„Tak pojďte za mnou,“ vítá nás s úsměvem Václav Šňupárek, který dres americké stáje oblékal dvě sezony, naposledy v roce 2021. Skloní hlavu a vyjde po schodech nahoru. „Tady kluci tráví nejvíc času,“ ukazuje na osm kožených křesel. „Dají se otáčet, aby všichni mohli koukat na obrazovku, kde se před závodem probírá taktika. Zasedací pořádek nemáme vyloženě striktně daný, ale ti zkušenější už mají svá oblíbená místa.“ Když se otočíte doleva, uvidíte kávovar a naproti ve skříňce zase vyskládané krabice s energetickými gely a tyčinkami. Následuje úzká ulička se záchodem, sprchovým koutem a velkou ledničkou. „Inzulín musí být v letních vedrech neustále v chladu. A samozřejmě máme i kontejner na použité jehly a testovací proužky. Jinak je to standardní autobus jako u každého jiného týmu.“ Křesla pro jezdce uvnitř autobusu amerického týmu Novo Nordisk. „Většina jezdců si je schopná inzulín aplikovat i přímo během jízdy pomocí pera přes nohavice dresů do stehna a glykémii tak plynule vyrovnávat. Senzory na paži jim neustále měří cukr a posílají data přímo do cyklopočítače na řídítkách. Závodník tak vidí predikci vývoje na dalších třicet minut dopředu a může včas reagovat,“ vysvětluje doktorka sportovní medicíny Marie Skalská. Poslední kilometry etapy bývají nejvíce hektické, závodníci jedou na vlně adrenalinu úplně naplno, a právě to je pro diabetiky 1. typu vůbec nejzrádnější. „Projedete cílovou pásku, všechno naráz skončí, ale tělo je rozjeté a hrozí falešná hyperglykémie (prudký nárůst hladiny cukru v krvi způsobený uvolněním hormonů) ,“ líčí Šňupárek. „Proto je důležité se hned po dojezdu pořádně vyjet na trenažéru, tělo zklidnit a teprve pak doplnit tekutiny a sacharidy.“ S týmem sice na závody jezdí lékař, ale všechno je hlavně o osobní zodpovědnosti. „Inzulín a pomůcky si řeší každý se svými diabetology, tým do toho vůbec nezasahuje. Musíte mít své zásoby u sebe, pro jistotu i víc, kdyby se měnil závodní program,“ doplňuje Šňupárek. Bývalý závodník Václav Šňupárek provází autobusem týmu Novo Nordisk na Czech Tour. On sám na nemoc přišel na letní praxi v rámci studia fyzioterapie, když u sebe pozoroval častou žízeň, močení a velmi nízkou váhu. Ještě během vyšetření v pražském Motole už psal právě do Novo Nordisku, za který ještě loni jezdil Matyáš Kopecký, než přestoupil do stáje Unibet Rose Rockets. To se ale nestává úplně často, předsudky v pelotonu totiž zcela nezmizely. „Před lety měl Andrea Peron nabídku z WorldTour. Když ale vedení zjistilo, že má cukrovku, couvli z toho. Měli obavu, že by nad ním museli mít až příliš velký dohled,“ vzpomíná Šňupárek a vede nás dozadu až k pohovce, kde leží velká lékárnička. Na skříňce vedle pak upoutají pozornost zase dva květináče s čerstvou bazalkou – typická surovina pro italskou kuchyni, kterou cyklisté tolik milují. „Závodníci většinou ovládají výživu lépe než nutriční terapeuti a často lépe než leckterý diabetolog,“ přibližuje Skalská, ale zároveň upozorňuje na obrovské riziko: „Jedete rychlostí 70 km/h a nejste ničím chránění. Začne se nastupovat a v ten moment spotřeba sacharidů vyletí nahoru. Pokud by v pelotonu jezdec ztratil vědomí, způsobí šílený hromadný pád.“ A zatímco nás Šňupárek provádí autobusem, vejde dovnitř Sam Brand. „Jen si vezmu pití z ledničky,“ prohodí s úsměvem. Pak se ale zastaví a ochotně začne vyprávět: „Když vám zjistí cukrovku, všichni se na vás dívají trochu jinak. Mně ji diagnostikovali v deseti letech, symbolicky na Světový den diabetu. Chcete být stejní jako ostatní, dlouho mi trvalo, než jsem pochopil, že právě tahle nemoc mě vlastně dělá výjimečným.“ Když v roce 2017 vstoupil mezi profesionály, v pelotonu ho ostatní příliš nebrali. „Nechápali, o co nám jde a čeho chceme dosáhnout. Postupem času se to ale měnilo. Dnes už nás berou jako sobě rovné soupeře.“ „Snažíme se změnit svět pro diabetiky a pomoct ostatním pochopit, co to obnáší,“ říká Brand. I proto tým Novo Nordisk pozval na prohlídku děti s čerstvě diagnostikovanou cukrovkou. Venku s obdivem pak okukovaly závodní kola a poslouchaly, co všechno profesionální cyklistika obnáší. „Každý pacient i průběh nemoci je naprosto unikátní. Jsou to chronická onemocnění, která zatím neumíme trvale vyléčit, vyžadují přísná opatření. Dá se s tím ale žít velmi kvalitní život a sportovat na té nejvyšší úrovni,“ podotýká Skalská. A zkušenosti ze sportu mohou někdy zachránit i život, tak jako loni právě během Czech Tour. „Lidé často netuší, co všechno život s cukrovkou obnáší. Večer před startem jsme si šli s kluky z týmu nakoupit do supermarketu a na zemi tam ležel muž v bezvědomí. Podíval jsem se na něj a hned mi blesklo hlavou: ‚Přesně takhle bych vypadal já, kdybych měl kriticky nízký cukr.‘ Obrovské štěstí a náhoda, že v tu chvíli vešel do obchodu ten nejlepší možný tým,“ líčí pětatřicetiletý Brit. „Díky tomu, že všichni v týmu máme stejnou diagnózu, se dokážeme navzájem naplno podporovat.“ A o to se pokouší i na českých silnicích. „Stojíme proti jednomu z nejsilnějších pelotonů, proti jakým v sezoně závodíme. Chceme být aktivní a chodit do úniků, ukázat náš dres, protože v ten moment lidé uvidí tým Novo Nordisk a pochopí naši misi.“