Ještě v roce 2015 Čína pokrývala přibližně 85 procent své spotřeby polovodičů dovozem. Za čipy tehdy utrácela více než za ropu. Peking proto v rámci strategie Made in China 2025 nasměroval do rozvoje domácího odvětví 150 miliard dolarů (3,15 bilionu korun). Výsledky se po pár letech začaly konečně dostavovat, píše agentura Bloomberg . První roky se ale nezdálo, že by se mělo Číně blýskat na lepší casy. Některé projekty skončily krachem, jiné doprovázela podezření z korupce. Do bankrotu se dostala i společnost Tsinghua Unigroup, která měla patřit mezi hlavní tahouny čínského polovodičového sektoru. V posledních letech se ale situace změnila. Sankce donutily firmy hledat vlastní cestu Velkou roli v obratu paradoxně sehrála americká omezení vývozu nejmodernějších čipů a výrobních technologií. Čínské společnosti už nemohou spoléhat na to, že potřebné vybavení jednoduše nakoupí v zahraničí. Začaly proto více investovat do vlastního vývoje, upravovat starší stroje a nahrazovat zahraniční komponenty těmi domácími. Nejviditelnější posun předvedla společnost Huawei. Její čipy pro umělou inteligenci už dokážou sloužit k trénování velkých jazykových modelů, řízení autonomních vozidel nebo humanoidních robotů. Roste také společnost CXMT, která vyrábí paměťové čipy, ta se letos poprvé dostala do zisku. Po červencovém vstupu na burzu její akcie vyskočily o 466 procent. Firma se krátce poté stala nejhodnotnější veřejně obchodovanou společností v Číně a její primární nabídka akcií patřila mezi nejvíce sledované letošní burzovní debuty. Podle analytika Neila Shaha je ale odstup čínských polovodičových firem od největších konkurentů stále značný. „Mezi CXMT a lídry odvětví stále existuje obrovská technologická mezera,“ upozornil pro agenturu Bloomberg. Pomáhají Huawei, Tencent i Alibaba Čínští výrobci mají proti minulosti ještě jednu zásadní výhodu. Mohou se opřít o velké domácí technologické společnosti. Mezi zákazníky CXMT patří Alibaba, ByteDance, Lenovo, Tencent nebo Xiaomi. Tyto firmy potřebují výkonné čipy pro umělou inteligenci, datová centra i elektroniku a zároveň mají omezenější přístup k některým západním technologiím. Čínským podnikům pomáhají i finance od státu. Kombinace státní podpory a silných odběratelů v minulosti pomohla také americkému Intelu nebo tchajwanskému TSMC. Po vzoru automobilek je ale patrné, že v Číně toto schéma funguje více než dobře a plody se i na poli čipů začínají dostavovat. „Nejdříve to vypadalo, že americké sankce růst čínských technologických firem zadusí, nakonec je ale přiměly k inovacím i k větší soběstačnosti,“ uzavřel pro Bloomberg analytik Neil Shah. Podotkl, že Čína světovou polovodičovou špičku sice zatím ještě nedohnala, má však po letech k dispozici systém, který jí umožňuje pokračovat ve vývoji i při omezeném přístupu k nejmodernějším západním technologiím, uzavřel podle amerického portálu.