„Chuť vrátit se k trénování je opravdu velká,“ svěřil se na webu Medvědů. „Během druhého roku mi hokej začal hodně chybět a trochu jsem litoval, že jsem už netrénoval.“ Aby ne, když je to jeho život. V extralize dovedl Kometu k českému stříbru a bronzu, cepoval i Karlovy Vary, Hradec Králové, Třinec, Mladou Boleslav či mateřský Litvínov. Jako asistent mu v Děčíně vypomůže Martin Všetečka, Kýhos bude zároveň jeho mentorem. „I když jsem byl jmenovaný jako hlavní trenér, svého kolegu na lavičce jsem vždy vnímal na stejné úrovni jako sebe. Oba děláme stejnou práci a oba za ni neseme odpovědnost. Tím, že už jsem přece jen starší pán, chtěl bych dát Martinovi nechci říct hlavní slovo, ale velký prostor. Měl by být takovým motorem našeho trénování,“ prozradil jubilant. „Já ho budu spíš usměrňovat a předávat mu zkušenosti tam, kde je ještě může získat.“ Ačkoli se člen hokejového klanu Kýhosů, který čítá už čtyři generace, pohyboval povětšinou na elitní scéně, i s druhou ligou má zkušenosti. V Děčíně už působil před čtyřmi lety, pak se stal coby velitel mostecké střídačky jeho soupeřem. Verva Litvínov - Rytíři Kladno, hokejová extraliga. Litvínov ocenil legendy, Vladimír Kýhos starší dostal stejně jako ostatní víno s vlastní podobiznou. „Když jsem byl v Děčíně poprvé, nebylo zde tolik hráčů, ale povedlo se nám soutěž zachránit,“ připomněl. „Fanoušci chodili, podporovali nás a neustále fandili. I jim bychom to letos chtěli vrátit. Navíc tehdejší a současný kádr se ani nedá porovnat. Nynější mužstvo má velkou perspektivu.“ Zároveň bude muset Kýhos zase projevit velkou trpělivost a shovívavost, neboť hráči jsou amatéři. „Když jsem do druhé ligy přišel poprvé, musel jsem si uvědomit, že kluci chodí do práce nebo studují a fungují v úplně jiných podmínkách než profesionálové,“ přiznal stříbrný olympionik ze Sarajeva 1984 s tím, že po nich tedy nemůže žádat totéž jako po hvězdách extraligy. Hráči často trénují až po vysilujícím dni v zaměstnání. „Třeba v Mostě jsem měl připravený náročnější trénink a přišel kluk po práci s maltou na hlavě a rukama až na zem. V tu chvíli si uvědomíte, že ho nemůžete honit,“ povolil svou pevnou ruku. „Ale pokud mají hlavně mladší hráči volno a chtějí se posouvat, měli by chodit třeba i ráno na trénink, aby jejich výkonnost šla nahoru.“ Děčín vyhlíží už 34. sezonu ve druhé lize, o herním stylu Kýhos ještě jasno nemá. Rozhodne složení kádru, na který chce systém napasovat. „Hokej je pořád hokej, ať už jde o extraligu, nebo druhou ligu. Samozřejmě záleží na tom, co jsou hráči na této úrovni schopni zvládnout po technické i herní stránce,“ chápe rodák z Chomutova s pověstí bouřliváka. „Rozdíl je hlavně v dovednostech, jako je ovládání kotouče, střelba, celková zručnost a výkonnost hráčů. Ale hokej je pořád jen jeden.“ A Kýhos je zase zpátky u něj.