Mámě nakonec dokázala odpustit. I tátovi. Postavila se na vlastní nohy. Před dvěma lety odešla do armády, nyní pracuje na Ministerstvu vnitra a věnuje se fotbalu. Loni hrála za druholigové Teplice, nyní je v FC Praha. „Prožívám svůj sen. Vždycky jsem chtěla hrát první ligu,“ říká 25letá pravá záložnice či obránkyně. V dětství jí ale nebylo vždy hej. „Starší partner mojí sestry mě sexuálně zneužíval, i když pohlavní styk tam nebyl. Ségře bylo asi 14, jemu kolem třiceti. Byla jsem pro něj taková hračka. Zkoušel to i na kamarádku, která šla na policii. Tím to začalo a přišla si pro mě sociálka.“ FotbalOna Podcast o ženském fotbale. Nový život našla v dětském domově v Krupce. Zároveň začala hrát za tamní fotbalový tým. Pak zamířila do DFK Teplice, tým, který trénoval v Hrobu, a poté do FK Teplice. V nyní posledním týmu druhé ligy žen strávila šest let. „Doufám, že se jednou vrátím a ukončím tam kariéru.“ O čem ještě Bolfíková mluvila? Jak dokázala své mámě odpustit? V čem ji změnil dětský domov v Krupce, kde je nyní patronkou? Jak se snaží inspirovat další děti z „děcáku“? Jak těžký byl přechod do normálního života? Proč ji neláká hrát za Spartu či Slavii? A jaké má fotbalové sny?