„Můžu říkat cokoliv před zápasem, můžu mít jakýkoliv herní plán, ale pak začneme a jsme trošku zakřiknutí. Pár věcí jde proti nám a my se z toho složíme,“ povzdechl si. Rozdílné české poločasy Koper, vs. Slovinsko 59:99 – první půle 36:44, druhá 23:55 Jihlava, vs. Slovinsko 84:86 – první půle 54:36, druhá 30:50 Stockholm, vs. Švédsko 76:87 – první půle 35:61, druhá 41:26 Zatímco Švédové probudili v zaplněné hale Hovet euforii, Češi se hledali, nechávali se obcházet v soubojích, sčítali osobní chyby a v útoku tápali. Úvodní půli ztratili 35:61, v té druhé naopak vynikli 41:26. „Celkově jsme začali hrozně džentlmensky. Odpískali nám hrozně moc faulů. Některé byly, myslím, dost na hraně,“ vyjmenovával, co mu dělalo starosti. „Trošku jsme se s tím svezli a pak se nám nedařilo v útoku. Vznikla tradiční dynamika: jeden tým se trápí a ten druhý hraje uvolněně, vycházejí mu věci a dává nejen lehké, ale i těžké střely.“ A vy jste musel rychle čerpat dva timeouty. První byl spíš o uklidnění, druhý už o vyburcování. Po tom začátku byla rotace komplikovaná, rychle jsem měl dva hráče se třemi fauly. Řešili jsme, že tohle je zápas na čtyřicet minut... Ten druhý timeout jsem si brát nechtěl, na druhou stranu nebylo na co čekat. To platilo i později. Když se podíváte, Krejčího jsem hrál i se třemi fauly. Nebylo kam se schovávat, zápas nám utíkal. Pauza ho rozpůlila, to byla naše velká šance. Co se po přestávce změnilo? Myslím, že jsme hráli týmově. Více fyzicky. James Kárník nám pomohl se spoustou věcí – v obraně na doskoku, měl i nějaké hezké útočné akce, rval se... Nakonec si udělal pět faulů, ale jeho přístup jsme přesně potřebovali. Musí to být standard. Od hráčů chci fyzický basket, tohle se musí dít. Teď jsem sice vybral jen jednoho hráče, ale myslím, že tam dobrou práci odváděli i ostatní. Udělali jsme jen malinkou změnu v taktice. Víceméně jsme dál hráli s tím, co máme. Kdo ví, kdybychom měli ještě jednu čtvrtinu, třeba bychom sahali po vítězství. (úsměv) Jak podstatné z vašeho pohledu je, že jste si se Švédy udrželi kladné skóre ve vzájemných zápasech? Určitě je to důležité v tom, že když Švédsko prohraje ve Slovinsku, nezáleží na našem zápase doma. Na druhou stranu já jdu do každého zápasu s cílem vyhrát. A navíc – když Slovinci prohrají další zápas, je matematika docela proti nám. Český trenér Luboš Bartoň (uprostřed), jeho asistent Salva Camps (vlevo) a jejich mentor Aíto García Reneses Co budete chystat proti Estonsku? Musím upozornit, že mají velmi dobrý tým. Jsou trošku větší pod košem, dobře střílí z dálky, jsou houževnatí. Musíme se připravit a pak to bude víceméně jen o nás. Taktiku měníme jen velmi málo. Myslím, že naše věci fungují, akorát je musíme dát do čtyřiceti minut, ne jen do poločasu. Očekáváte lepší výkon od posil ze zámoří? Zpočátku se zdálo, že si Vít Krejčí s Jakubem Nečasem zvykají na evropský basket. Nejde o zvykání a nezvykání. Není jednoduché hrát, když vám v prvních pěti minutách odpískají dva fauly. U Nečase možná ještě dřív. Můžu polemizovat, jestli byly, nebo nebyly sporné, to je jedno. Už to nezměníme. Ale ten zápas je pak pro takové hráče jiný. Obzvláště, když je v takovém prostředí a hraje se o postup na mistrovství světa. Cítil jste, že Švédi byli hodně namotivovaní? Vyšlo jim to, musíme je pochválit. Vlítli na nás, zadařilo se jim, využili situace jeden na jednoho, ve kterých jsme propadli. Z toho byly i koše s faulem, dostali se do herní pohody. Neříkám, že bychom měli proti takovému soupeři od začátku vést, ale nemělo by to být pro ně tak jednoduché. I když mají kvalitu. Kromě Haakansona hráli snad všichni. Jsem zvědavý, jak budou hrát ve Slovinsku, protože to, jak je vidět, bez Dončiče není zase tak silné. Nesníte už někdy o tom, že byste i vy měl všechny hráče k dispozici? Zdát se mi o tom může, každopádně my dříve nebo později musíme začít žít bez Tomáše Satoranského. Dobře víme, že to není jednoduchá věc, ale druhý poločas byl taková vlaštovka. U toho bych se držel.