat,“ vysvětluje Jonášová. Podle ní alespoň ve Změně k lepšímu nesázeli na „nerealistickou“ představu, že se celé zařízení na poslední chvíli zastaví. Naopak prý uspořádali webinář a sestavili dotazník ke stavu implementace a největším rizikům a příležitostem, které v nové legislativě vnímají a výsledky předali Ministerstvu životního prostředí. Hospodářská komora kritiku odmítá „Podnikatelé mají pravdu, že praktické informace přicházejí pozdě. Důvodem je, že Evropská komise zveřejňovala potřebné podklady a delegované akty na poslední chvíli a část z nich stále nedokončila. V tomto ohledu jsme hlasití směrem ke Komisi, že pravidla v rámci prováděcích předpisů přijímá pozdě,“ reagoval na dotaz redakce, proč intenzivnější informační kampaň přišla až několik týdnů před účinností nařízení, tiskový mluvčí Jan Sotona. Evropské nařízení o obalech a obalových odpadech není jediné téma, o kterém se v souvislosti s odpadovým hospodářstvím a recyklací mluví. Na ministerstvo životního prostředí dorazil návrh, který pod heslem „stabilita a efektivita“ navrhuje, aby pod správu obalového giganta EKO-KOM přešel i sběr textilu, obuvi a hraček. Evropská komise přitom dlouhodobě kritizuje Českou republiku za nedostatečnou konkurenci v oblasti nakládání s obalovými odpady. Mezi signatáře patří výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství Petr Havelka, Jiří Horecký z Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR a Jan Mraček z Hospodářské komory. Podle části odborné veřejnosti by takové řešení ale vedlo ke vzniku jednoho z největších monopolů v českém odpadovém hospodářství. V minulosti se navíc ukázalo, že firmě EKO-KOM nahrálo v plnění cílů pro recyklaci obalů i snížení limitů. Autorizace se měnila například v roce 2021 kvůli pandemii Covid. Kateřina Paclíková za ministerstvo životního prostředí pro iDNES.cz doplnila, že při nesplnění cílů „šlo o situace spojené s mimořádnými situacemi jako je nouzový stav, krizový stav, mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví, přírodní pohroma značného rozsahu. Typickým příkladem je například období pandemie SARS-CoV-2.“ Avšak limity pro nadcházející období však byly pro určité druhy obalů sníženy i v letech, kdy již dopady pandemie postupně odeznívaly. Podnikatelé dohánějí přípravy První povinnosti podle evropské nařízení začaly platit už 12. srpna. Řada podnikatelů proto nyní ve zrychleném režimu dokončuje změny obalů, interních procesů i dodavatelských řetězců. Otázkou zůstává, zda mohly být na novou evropskou regulaci připraveny s větším předstihem. „V průzkumu, který iniciativa Změna k lepšímu provedla mezi členskými firmami, vyplynulo, že problémem není jen samotná regulace, ale především množství nejasných či protichůdných informací, složitá komunikace napříč dodavatelskými řetězci nebo obavy z nedostatečných recyklačních kapacit,“ dodal David Kopecký, tiskový mluvčí iniciativy Změna k lepšímu.