Hudební festivaly jsou pro Generaci Z, tedy mladých lidí ve věku 18 až 28 let, natolik specifickým zážitkem, že kvůli tomu mění své běžné zvyklosti. Alespoň co se utrácení peněz týče. Podle studie totiž třetina respondentů bere zážitky a z nich plynoucí krásné vzpomínky jako hodnotnější komoditu než úspory. Před systematickým dlouhodobým spořením tak preferují vydávání peněz za zmíněné zážitky. „Obecně se mění způsob, jakým mladí lidé přemýšlejí o tom, co jim peníze mají přinášet. Zážitek, cestování nebo koncert pro ně může mít dnes větší okamžitou hodnotu než odkládání peněz na něco, co přijde za několik let,“ říká Lukáš Kropík, tiskový mluvčí České spořitelny. Spoření a zážitky se nevylučují Na druhé straně není potřeba stavět spoření a zážitky proti sobě. „Finančně zdravé chování neznamená, že si člověk nic neužije. Důležité je umět si nastavit priority a rozpočet tak, aby si člověk mohl dopřát věci, které jsou pro něj důležité, a současně si vytvářel finanční rezervu,“ vysvětluje Kropík. I když Generace Z spoření prozatím odsouvá, neznamená to, že utrácí bezhlavě a chová se finančně nezodpovědně. Spíše naopak! Mladí vědí, že festivaly jsou pak pro ně specifickou kategorií zážitků a je potřeba tomu přizpůsobit výdaje tak, aby se nedostali do finančních problémů. Aby se festivalu mohli zúčastnit, je mnoho z nich ochotno tomu přizpůsobit své každodenní návyky tak, aby si lístek mohli dovolit. „Festivaly jsou pro mladou generaci významnou součástí života. Gen Z obecně více upřednostňuje zážitky před pořizováním věcí, což festivalům jednoznačně nahrává,“ říká Marek Vrabec, prezident České asociace festivalů. Studie Revolutu to potvrzuje. Podle ní by 44 procent zástupců Gen Z za tímto účelem omezilo návštěvy restaurací a obecně možnosti stravování mimo domov. Třetina dotázaných by ušetřila peníze tím, že by odložila nákup oblečení, téměř pětina by se vzdala klasické dovolené a 13 procent respondentů z mladé generace by zkrátka využila své úspory. „Pro mnoho mladých lidí se festivaly staly významným důvodem k cestování a odráží se to i v tom, jak utrácejí a spoří své peníze,“ říká Wiktor Stopa, Head of Growth pro regiony CEE a západní Evropy ve společnosti Revolut. Pochopitelně to neplatí pro všechny typy festivalů. Jinou skladbu publika bude mít festival současného tance, nového cirkusu nebo alternativní hudby jinou festival klasiky. Varianta, kdy se Gen Z vzdají klasické dovolené, aby mohli jet na festival, často znamená, že místo tradiční dovolené jedou na mezinárodní hudební festival do zahraničí. Více než pětina dotázaných je připravena jet na festival do sousedních zemí, pokud by díky tomu viděli svého oblíbeného interpreta. A dalších devět procent by se ani neomezovalo na sousední státy. Pokud by je interpret zaujal, vyjeli by za ním kamkoli. Festivaly pro generaci Z nejsou jen o hudbě, ale představují také důležitý společenský zážitek. „Při rozhodování o účasti mladí lidé nezohledňují jen program, ale také celkovou atmosféru, možnost vyrazit s přáteli nebo cestovat za oblíbenými interprety. Právě sdílené zážitky mají pro mnoho z nich větší hodnotu než některé běžné výdaje,“ říká Ingrida Daunaravičienė, šéfka komunikace společnosti Revolut pro region střední a východní Evropy (CEE). Čím později, tím dráž S čím ale naopak mají problém, je dynamické stanovování cen, tzv. dynamic pricing. Ceny se v tomto modelu průběžně mění v závislosti na poptávce. Pokud je o konkrétní festival nebo vystoupení mimořádný zájem, mohou ceny během prodeje růst. A v případě, že zájemce dlouho váhá, nakonec musí zaplatit vyšší cenu. Na druhou stranu ale tato metoda odměňuje ty, kteří se rozhodnou pořídit lístek hned. „Dynamické stanovování cen vnímáme jako legitimní a v mnoha ohledech spravedlivý nástroj, který umožňuje nabídnout výhodnější cenu těm, kteří si vstupenku pořídí s dostatečným předstihem,“ vysvětluje Vrabec. Pořadatelům festivalů tato metoda pomáhá lépe řídit cash flow a optimalizovat marketingové náklady, protože mohou pracovat s předprodejem a postupně reagovat na poptávku. V Česku je zatím dynamic pricing spíše výjimka. „U členských festivalů naší Asociace (ČAF) není dynamic pricing obvyklý, ale to se časem bude patrně měnit,“ myslí si Vrabec. Postupný růst cen je ale pro mladou generaci z pochopitelných důvodů problém. Ve chvíli, kdy se snaží omezit své výdaje, aby si mohli lístek dovolit, a cena se mezitím zvýší, mohou mít pocit, že za stejný zážitek platí rozdílné částky bez jasného důvodu. „Z dat vyplývá, že cena vstupenky a to, zda ji lidé považují za odpovídající nabízenému zážitku, patří mezi hlavní faktory při rozhodování o návštěvě festivalu,“ uvádí Daunaravičienė. V českém průzkumu ji mezi tři hlavní kritéria zařadilo 48 procent respondentů z generace Z. Že má Gen Z festivaly v žebříčku priorit tak vysoko dává smysl. Jde o něco, co si mohou dovolit tady a teď. Vstupují do dospělosti v době vysokých cen bydlení, služeb i běžné spotřeby. Otázka vlastního bydlení nebo téma dlouhodobého investování pro ně mohou být pocitově velmi vzdálené cíle. „Naopak zážitek, který si může dovolit dnes, je konkrétní a dostupný. To může přirozeně posouvat její preference směrem k „žít teď“, aniž by to automaticky znamenalo horší finanční gramotnost,“ uzavírá Lukáš Kropík, tiskový mluvčí České spořitelny.