Od poloviny května do poloviny června mohli zájemci okomentovat, jakým směrem by se unijní regulace cigaret nebo jejich modernějších alternativ, které každý stát zatím řeší sám, měla ubírat. Zájem byl rekordní, sešlo se asi 80 000 příspěvků ze 138 zemí, tedy nejen z EU. Zapojilo se skoro 2 000 firem, 350 obchodních asociací, 250 akademických institucí a 60 odborových organizací. Většinu odpovědí ale poslali jednotlivci, a nemuselo jít jen o odborníky, přispět svým názorem mohl kdokoliv. Konkrétně z Česka přišlo asi 2 600 komentářů, uvedl portál update-eu . Podle vlastního hodnocení Komise přispěla k výraznému poklesu počtu úmrtí souvisejících s kouřením a tabákem. Zároveň varuje před silným nástupem tabákových a nikotinových výrobků nové generace a jejich rostoucímu užívání mezi mladými lidmi. Nadcházející revize také souvisí s evropským plánem boje proti rakovině a s cílem EU vytvořit „generaci bez tabáku“, podle níž by užívání tabáku do roku 2040 kleslo pod 5 procent populace. Zastánci veřejného zdraví obecně argumentují pro přísnější kontroly výrobků obsahujících nikotin, zatímco zastánci minimalizace škod (tvz. harm reduction) tvrdí, že regulace by měla odrážet podstatně odlišná rizika spojená s kouřením a nehořlavými výrobky. Nelegálnímu trhu se daří Miguel Ángel Martínez, prezident Evropské konfederace maloobchodníků s tabákem (CEDT), uvedl, že konzultační proces vyvolal mezi maloobchodníky obavy, zda dotazník dostatečně zachycuje zkušenosti v tomto odvětví. „Po uzavření veřejné konzultace, po aktivní účasti CEDT, jsme znepokojeni tím, že způsob, jakým byl dotazník navržen. Odráží omezené odborné znalosti a praktickou realitu maloobchodního a distribučního sektoru EU,“ řekl Martínez pro Brussels Signal . Varoval, že nepřiměřená omezení by mohla spotřebitele nasměrovat od legitimních prodejců k nelegálním kanálům. Podobný argument uvedl i Karl E. Lund, norský výzkumník v oblasti tabáku, který čtyři desetiletí pracoval v oblasti kontroly a výzkumu tabáku. Lund uvedl, že konzultace EU sledoval z Norska a byl překvapen šíří kritiky. Tvrdí, že ústřední otázkou pro regulátory by mělo být, zda spotřebitele, kteří nejsou ochotni nebo schopni přestat kouřit, lze motivovat k přechodu na méně škodlivé nikotinové alternativy. Poukazuje na Norsko a Švédsko jako na příklady zemí, ve kterých byla konvenční kontrola tabáku kombinována s širokou dostupností alternativních nikotinových produktů. Zejména Švédsko dosáhlo výjimečně nízké míry kouření při zachování přístupu k produktům, jako jsou snus a nikotinové sáčky. „Snus nejenom konkuroval cigaretám na trhu s nikotinem, ale nyní do značné míry překonal cigarety,“ řekl Lund. „Po 60 letech varování, kampaní, zvyšujících se daní, přísnějších omezení chování, denormalizace a stigmatizace kuřáků máte v EU stále 90–100 milionů kuřáků,“ řekl. „Podle mého názoru je neetické uvalovat zákazy a bariéry na nejméně nebezpečné nikotinové produkty a přitom pokračovat v prodeji cigaret 24/7,“ doplnil Lund. Komise nicméně už předem dává najevo, jakým směrem se chce v regulaci ubírat. Do budoucna počítá s tvrdšími opatřeními vůči alternativám jako e-cigarety, zahřívaný tabák nebo nikotinové sáčky, protože „mohou vyvolávat závislost a představovat rizika, která dosud nebyla plně posouzena, přičemž poutavý design, příchutě a online propagační kampaně usnadňují oslovení mladých lidí.“ Ve hře jsou tak možná i zákazy některých produktů nebo alespoň jejich příchutí. Regulovat na základě faktů Proti této vizi se zvedl velký odpor. Jak ve své analýze popisuje globální síť think-tanků, nadací a nevládních organizací zaměřených na inovace We Are Innovation, více než 90 procent příspěvků zmínilo alespoň jednu námitku proti navrhovanému směřování Komise. Pouze asi 2 procenta z nich vyjádřilo jednoznačnou podporu přísnějšímu přístupu. „Odpor se prohluboval s rostoucí odborností: kritických bylo 96 procent příspěvků z akademické a výzkumné sféry, stejně jako 94 procent příspěvků od firem, nevládních organizací a dalších organizací a 93 procent příspěvků od jednotlivých občanů. Tak široký konsenzus napříč tak různorodými skupinami je v rámci jakékoli konzultace EU vzácný,“ hodnotí analýza. Při pohledu na jednotlivé skupiny podle analýzy převládají tři argumentační linie. Jednotlivci mluví o možnosti volby. Sami se chtějí rozhodovat, jaké legální produkty si koupí. Příliš velké restrikce alternativ podle nich pouze vytvoří černý trh, nebo je donutí vrátit se k cigaretám. „Chránit děti dává smysl, omezovat dospělé ne,“ píše například Čech Jiří Vrábel. „Dříve jsem kouřila, teď mám alternativy. Neberte mi je,“ dodává další Češka Jana Marná. Firmy, nevládní organizace a maloobchodníci pak podle We Are Innovation nejčastěji hovoří o pracovních místech, investicích a předvídatelnosti regulace. Akademici a výzkumníci zmiňují především to, že legislativa musí být založená na důkazech, ne na ideologii. Prosazují regulaci, která odráží skutečný profil škodlivosti jednotlivých výrobků. Méně rizikové alternativy si podle nich nezaslouží stejně přísnou nebo dokonce přísnější regulaci jako klasické cigarety. Tato strategie by podle nich byla kontraproduktivní. Na sběr komentářů navázala ještě dvanáctitýdenní veřejná konzultace ve formě dotazníku, který už byl konkrétnější. Vyplnit ho mohl opět kdokoliv, a to do 14. srpna. Tentokrát se sešlo okolo 40 000 odpovědí. I v tomto případě se objevila kritika, tentokrát směřující na samotnou Evropskou komisi. Profesor interní medicíny na italské University of Catania Riccardo Polosa dotazník označil za „zbytečně komplikovaný“, navíc podle něj na několika místech respondenta zdánlivě směřoval k předem stanoveným kategoriím a politikám.