„Je to obrovská radost a jsme moc vděční. Loňský rok byl výzvou, jestli je možné zvítězit na počtvrté. Popáté jsme to ale opravdu nečekali. Budeme to muset ještě trochu vstřebat,“ uvedl s pokorou enolog vítězného vinařství Ondřej Tichý. U Volaříků sázejí na své jedinečné ryzlinky vlašské a rýnské, které podle národní someliérky a členky hodnotící poroty Kláry Kollárové svým zastoupením dominovaly počtu přihlášených vzorků. Přestože jsou vína při degustaci pro komisi anonymní, sama Kollárová uznala, že vína od Volaříka pozná bez váhání. „Jejich styl je velmi rozpoznatelný. Na druhé straně právě proto je v komisi tolik zahraničních hodnotitelů, kteří nemají o českých vínech takové povědomí a nedokážou přiřadit styl ke konkrétnímu vinařství,“ řekla v rozhovoru someliérka. Stříbrnou příčku z minulého ročníku se podařilo obhájit Martinu Čapkovi z Prušánek, který si z galavečera navíc odnesl také cenu Nejúspěšnější rodinné vinařství s produkcí do dvou set tisíc láhví ročně. Slovy chvály na účet jeho ryzlinků a červených vín nešetřil ani enolog vítězného vinařství Ondřej Tichý. Pomyslnou bronzovou příčku si z galavečera pro letošní rok odneslo vinařství Petra Štěpánka, který se ze Žofína do Mutěnic vrací též s titulem Národního Šampiona bílých vín se svým Ryzlinkem rýnským výběr 2023 slámové víno. „Ryzlink rýnský je naše nejtypičtější odrůda a jsme rádi, že je to nejtypičtější odrůda i pro Slovácko, které reprezentujeme a je pro nás důležité,“ uvedl bronzový vinař Štěpánek. Hodnotilo se i Slovensko Porota 23. ročníku soutěže měla možnost rozhodnout také o vítězi v kategorii Nejlepšího vinařství Slovenska, kde degustátory svými vzorky nejvíce oslovilo Vinařství Mrva & Stanko z Trnavy, pro které je to v tuzemské soutěži jejich první triumf. „Je to pro nás ohodnocení práce, kterou děláme už téměř 30 let. Snažíme se budovat značku a dělat víno v kontinuální kvalitě. Moc nás to potěšilo, ale je to zároveň velmi zavazující. Lidé čekají opakování úspěchů a potvrzení té práce. Jsme rádi, že se nám to daří na domácích i zahraničních soutěžích,“ uvedl za nejlepší slovenské vinařství Peter Stanko. „Slovenská vína se v konkurenci zahraničních vín neztratí. Potvrzují nám to úspěchy, která vozíme my i ostatní slovenská vinařství ze zahraničních výstav. Čtyřicet let systému, který tu v minulosti vládl, tlačil vinařství více extenzivním způsobem. Dnes se ale snažíme šplhat nahoru a myslím si, že se nám to daří,“ dodal vinař. Vinaři více bojují s klimatem než s konkurencí Vyšší teploty proti minulým desetiletím a celková změna klimatu nutí vinaře postupně měnit přístupy k péči o rostliny. Mění se tak i chuťový charakter jejich výrobků. Teplejší počasí v posledních letech nahrává větší produkci červených odrůd. „Změna klimatu není jen pozitivní v tom, že máme vyšší cukernatost, ale přináší i negativa jako přívalové deště nebo krupobití. Přechod mezi ročními obdobími vnímáme jen malými rozdíly. Chybí nám deště a zimní vláha,“ okomentoval situaci Peter Stanko. „To, co pociťujeme v současných dnech jsou ranější sklizně, trápí nás sucho. Jsou to velké výzvy. Musíme se jinak postavit k hospodařením ve vinicích, pokryvům, výsevům a změně odrůdové skladby,“ řekl enolog z Vinařství Volařík. „Každý ročník je změnou klimatu ovlivněn. Snažíme se sklízet hrozny, aby měly ještě kyselinu, což se u nás dlouho nedělalo. Vína se naopak doslazovala, protože nedozrála do podoby, v jaké ji známe teď. V současné době je to skutečně boj o kyseliny, protože to je charakter našich vín. Ve chvíli, kdy ho ztratíme, budeme muset hledat jejich novou identitu,“ doplnila Kollárová. „Určitě to nahraje pěstování modrých odrůd. Pořád ale bude jižní Morava nejtypičtější bílými a ovocnými víny. Budoucnost vidíme malinko v tom, že budeme pěstovat odrůdy, kterým teplo vyhovuje a u kterých budeme schopni dosahovat dobrých výsledků. Možná to je ta cesta, jak sesadit krále bílých vín,“ uzavřel s humorem Petr Štěpánek.