Horní limit je daný pravidly. Aktuálně jeden hráč nesmí pod platovým stropem zabírat více než 20,8 milionu dolarů, tedy dvacet procent. Jenže s nárůstem finančních prostředků už to za rok bude 22,7 milionu. A dál? „Naznačuje se, že by strop mohl každý rok narůstat o osm procent, trh se dramaticky mění,“ říká Bedardův agent Don Meehan pro list Chicago Sun Times . A současně připouští, že nikdo neví, jak budou vypadat hokejové platy za pár let. Jedenadvacetiletý Bedard, generační talent, souhlasil s pětiletou smlouvou, tedy až do roku 2031. V tu dobu už by v případě naplnění spekulací mohl maximální limit atakovat hranici třiceti milionů. Kanadský útočník tím pádem může vycházet ještě dost levně. A do jisté míry dal Blackhawks slevu už při pohledu na současné, platné poměry. Trh v NHL se totiž dělí na situaci před a po 3. červenci, kdy Philadelphie využila offer sheetu na Lea Carlssona z Anaheimu. Chráněnému volnému hráči předložila návrh smlouvy za 18 milionů a on ji přijal. Dle pravidel pak Ducks museli nabídku dorovnat, jinak by o hokejistu náhradou za kompenzace přišli. A tak i učinili. Carlssonovi je jedenadvacet, stejně jako Bedardovi. V případech obou mladíků platí, že týmy vydávají peníze hlavně za potenciál, který u nich tuší a odhadují. Nikoli jen za nynější výkonnost. Co ale nesedí, že ač druhý jmenovaný vykazuje vyšší produktivitu, bere o tři miliony ročně méně. Švédský útočník Leo Carlsson. „Connor zcela důvěřuje v to, kam tým směřuje, důvěřuje spoluhráčům a nepřijímá žádnou kritiku zvenčí,“ hlásí Meehan, aby vykreslil klubovou oddanost jednoho ze svých klientů. Ten má být do budoucna tahounem, na něj chtějí v Illinois vsadit a okolo něj vystavět svůj výběr. Kdyby mohli, určitě si ho zaváží i na víc než na pět let. Klidně až na maximální sedmileté období. Jenže na to už druhá strana přistoupit nechtěla. „Dlouho jsme diskutovali o délce smlouvy,“ doplnil Meehan k jednání, které zabralo dohromady šest týdnů. „Zvažovali jsme toho dost. Kratší smlouva by Connorovi umožnila větší kontrolu nad ekonomickou situací, třeba v případě tříleté dohody.“ Connor Bedard se raduje se spoluhráči z gólu v utkání s New Jersey. Právě ze střednědobých kontraktů se v zámoří stal také trend, který jen potvrzuje, jak se trh otřásá a skokově roste. Zatímco postavení hokejistů vůči klubům ohromně zesiluje. Bedardův přístup teď pomáhá k lehkému zklidnění. Přijal chicagskou vizi, pro kterou je potřeba větší jistota a stabilita. Byť mohl k argumentaci o navýšení příjmu využít Carlssonova případu, neudělal to. Na druhou stranu je potřeba Carlssonův zisk vnímat jako úmyslné přestřelení, extrém, kdy se Philadelphia pustila do ohromného risku, aby dostala jiný tým pod tlak. Jinak by její využití „krádeže“ postrádalo smyslu. Klíčové je, jak moc se tyto okolnosti budou brát v potaz. Kluby mohou také podotknout, že patrně nejlepší hráč v soutěži Connor McDavid pobírá jen 12,5 milionu ročně, když už loni Edmontonu značně slevil. Oficiálně ale platí, že nejlépe placený hráč v NHL dostává za stejné období 18 milionů. Trh se tím pádem rychle přehřívá a je viditelně náchylný na další velké otřesy. Byť Bedard, nebo třeba také Trevor Zegras, jenž před pár dny přijal čtyřletou smlouvu s roční gáží 9,125 milionu, ukázali, že riskantní tah Philadelphie nakonec nemusí mít tak velké následky, jak se obávali týmoví manažeři, rozhodnou o tom další hráči. Dost teď bude záležet kupříkladu na hvězdných obráncích Caleu Makarovi (Colorado) s Quinnem Hughesem (Minnesota), s nimiž probíhají jednání a můžou v klidu jít i po částce přesahující dvacet milionu dolarů. Proč by ne, když mladík Carlsson má osmnáct? Už jen vzniklá debata kolem Bedarda jasně ukazuje, že hodnota peněz se aktuálně na půdě NHL v čase neskutečně rychle mění. Odměna, jaká by u nadějného Kanaďana před třemi týdny jistě přitahovala větší pozornost, se nyní přijímá daleko klidněji. A dokonce se i prezentuje jako hezké gesto, kdy hráč upřednostnil týmové ambice před vlastním ohodnocením. Protože mohl mít víc.