Podle informací Agrární komory se s nedostatkem pracovníků potýká více než polovina zemědělských podniků. A to i přes to, že se zde mzdy konstantně zvyšují i několik let. Důvodů velkého nedostatku pracovníků je hned několik. „Jde o práci fyzicky náročnou, která často zahrnuje směnný provoz nebo práci o víkendech a svátcích a mzdové ohodnocení nebývá ve srovnání s jinými odvětvími dostatečně konkurenceschopné,“ říká Jitka Kouba, marketingová ředitelka Grafton Recruitment a Gi Group. Situace je o to tíživější, že pokračuje i přes letní sezonu, kdy jsou běžně ke standardní kapacitě potřeba i brigádníci. Farmy totiž mají období sklizně, což znamená, že v krátkém období potřebují stihnout to, na co nemají kapacity. Hledají proto každou pracovní sílu. Nejvíce aktuálně chybějí pomocní dělníci na manuální práce, jako je sběr úrody, třídění nebo údržba porostů. „Tyto pozice často obsazují brigádníci i pracovníci na hlavní pracovní poměr. Výrazně žádaná je také obsluha zemědělské techniky, například traktoristé, řidiči postřikovačů nebo operátoři strojů,“ říká Michal Španěl, datový analytik a manažer pracovního portálu JenPráce.cz. V současné době zaujímají dočasné zemědělské práce cizinci ze třetích zemí. Chybějí i dojiči či traktoristé Problémy ale nehlásí jen farmy tohoto typu. Nedostatek lidí panuje i na farmách, kde se zaměřují na hospodářská zvířata. „Hledají se především ošetřovatelé, dojiči nebo pracovníci pečující o telata. Tato místa jsou zásadní pro bezproblémový chod zemědělského provozu,“ vysvětluje Španěl. Právě zde se nejvíce promítá neochota uchazečů vzít náročnou práci. „Pokud je práce fyzicky náročná, neumožňuje časovou flexibilitu a není dobře placená, uchazeči se hledají velmi těžko,“ poukazuje Kouba. U profesí typu dojiči, ošetřovatelé hospodářských zvířat nebo třeba kvalifikovaní traktoristé se potkává několik negativních faktorů najednou. „Práce je fyzicky náročná, často začíná velmi brzy ráno, u živočišné výroby nelze jednoduše vypnout provoz o víkendu. Pracoviště také bývá mimo větší města s omezenou dopravní dostupností,“ vysvětluje Jiří Halbrštát, ředitel náboru a marketingu ManpowerGroup. Například u traktoristů už dnes nestačí jen to, že uchazeč umí řídit traktor. Moderní zemědělská technika vyžaduje technické dovednosti, práci s elektronikou, navigací a stále častěji také práci s digitálními systémy. „Vzniká tak nepříjemná kombinace. U některých profesí zůstává náročnost manuální práce, ale současně rostou kvalifikační požadavky,“ dodává Halbrštát. Mzdy pod průměrem Ať už lidé na zmíněných pozicích pracovat nechtějí nebo kvůli nedostatečné kvalifikaci nemohou, na dlouhodobém nedostatku kvalifikovaných lidí nic nemění ani fakt, že mzdy na zmíněných pozicích dlouhodobě rostou. Dojičky mají podle dat portálu nástupní plat v průměru 32 tisíc korun měsíčně, stájníci pak přes 31 tisíc korun. Průměrný nástupní plat pracovníka v zemědělství je 29 100 Kč. V případě obsluhy zemědělské techniky je to 33 300 Kč. Mechanik zemědělských strojů má nástupní plat 38 tisíc korun a servisní technik zemědělské techniky průměrně 41 tisíc korun měsíčně. Podle celkových statistik se pak ve čtvrtém čtvrtletí 2025 u inzerátů v zemědělství, lesnictví a ekologii se zveřejněnou mzdou nabízené rozpětí pohybovalo v průměru přibližně od 36 700 do 47 500 korun měsíčně. I tak to ale není dost. Mzdy totiž stále zaostávají za celorepublikovým průměrem, který činí přes 50 tisíc korun. „Mzdy, které může zemědělství nabídnout, mnohdy nestačí pro české zaměstnance,“ dodává Španěl. Velkou roli hraje právě náročnost dané profese. Problém je totiž v poměru mezi odměnou a podmínkami. „Pokud může člověk za podobné peníze pracovat ve výrobě nebo skladu s předvídatelnými směnami a bez práce venku v horku, zimě nebo o víkendech, zemědělský podnik musí nabídnout něco navíc. Samotná tradice nebo vztah k oboru už jako náborová strategie nestačí,“ zdůrazňuje Halbrštát. Pomoc ze zahraničí Dalo by se proto říci, že letošní sezonu zachraňují brigádníci a zahraniční pracovníci. Lidskou práci totiž během vrcholu sklizně neumí nahradit ani moderní technologie. „Důležitou roli nadále hrají také zahraniční pracovníci, bez nichž by řada zemědělských podniků jen obtížně zvládala nejnáročnější období sezony,“ zdůrazňuje Španěl. I tam ale zaměstnavatelé narážejí na komplikace. Nábor pracovníků ze třetích zemí je byrokratický. „Zaměstnavatelé narážejí při náboru na nízké kvóty a zdlouhavé procesy. To ovšem musí řešit vláda – zvýšit kvóty na pracovníky ze třetích zemí i pro nekvalifikovanou pracovní sílu,“ myslí si Kouba. Brigádníci pomáhají hlavně se sklizní ovoce a chmelu nebo péčí o hospodářská zvířata. Farmy se je snaží nalákat na vysokou hodinovou odměnu. Běžně proto brigádníci inkasují 190 až 200 Kč za hodinu. I tak ale zaměstnavatelé poptávku uspokojit nezvládají a potřebovali by brigádníků více. Bohužel o ně ale soutěží s atraktivnějšími nabídkami. „Mladí lidé mají dnes podstatně širší výběr krátkodobých přivýdělků a konkurencí zemědělství není pouze jiná farma. Je to gastronomie, retail, sklad, rozvoz nebo platformová práce,“ uzavírá Jiří Halbrštát, ředitel náboru a marketingu ManpowerGroup.