Do zámořského Anaheimu, kde má platnou smlouvu až do roku 2030, se vydá za týden. S velkým předstihem před oficiální přípravou, která se rozbíhá zpravidla na tréninkových kempech v půlce září. Dostál na sobě ale pochopitelně jako další hokejisté pracuje takřka neustále. Chystal se mimochodem i s extraligovými mistry z Pardubic. „A jsem za to moc rád, mám tam trenéra brankářů Jirku Sklenáře, s ním jsme za celé léto udělali kus práce a myslím, že už jsem připraven,“ tuší Dostál, který dostal obzvlášť zabrat. Správně vypočítává, že odchytal přes 70 zápasů. Základní část v NHL, play off, do toho první olympiáda. „Bylo toho dost, dlouhá sezona,“ oddychne si i zpětně. „K tomu jsem měl zraněný kotník, do kterého jsem dostal injekci a musel tak na čtyři až pět týdnů odpočívat. Hodně jsem na něm pracoval, už je snad tam, kde má. Pak jsem do toho musel rovnou vlítnout, chtělo to hodně rehabilitace, takže v podstatě na denní bázi to furt obnášelo nějakou práci.“ Lukáš Dostál vyráží střelu Zacha Hymana. Zatímco léto, a pro červenec to platí nejvíce, představuje pro hráče ideální období k odjezdu na dovolenou, Dostál zvolil jiný plán. Zůstal v Čechách. Opět vinou nebývale náročného ročníku. „Jak už to bylo dlouhý, těšil jsem se na rodinu a na kamarády, takže jsem si veškerý volný čas užil doma.“ V Říčanech si teď pobyt prodlužuje, byť teď už dál od rodného Brna. A ačkoli je ročník 2000, je tu z hokejistů takřka ten nejstarší. Improvizovaný národní výběr doplnili třeba Adam Klapka, Mikuláš Hovorka, Jiří Kulich či Jaroslav Chmelař. A pak už řada mladíků z úspěšných dvacítek. Mrtka, Poletín, Novotný, Jecho, Štancl... Nebo také kolegové brankáři Michal Oršulák s Michaelem Hrabalem. „Michala jsem viděl poprvé dneska, Hrabala zase v pondělí. Jsou moc šikovní a dost se mi líbili,“ uznale pokynul Dostál. „V Pardubicích trénoval i Červus (Roman Červenka) , tak jsem se necítil úplně starej, ale teď teda jo. Snažím se s klukama hodně bavit, vyptávat se, aby to nebylo nějak zvláštní. Nechci aby ke mně vzhlíželi, ale brali mě jako sobě rovného a zlepšovali se. Doufám, že půjdou jen nahoru a brzo budou v NHL.“ Oba mladí brankáři pro ni taky mají fyzické předpoklady, jsou i vytáhlejší než jejich zkušený „krátkodobý parťák“ se 188 centimetry. Vždyť Oršulák dva metry atakuje (194), Hrabal je dokonce přesahuje (201). „To je samozřejmě do plusu, ale vůbec jim nezávidím, vše má svoje pro a proti. Člověk se s výškou musí naučit pracovat, v čem já mám výhodu, jsou oni znevýhodnění a naopak. Musíš jen pochopit svoje tělo, aby ses dovedl posouvat,“ popisuje Dostál, který s radostí sleduje, jak úspěšných krajanů v brankovišti přibývá ve velkém. Ale všímal si i hokejistů v poli. Lukáš Dostál vede české hokejisty do olympijského čtvrtfinále s Kanadou. „Myslím, že je i skvělý, jak sem občas chodí třeba Neči (Martin Nečas) nebo Hertlík (Tomáš Hertl) a další kluci, co už v NHL jsou. Tady mají kluci možnost si s nima zatrénovat i si proti nim zahrát. Je to ukazatel, kam až se vlastně můžou posunout a jak dobří můžou být. Už teď to jsou šikovní, výborní hokejisté a já jim přeju jen to nejlepší.“ Sám se má ještě hodně kam posouvat, jak se i říká, gólmani dozrávají pomaleji. A Dostál si teprve na jaře poprvé osahal play off v té nejlepší lize na světě. S perspektivním kádrem Ducks překvapovali, v prvním kole vyřazovacích bojů dokonce velmi brzy utnuli sezonu finalistům předešlých dvou ročníků z Edmontonu, v čele s Connorem McDavidem a Leonem Draisaitlem. „Teď už nás určitě ostatní týmy nebudou brát jako outsidera, už nemáme moc šanci někoho zaskočit. Ale o to to bude zajímavější, tým máme dobře poskládaný.“ Ale také značně proměněný, rychle odešel zkušený obránce Carlson, dále Trouba a mladíci Zellweger s McTavishem. Hlavně je ale pryč kapitán Radko Gudas, který zamířil na Floridu. Český brankář Lukáš Dostál z Anaheimu slaví vítězství s obráncem Radkem Gudasem. „Výměn bylo hodně, tak se to prostě v NHL děje, odešel Radko, pár dalších kluků. Je to byznys a nedá se nic dělat,“ praví smířeně Dostál. „S Gudym jsme si psali a těším se, až ho zase uvidím. Myslím, že zajdeme na večeři, až bude u nás ve městě. Bude mi chybět, ale tu novou smlouvu (od Floridy na 6x1,5 milionu dolarů, do 42 let věku) si zaslouží a moc to jemu i jeho rodině přeju.“ Ještě daleko štědřejšího kontraktu se ale dočkal současný spoluhráč šestadvacetiletého Čecha. Leo Carlsson. Ten bude s 18milionovou roční gáží nejlépe placeným hokejistou v zámoří. Kvůli nabídce, kterou mu jakožto chráněnému volnému hráči předložila Philadelphia a Anaheim ji pak podle pravidel musel dorovnat, se teď Ducks dostávají do potíží. „Ale já jsem od toho, abych chytal puky, tohle je spíš otázka na generálního manažera,“ nechce se Dostál pouštět do debaty o platovém stropu, která ještě sílí poté, co Cutter Gauthier odmítl čtyřletou smlouvu na 13 milionů dolarů ročně. I Carlssonovi pak luxus jenom přeje. Jeho šestimilionový plat se vedle některých kolegů najednou jeví jako malý, když ale Dostála posloucháte, patrně takhle ani nepřemýšlí. Zůstává pokorný, skromný, hlavně se chce hokejem bavit. „A vždycky, když bude možnost a budu zdravý, rozhodně rád přijedu, to je jasné,“ vrací se ještě směrem k národnímu týmu. „Moc rád Česko reprezentuju.“