Haakon také zastává vysoké hodnosti v norských ozbrojených silách a angažuje se v celé řadě filantropických a mezinárodních iniciativ. A po vzoru svého otce se rovněž oženil s neurozenou „ženou z lidu“. Norská vláda potvrdila, že nový norský král bude používat jméno Haakon VIII. Převezme také osobní heslo „Vše pro Norsko“ (norsky Alt for Norge), které používali jeho otec, dědeček a pradědeček. Haakon představuje čtvrtou generaci vládnoucí norské královské rodiny. Narodil se 20. července 1973 v Oslu jako jediný syn a mladší dítě korunního prince Haralda a korunní princezny Sonji, jeho dědečkem byl král Olav V. Při narození dostal jméno Haakon Magnus. Haakon je tradiční jméno, používané norskými králi, a jeho pradědeček z otcovy strany vládl pod jménem Haakon VII. Král Olav V. zemřel 17. ledna 1991, poté nastoupil na trůn Haakonův otec jako král Harald V. a Haakon se stal korunním princem. Od té doby již příležitostně otce zastupoval, když byl král nemocný nebo na cestách, a od jara 2024 kvůli zhoršenému zdraví panovníka převzal většinu královských povinností. Nastupujícího krále se již nedotkla novelizace norské ústavy z roku 1990, která zavedla absolutní primogenituru, což znamená, že v pořadí nástupnictví má přednost nejstarší dítě, bez ohledu na pohlaví. Haakon má sice o necelé dva roky starší sestru Märthu Louisu, ale příslušná změna se zpětně neuplatnila na členy královské rodiny, narozené před přijetím tohoto zákona, takže Haakon měl i nadále přednost. Haakon sloužil v Norském královském námořnictvu a v roce 1995 absolvoval Norskou námořní akademii, načež strávil rok na palubě raketových torpédových člunů a dalších plavidel. Na vysokých školách v USA, Londýně a v Norsku získal tituly z politických věd, mezinárodní politiky a práv. Studoval mimo jiné na Kalifornské univerzitě v Berkeley či na prestižní London School of Economics. V norském námořnictvu dosáhl hodnosti admirála a v armádě a letectvu hodnosti generála. Také absolvoval výsadkářský kurz norské armády a získal certifikát vojenského výsadkáře. Mimo jiné působil i jako velvyslanec dobré vůle Rozvojového programu OSN. Pozornost norské veřejnosti přitahovaly Haakonovy partnerské vztahy. V letech 1994 až 1996 chodil s dědičkou kosmetického impéria Celinou Midelfartovou, později se na rockovém festivalu seznámil s dcerou novináře Mette-Marit. Jejich vztah zpočátku způsobil rozruch, neboť nová partnerka nebyla šlechtického původu a navíc měla z předchozího vztahu nemanželského syna Mariuse. Některým Norům se příliš nelíbilo, že byla svobodnou matkou a otec jejího dítěte byl navíc odsouzen za trestné činy související s drogami, kritici rovněž poukazovali na její omezené formální vzdělání. Pár už po svém zasnoubení žil společně v bytě v Oslu, což zase kritizovala norská církev. Vztah ale vydržel a v roce 2001 slavili Haakon a Mette-Marit svatbu. Při sňatku byl budoucí královně udělen titul Její královská Výsost korunní princezna Mette-Marit Norská. S Haakonem mají dvě děti, v roce 2004 přišla na svět dcera Ingrid Alexandra a o rok později syn Sverre Magnus. Rodina nyní žije v královském sídle Skaugum nedaleko Osla. V roce 2018 lékaři diagnostikovali Mette-Marit nevyléčitelnou plicní fibrózu, chronické onemocnění, které způsobuje jizvy v plicích a vede ke sníženému příjmu kyslíku. Letos na jaře podstoupila úspěšnou transplantaci plic. Kromě toho se musela vypořádat s tím, že její syn z předchozího vztahu Marius byl letos v červnu nepravomocně odsouzen ke čtyřletému trestu za znásilnění, podle soudu se dopustil také domácího násilí. Devětadvacetiletý Marius Borg Höiby se narodil v předchozím vztahu Mette-Marit a nemá v rámci monarchie žádnou oficiální pozici. Podle médií však jeho případ vrhá stín na pověst jinak oblíbené rodiny. Tu letos pošramotilo i zveřejnění spisů týkajících se zesnulého amerického sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, podle nichž s ním Mette-Marit udržovala nečekaně úzké vztahy. Korunní princezna v prohlášení uvedla, že udělala chybu v úsudku a že kontaktů s Epsteinem hluboce lituje.