Už v neděli v 9 hodin ráno tady Ledecká vstoupí do kvalifikace olympijského závodu, při kterém bude podruhé obhajovat zlatou medaili z paralelního obřího slalomu. Vyřazovací boje jsou pak na programu o čtyři hodiny později. Ale zpět k pátečnímu tréninku. Na sjezdovce Mottolino ještě nestály žádné brány. Pořadatelé tak dali snowboarďákům šanci se nejprve s pistou pořádně seznámit. Osahat si ji, zvyknout si, zjistit, jaký je sníh. „Pro sportovce skvělá příležitost, že si svah mohli zkusit a zjistili, jak co funguje. Tahle sjezdovka je zbrusu nová, nikdo na ní ještě nejel, ale Ester se líbí. Je dlouhá, fyzicky náročná, což jí sedí,“ líčil Reiter. Snowboardový trenér Ester Ledecké Justin Reiter. Zatímco jeho slavná svěřenkyně se tradičně před velkými závody médiím vyhýbá, Američan u hotelu Concordia hned naproti olympijské sjezdovce, kde celý tým české šampionky přebývá, odpovídal novinářům poutavě a upřímně. Třeba i na to, jak se momentálně třicetiletá trojnásobná olympijská vítězka má. „Má se skvěle! Máme za sebou výborný tréninkový blok u Innsbrucku, při kterém jezdila velmi dobře. Na této sjezdovce v Livignu jsme se zase vloni připravovali na mistrovství světa, máme tady kamarády, takže povedené ráno,“ usmíval se. Ledecká už je zase plně ponořená do jediné věci, která ji aktuálně zajímá. Nemyslí na lyže, jež ji pohlcují většinu zimní sezony. V hlavě tyhle dva světy dokáže oddělovat. Vždyť už roky o tom, že zvládá dva různé sporty provozovat na nejvyšší úrovni, přesvědčuje mnohé. Roky se během soustředění a pak i v zimě během závodů přehazuje z jednoho prkna na druhé. Jednou to jde rychleji, jindy si tělo zvyká o něco hůř, ale česká hvězda se snaží neustále posouvat. „Říkáme tomu adaptační blok, kdy se přehazuje z jednoho na druhé. A tentokrát byl velmi krátký, což pro nás není nic nového. Máme své triky, které Ester pomáhají, aby byla rychlejší,“ říká kouč. Jedním z nich může být třeba i to, že s ní Reiter v posledních letech absolvuje i většinu lyžařských Světových pohárů. Když je byť jen chvíle času, vyrazí spolu na trénink snowboardu a Ledecká tak nemusí kdovíkam složitě přejíždět. A další triky? „Lidé často podceňují základy, ale na ty my vždycky myslíme a pracujeme na nich. Vysokou budovu taky nepostavíte bez silných základů, proto na nich lpíme. A pak samozřejmě na detailech, všechno je o detailech,“ tvrdí vicemistr světa z roku 2013. Bez nich by jeho svěřenkyně rozhodně nezvládla to, co předvedla v posledních týdnech. Pro připomenutí… Poté, co dojela třetí v super-G na lyžích v Tarvisiu, zamířila poprvé v této sezoně na snowboard do Simonhöhe, kde okamžitě deklasovala konkurenci. Vrátila se jako královna a všem soupeřkám dala jasně najevo, že ani na třetí olympiádě za sebou to nebudou mít pranic jednoduché, pokud ji chtějí porazit. „Měli jsme jediný závod na to, abychom zjistili, jak na tom v porovnání s dalšími holkami je. Vedla si skvěle a já zase dostal báječnou šanci vidět, v čem se může zlepšit,“ popisoval Reiter. „Pro mě jako pro trenéra je úkolem Ester neustále posouvat a dělám, co můžu. Uměl bych si představit, že bychom měli víc dní na snowboardu, ale vím, že by jich mohlo být i míň. Takhle to je.“ Ze snowboardu každopádně česká obojživelnice zamířila znovu na lyže, kde ještě 31. ledna v Crans Montaně dojela desátá v superobřím slalomu, než konečně vyrazila do zmiňovaného Innsbrucku na závěrečné předolympijské soustředění na jednom prkně. Pro většinu lidí blázinec, až moc velký kolotoč, pro ni vlastně nic zvláštního. Je na to zvyklá. „V Innsbrucku jsme měli dostatek klidu na to, abychom se mohli soustředit na věci, které jsme potřebovali. Do Livigna jsme pak přejeli ve středu, aby se Ester seznámila se svahem, zvykla si na prkno pod nohama a na to všechno, co se děje kolem olympiády. Kdo už nějakou zažil, tak ví, že nejhorší je pohybovat se na ní. Tady je aspoň fajn, že je všechno koncentrované na jednom místě,“ pokyvuje Reiter. S tím, že si kvůli kolizi v programu musela vybrat mezi sjezdem na lyžích a paralelním obřím slalomem na snowboardu, na kterém zvítězila v Pchjongčchangu i v Pekingu, už se Ledecká smířila. Byť lehké to nebylo. Vždyť zatímco ona pojede v neděli pro třetí olympijské zlato na jednom prkně v řadě, čímž by přepsala historické tabulky v tomto odvětví (tři zlata na třech hrách vyhrál jen Shaun White na U-rampě, ale ne za sebou), její soupeřky z druhého světa se budou o medaile prát v Cortině. Jak moc by se chtěla rozdvojit… „Pro sportovkyni, která miluje dva sporty, to není nikdy jednoduché. Vlastně je to tragédie, i když je to silné slovo. Smutné, když vidíte sportovce, který se něčemu, co je vážně unikátní, věnuje celý život a pak to nedostane šanci předvést na nejprestižnější scéně ne kvůli zdravotním důvodům, ale kvůli programu,“ kroutil 45letý kouč hlavou. Do definitivního verdiktu ji prý nikdo netlačil, rozhodla se sama, byť prý čelila mnoha tlakům z různých stran. Když zvítězil snowboard, Reiter si spolu s lyžařskými trenéry sedli a určili program, který jí při přípravě na hry pasoval co nejlépe. „Všichni experti doma jí říkali: Měla bys jet tohle a tamto. My jí opakovali, že je to její kariéra, že si musí vybrat sama a my se podle toho zařídíme. Prokázala velkou vyspělost tím, že to rozhodnutí učinila,“ má jasno Reiter. I díky tomu má nyní Ledecká další šanci napsat úplně nový olympijský příběh, který nemá obdoby. Vždyť na rekordy má čuch. V Pchjongčchangu se stala první ženou, která vyhrála dvě zlata ve dvou různých sportech na jedněch olympijských hrách. Loni zase brala jako první medaile na lyžích i snowboardu v jedné sezoně na mistrovství světa. „Ale my tady nejsme od toho, abychom přepisovali rekordy. Jsme tu kvůli dobrým obloukům, Ester to určitě cítí stejně. Je v dobré pozici, aby dělala dobré oblouky a dobré oblouky dělají dobré jízdy, na to se soustředíme,“ upozorňuje trenér. Už v neděli o tom jistě bude chtít znovu přesvědčit celý svět.